Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 67/2005 - 96

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce V. K., zastoupeného JUDr. Pavlem Bugárem, advokátem se sídlem Žitná 45, Praha 1, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 7. 2003, čj. OAM-8924/VL-20-P15-2001, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2004, č. j. - 43,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Odměna advokáta JUDr. Pavla Bugára s e u r č u j e částkou 2150 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí nebyl žalobci (dále též „stěžovatel“) udělen azyl podle , a 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“); současně bylo rozhodnuto o tom, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování podle . Žalovaný uvedl, že důvodem žalobce pro udělení azylu byly jeho ekonomické problémy spojené s nezaměstnaností a potíže z důvodu ruské národnosti žalobce; žalobce však neudal žádný případ svého pronásledování. Ekonomické problémy spojené s nedostatkem pracovních příležitostí postihují bez rozdílu značnou část obyvatelstva a jejich dopad na jednotlivce tedy nelze považovat za pronásledování ve smyslu . Ani obava ze zhoršení zdravotního stavu v případě návratu do vlasti není důvodem pro udělení azylu. Žalovaný proto konstatoval, že u žalobce není dán žádný důvod pro udělení azylu podle a není dána ani překážka vycestování podle .

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2004, čj. - 43, byla zamítnuta žaloba proti tomuto rozhodnutí žalovaného. V odůvodnění soud uvedl, že žalobce v řízení o udělení azylu netvrdil žádný důvod podle . Soud se ztotožnil se závěry žalovaného o tom, že žalobcovy důvody nejsou zákonnými důvody pro udělení azylu. Soud uvedl, že ani známost s občankou České republiky a plánování založení rodiny nejsou důvody pro udělení azylu. Soud nedospěl k závěru, že by u žalobce byla dána překážka vycestování, neboť žalovaný se touto otázkou řádně zabýval, opatřil si zprávy o situaci na Ukrajině ze zdrojů Ministerstva zahraničních věcí USA a Velké Británie a ze zpráv ČTK a závěr o nevztažení překážky vycestování na žalobce soud shledal důvodným. Ohledně správního řízení, soud uvedl, že žalovaný řádně provedl pohovor podle , o němž byl sepsán protokol, jenž byl žalobcem jako správný podepsán. Žalovaný podle soudu řádně zjistil skutkový stav věci a námitka žalobce týkající se vad správního řízení nebyla shledána důvodnou. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Ve včasné a ve lhůtě doplněné kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že hlavními důvody pro udělení azylu jsou jeho ruská národnost a pravoslavné vyznání, tedy skutečnosti negativně vnímané na území Ukrajiny, dále pak ekonomické potíže způsobené vysokou nezaměstnaností. Stěžovatel se cítí být v případě návratu do země původu ohrožen na životě, neboť z vnitřního přesvědčení odmítl splnit vojenskou službu a jejím případným nástupem by byl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu ohrožen na životě. Nevztažením překážky vycestování byl podle stěžovatele porušen čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, neboť návratem na Ukrajinu by došlo k ponižujícímu zacházení pro stěžovatelem zastávané názory a přesvědčení; stěžovatel je přesvědčen o splnění podmínek pro vyslovení překážky vycestování podle . Stěžovatel uvedl, že kasační stížnost podává také z důvodů podle a d) , jejichž zákonný text ocitoval. Stěžovatel navrhl, aby rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2004, čj. - 43, byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně stěžovatel požádal soud o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhl její zamítnutí a nepřiznání odkladného účinku. K zaslanému doplnění kasační stížnosti se žalovaný nevyjádřil.

Kasační stížnost je podle a násl. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody odpovídající a cituje ustanovení a d) ; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle a 3 vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Stěžovatel v doplnění kasační stížnosti explicitně uvedl, že kasační stížnost podává také z důvodů podle a d) , nepodložil to však žádnými konkrétními skutečnostmi ani důkazy. Pouhá citace ustanovení právního předpisu přitom není řádně uplatněným důvodem kasační stížnosti. Jelikož se jednalo již o doplnění kasační stížnosti, k němuž byl stěžovatel soudem vyzván, Nejvyšší správní soud k této pouhé citaci ustanovení a d) nepřihlédl.

Řádně uplatněným důvodem kasační stížnosti je tedy důvod kasační stížnosti uvedený v Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikován nesprávný právní závěr, popřípadě je aplikován správný právní názor, který je však nesprávně vyložen. V námitce týkající se ruské národnosti a špatné ekonomické situace žalobce způsobené nezaměstnaností Nejvyšší správní soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí žalovaného i soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožnil, neboť se nejedná o důvody pro udělení azylu podle . K obavě žalobce, že bude po návratu na Ukrajinu nucen vykonat vojenskou službu, Nejvyšší správní soud konstatuje, že v protokolu o pohovoru žalobce uvedl, že ze zdravotních důvodů vojenskou službu nemusel nastoupit; proto není jeho obava z nelidského nebo ponižujícího zacházení důvodná. Nejvyšší správní soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně, na odůvodnění jehož rozhodnutí zde odkazuje, k závěru, že rozhodnutí o překážce vycestování žalovaný posoudil v souladu se zákonem, neboť situaci žalobce nebylo možné podřadit pod žádný z důvodů podle . Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že důvod kasační stížnosti podle není dán.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl ( ). Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle a 7 , neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti s kasační stížností žalobce žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly. Stěžovateli byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát. V případě ustanovení zástupce účastníku řízení platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( , ). Soud proto určil odměnu advokátovi částkou 2 x 1000 Kč za dva úkony právní služby – spočívající v první poradě s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a v doplnění kasační stížnosti ze dne 9. 5. 2005 a 2 x 75 Kč paušální náhrady hotových výdajů, v souladu s , a a d) , ve znění pozdějších předpisů, celkem 2150 Kč. Tato částka mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 7. září 2005

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu