Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 290/2005 - 171

č. j. - 171

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Praha 5, Křížová 25, o „stížnosti“ stěžovatele proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2005, č. j. – 160,

t a k t o :

I. Stížnost žalobce s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2005, č. j. – 160, byla odmítnuta kasační stížnost žalobce S. M., směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 1. 2002, č. j. – 88, a dále bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a o odměně zástupkyně žalobce. Usnesením Krajského soudu v Ostravě výše uvedeným byla žalobci pro řízení o opravném prostředku ustanovena opatrovnice D. H., pracovnice Krajského soudu v Ostravě. Nejvyšší správní soud v odůvodnění usnesení uvedl, že podle bylo možno do 31. 1. 2003 podat kasační stížnosti i proti rozhodnutím krajských soudů ve věcech důchodového pojištění a důchodového zabezpečení vydaným před 1. 1. 2003, to však za podmínky, že rozhodnutí krajského soudu o opravném prostředku bylo napadeno přede dnem účinnosti odvoláním, o němž nebylo do 1. 1. 2003 vrchními soudy rozhodnuto; odvolací řízení bylo totiž ze zákona zastaveno. Tato výjimka se však, jak z dikce vyplývá, vztahovala pouze na odvolání směřující proti rozhodnutí krajského soudu o opravném prostředku, tedy na rozhodnutí, jímž bylo napadené správní rozhodnutí buď potvrzeno nebo rozhodnutí správního orgánu zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, popřípadě rozhodl-li soud jiným zákonem stanoveným způsobem o skončení takového řízení. Tak tomu však v posuzovaném případě není, neboť kasační stížnost předložená k projednání směřuje proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka. Dále uvedl, že na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě o ustanovení opatrovníka, které bylo vydáno dne 24. 1. 2002 pod č. j. – 87, nelze tedy aplikovat ustanovení Rozhodnutí bylo vydáno před 1. 1. 2003 a nelze ho ani s ohledem na ustanovení napadnout kasační stížností; pokud přesto stěžovatel proti tomuto rozhodnutí kasační stížnost podal, je taková kasační stížnost nepřípustná, a proto ji Nejvyšší správní soud podle ustanovení ve spojení s odmítl.

V podání ze dne 18. 7. 2005, které došlo Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 7. 2005, označeném jako „stížnost na porušení zákona NSS dle , /2 a, b, c, “, uvedl stěžovatel, že dává stížnost ve věci usnesení NSS ze dne 25. 5. 2005, č. j. – 160, o odmítnutí, s tím, že bylo rozhodnuto bez jednání. Stěžovatel dále uvedl, že v této věci probíhá řízení u Krajského soudu v Ostravě vedené pod sp. zn. . Odkázal na usnesení ze dne 26. 6. 2003, č. j. – 101, a dovozoval, že Nejvyšší správní soud porušil , , dále porušil , , a , a to . Namítal dále, že ve stejné věci nelze vést další řízení. Konstatoval, že soud neuvádí, z čeho žalobce žije. Žádal, aby byl ihned informován.

Z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2005, č. j. – 160, dále plyne, že předmětem přezkumného soudního řízení ve věci – 87 Krajského soudu v Ostravě bylo rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 1. 8. 1997, č. 530 701 246, jímž byla žalobci upravena podle výše vypláceného částečného invalidního důchodu.

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že napadené usnesení Nejvyššího správního soudu se týkalo věci správního soudnictví. Proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nejsou opravné prostředky přípustné ( á contr. ). O této skutečnosti byl žalobce řádně poučen v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2005, č. j. – 160, jímž byla jeho kasační stížnost pro nepřípustnost odmítnuta.

Nejvyšší správní soud se tak nemůže věcí, konkrétně „stížností“ zabývat, protože k takovému řízení není příslušný ani tento soud, ani žádný jiný soud. Tento nedostatek podmínek řízení je neodstranitelný; proto Nejvyšší správní soud podání žalobce označené jako „stížnost“ odmítl podle Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. října 2005

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu