Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 279/2005 - 73

č. j. - 73

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: S. D., zast. Mgr. Šárkou Malovanou, advokátkou, se sídlem v Brně, Jamborova 45, 615 00, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2005, č. j. - 47,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 31. 1. 2005, č. j. - 47, byla zamítnuta žaloba žalobce (dále jen „stěžovatele“) proti rozhodnutí Ministra vnitra ze dne 15. 7. 2003, č. j. OAM-193/AŘ-2002, kterým byl zamítnut rozklad a potvrzeno rozhodnutí žalovaného správního orgánu. Tímto rozhodnutím byla žádost stěžovatele o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná dle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

Proti označenému zamítavému rozsudku podal stěžovatel kasační stížnost; samostatným podáním stěžovatel podal návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Ze spisu přitom vyplývá, že napadaný rozsudek Krajského soudu v Brně byl stěžovateli doručen dne 8. 3. 2005 a kasační stížnost podal stěžovatel osobně dne 16. 3. 2005, tzn. v zákonem stanovené lhůtě.

Z důvodu, že však kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti, které , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), pro kasační stížnost vyžaduje, zejména neobsahovala údaj o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů stěžovatel rozsudek napadá, a stejně tak neobsahovala odůvodnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, vyzval Krajský soud v Brně stěžovatele (jeho zástupkyni) v souladu s ustanovením (usnesením ze dne 24. 3. 2005, č. j. - 58) k doplnění kasační stížnosti a stanovil k odstranění lhůtu jednoho měsíce od dne doručení tohoto usnesení. V usnesení současně stěžovatele (zástupkyni) poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, bude odmítnuta.

Ze spisu vyplývá, že označené usnesení Krajský soud v Brně v souladu se zákonem doručoval na adresu sídla zástupkyně stěžovatele. Z důvodu, že zástupkyně stěžovatele nebyla na uvedené adrese (která koresponduje i s adresou uvedenou v aktuálním znění elektronického seznamu advokátů vedeného Českou advokátní komorou - pozn. Nejvyššího správního soudu) při pokusu o doručení zásilky dne 1. 4. 2005 zastižena, byla v souladu s ustanovením uložena u držitele poštovní licence (na poště), odkud se však po uplynutí zákonem stanovené lhůty vrátila jako nedoručená. Krajský soud v Brně následně provedl další, opět neúspěšný, pokus o doručení této zásilky dne 29. 6. 2005. Zásilka se však znovu po uplynutí úložní doby vrátila jako nedoručená.

Při doručování písemností určených fyzickým osobám, v souladu s ustanovením , v návaznosti na ustanovení , 2 a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), platí, že písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. V projednávané věci zástupkyně stěžovatele uváděla v kasační stížnosti i v plné moci adresu Jamborova 45, Brno, a na tuto adresu jí Krajský soud v Brně písemnost doručoval. Zástupkyně stěžovatele však nebyla v místě doručování zastižena, přičemž podle ustanovení platí, že nebyla-li fyzická osoba zastižena na uvedené adrese a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost uloží na poště. Podle se doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, považuje za uloženou dnem, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování ani jinde příjemce nezastihl. Podle , byla-li písemnost uložena, zanechá se v místě doručování adresátu výzva, aby si písemnost vyzvedl. Podle odst. 4 téhož ustanovení, nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do tří dnů nebo jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Podle věty druhé platí, že připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

V projednávané věci byl dodržen poštou takto předepsaný postup a písemnost byla po bezvýsledném pokusu o její doručení zástupkyni stěžovatele uložena téhož dne, t. j. nejprve dne 1. 4. 2005, a opakovaně dne 29. 6. 2005, na poště a zástupkyně stěžovatele o uložení písemnosti, jak vyplývá z údajů na dodejce zásilky založené ve spisu, byla vyrozuměna s výzvou, aby si písemnost vyzvedla, s poučením o následcích nevyhovění takové výzvě.

Zástupkyně stěžovatele si zásilku v úložní lhůtě nevyzvedla, za den doručení je tak nutno považovat třetí den od uložení písemnosti (u daného usnesení nešlo o zásilku určenou do vlastních rukou) – v případě prvního pokusu tak bylo dnem doručení pondělí 4. 4. 2005, a v případě druhého pokusu o doručení, kdy připadl poslední den této lhůty na sobotu, byl dnem doručení nejblíže následující pracovní den, t. j. pondělí 4. 7. 2005.

Z důvodu, že si zástupkyně stěžovatele zásilku ve stanovené lhůtě nepřevzala, přičemž nevyplývá, že by na uvedené adrese již neměla sídlo, došlo k tzv. fikci doručení označeného usnesení. Ze spisu stejně tak vyplývá, že označené vady kasační stížnosti nebyly ve stanovené lhůtě, a ostatně ani později, odstraněny.

Neodstranění vad brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek náležitostí kasační stížnosti ve smyslu , který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele podle a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s ustanovením , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. září 2005

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu