Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 161/2005 - 63

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatele Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, za účasti H. M. A., zastoupené opatrovníkem P. B., vyšším soudním úředníkem Krajského soudu v Praze, v řízení o kasační stížnosti podané proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2005, č. j. – 34,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2005, č. j. – 34, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se včas podanou kasační stížností domáhá u Nejvyššího správního soudu vydání rozsudku, kterým by byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2005, č. j. - 34, a věc mu vrácena k dalšímu řízení.

Krajský soud v Praze v napadeném rozsudku dospěl k závěru, že je třeba k žalobě H. M. A. zrušit rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 7. 7. 2004, č. j. OAM-195/LE-PA04-L07-2004, jímž nebyl H. M. A. udělen azyl podle ustanovení , , 2 a , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a současně rozhodnuto tak, že se na tuto cizinku vztahuje překážka vycestování podle ustanovení .

Krajský soud zjistil ze žádosti o udělení azylu H. M. A. ze dne 31. 3. 2004, kterou doplnila při pohovorech dne 24. 6. 2004 a 30. 6. 2004, že tato cizinka pochází z malého klanu v Somálsku, který nezasahuje do bojů, které probíhají v této zemi v rámci občanské války. V roce 2001 byla její rodina napadena bandity, vyhnána z bytu a H. M. A. odvlečena, kde jí však jeden z banditů dopomohl k útěku a zabránil tak jejímu znásilnění, které jí hrozilo. I když se H. M. A. nezúčastňovala politického života v zemi, hodlala odejít do Švýcarska, kde žije její babička, protože v Somálsku v důsledku občanské války není vůbec bezpečno a státní orgány jsou zcela ochromeny. Návrat do Somálska zmítaného občanskou válkou proto z těchto důvodů vůbec nepřichází v úvahu.

Krajský soud při přezkoumávání žalobou napadeného správního rozhodnutí dospěl k závěru, že v tomto rozhodnutí je odůvodněno, že H. M. A. nesplňovala zákonné podmínky pro udělení azylu podle a , 2 a naopak, že se na ni vztahuje překážka vycestování podle , rozhodnutí však postrádá odůvodnění, proč H. M. A. nesplňuje zákonné podmínky pro udělení azylu podle ustanovení .

Krajský soud má za to, že absence výsledku správního uvážení o tom, zda u H. M. A. jde či nejde o případ zvláštního zřetele hodný pro udělení humanitárního azylu podle , má za následek nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů.

Krajský soud proto musel z důvodu této vady řízení zrušit žalobou napadené rozhodnutí a věc vrátit správnímu orgánu k dalšímu řízení. Současně krajský soud uložil správnímu orgánu, aby v naznačeném směru provedl potřebné důkazy, jež musí vyhodnotit v odůvodnění nového rozhodnutí, a zabýval se i námitkami H. M. A., které uváděla po podání žaloby v souvislosti s neudělením azylu podle .

V kasační stížnosti proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Praze, která se opírá o důvody uvedené v ustanovení a d) , , v platném znění (dále jen ), stěžovatel odmítl závěry krajského soudu, pokud dospěl k tomu, že je třeba zrušit žalobou napadené správní rozhodnutí.

Stěžovatel namítl, že rozhodnutí správního orgánu je i v části o neudělení humanitárního azylu dostatečně odůvodněno v souladu s ustanovením V odůvodnění správního rozhodnutí na straně 5 je totiž uvedeno, že humanitární azyl podle ustanovení nebyl H. M. A. udělen, protože po posouzení zdravotního stavu a osobní situace této cizinky v souvislosti s poměry v zemi její státní příslušnosti nebyly zjištěny důvody zvláštního zřetele hodné pro udělení humanitárního azylu. Současně stěžovatel poukázal i na judikaturu, jež se zabývá problematikou humanitárního azylu.

H. M. A. se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2005, č. j. - 34, při vázanosti rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti ( , 3 ), a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Z odůvodnění napadeného rozsudku Krajského soudu v Praze vyplývá, že krajský soud zrušil rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 7. 7. 2004, č. j. OAM-195/LE-PA04-L07-2004, pro jeho nepřezkoumatelnost z nedostatku důvodů rozhodnutí.

Krajský soud podle odůvodnění svého rozsudku dospěl k závěru, že správní rozhodnutí stěžovatele neobsahuje posouzení toho, proč H. M. A. nesplňuje podmínky pro udělení humanitárního azylu podle ustanovení a dokonce ani zmínku o výsledku správního uvážení, zda u této cizinky jde o případ hodný zvláštního zřetele pro udělení tohoto azylu a o tom, jaké skutečnosti byly posuzovány při správním uvážení, resp. volné úvaze stěžovatele ve smyslu citovaného ustanovení .

Tyto závěry krajského soudu nemají oporu v odůvodnění správního rozhodnutí.

Kasační stížnost důvodně poukazuje na stranu 5 odůvodnění správního rozhodnutí, které je založeno ve správním spise, v němž se stěžovatel uvedenou problematikou zabývá. Stěžovatel v odůvodnění doslova uvádí „jestliže v řízení o udělení azylu nebude zjištěn důvod pro udělení azylu podle § 12, lze v případě hodném zvláštního zřetele udělit azyl z humanitárního důvodu podle ustanovení § 14 výše uvedeného zákona. Správní orgán humanitární azyl ve smyslu § 14 výše uvedeného zákona neuděluje, neboť po posouzení zdravotního stavu a osobní situace žadatelky v souvislosti s poměry v zemi její státní příslušnosti nedošel k závěru, že by případ žadatelky bylo možno považovat za hodný zvláštního zřetele“. Z citovaného odůvodnění správního rozhodnutí, které je založeno v několika exemplářích ve správním spise, tedy vyplývá, že toto odůvodnění obsahuje všechny skutečnosti, které požaduje zjistit krajský soud.

Nejvyšší správní soud má tudíž za to, že krajský soud vadně zrušil žalobou napadené správní rozhodnutí stěžovatele, které obsahuje v odůvodnění všechny skutečnosti, které krajský soud považoval za nutné doplnit v dalším řízení.

Nad rámec podané kasační stížnosti se sluší ještě poznamenat, že patrně v důsledku písařské chyby se v záhlaví rozsudku objevuje jiné jméno a příjmení předsedkyně senátu než té, jejíž jméno a příjmení je uvedeno na konci rozsudku, která také toto rozhodnutí podepsala a která ho i vyhlašovala.

Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů došel k závěru, že kasační stížnost stěžovatele proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Praze je důvodná, proto tento rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( ).

V tomto řízení bude na krajském soudu, aby se znovu zabýval žalobou napadeným správním rozhodnutím z toho pohledu, zda jeho odůvodnění obsahuje z hlediska humanitárního azylu podle ustanovení všechny zákonem požadované úvahy a skutečnosti a zda má odůvodnění v tomto směru oporu ve správním spisu.

Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí ( ).

Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti rozsudkem bez jednání, protože mu takový postup umožňuje ustanovení

Krajský soud rozhodne v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. října 2005

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu