Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 230/2005 - 38

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce N. V. H., zastoupeného Mgr. Darinou Kučerovou, advokátkou se sídlem Labská 17, Děčín, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2004, čj. OAM-2498/VL-20-05-2004, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2005, čj. - 20,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí byla zamítnuta žádost žalobce (dále též „stěžovatel“) o udělení azylu na území České republiky jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). V odůvodnění žalovaný uvedl, že důvodem žádosti žalobce o udělení azylu byly jeho ekonomické problémy v zemi původu a snaha o legalizaci pobytu na území České republiky. K tomu žalovaný uvedl, že nepříznivá hospodářská situace žalobce je důsledkem všeobecného hospodářského stavu ve Vietnamu a dopad této situace na žalobce nelze interpretovat jako pronásledování ve smyslu , neboť špatné ekonomické podmínky dopadají na všechny obyvatele státu. Obtíže ekonomického rázu pak nejsou podle žalovaného důvodem pro udělení azylu. Ke snahám žalobce o legalizaci pobytu na území České republiky žalovaný uvedl, že za tímto účelem měl žalobce postupovat podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný závěrem uvedl, že žádost žalobce o udělení azylu byla zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle , neboť žalobce neuvedl žádnou skutečnost svědčící o tom, že by mohl být ve vlasti vystaven pronásledování z důvodů podle .

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2005, čj. - 20, byla zamítnuta žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobce uváděl v průběhu řízení o udělení azylu opakovaně špatnou ekonomickou situaci v zemi původu a snahu o legalizaci pobytu na území České republiky. Soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že tyto důvody nelze podřadit pod důvody podle . Není proto důvodná námitka žalobce týkající se porušení . Soud dále uvedl, že ze správního spisu neshledal žádné porušení procesních předpisů, neboť žalovaný si pro své rozhodnutí opatřil dostatek potřebných skutečností, zjištění a důkazů pro rozhodnutí o žádosti žalobce o udělení azylu. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Ve včasné kasační stížnosti stěžovatel namítá, že již v žádosti o udělení azylu uváděl skutečnosti svědčící o tom, že na území Vietnamu nejsou dodržována lidská práva a on sám se domnívá, že by mohl být pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, pokud by se svobodně vyjádřil. Stěžovatel má tedy odůvodněný strach z pronásledování pro zastávání politických názorů ve státě, jehož občanství má. Ekonomické obtíže přitom stěžovatel neoznačil jako hlavní důvod žádosti o udělení azylu, neboť hlavní výhrady má vůči tomu, že ve Vietnamu nejsou dodržována lidská práva. Z toho důvodu se žalobce obává i návratu do vlasti. Stěžovatel je proto přesvědčen o tom, že skutková podstata, z níž žalovaný v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech, že je tedy dán důvod kasační stížnosti podle Ze všech těchto důvodů stěžovatel navrhl, aby rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2005, čj. - 20, byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně stěžovatel požádal soud o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti popřel oprávněnost jejího podání, neboť má za to, že jeho rozhodnutí i rozhodnutí krajského soudu byla vydána v souladu s právními předpisy. I pro řízení o kasační stížnosti žalovaný odkázal na správní spis, zejména na podání a výpovědi stěžovatele učiněné v průběhu správního řízení, a na vydané rozhodnutí. Žalovaný trvá na tom, že se výpovědí stěžovatele zabýval individuálně a svědomitě. Dne 10. 8. 2004 byl se stěžovatelem proveden pohovor za přítomnosti tlumočníka z vietnamského jazyka, přičemž stěžovatel s obsahem pohovoru souhlasil a nežádal jeho doplnění ani změny, což svým podpisem potvrdil na každé jeho očíslované straně. Žalovaný zopakoval, že ekonomické potíže ani snaha o legalizaci pobytu nejsou zákonnými důvody pro udělení azylu na území České republiky. Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti a nepřiznání odkladného účinku.

Kasační stížnost je podle a násl. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody odpovídající a b) ; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle a 3 vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Kasační stížnost byla podána z důvodu podle , ale svým obsahem se jedná rovněž o řádně uplatněný důvod kasační stížnosti podle , tedy tvrzená nezákonnost rozhodnutí krajského soudu spočívající v nesprávném posouzení právní otázky. Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikován nesprávný právní závěr, popřípadě je aplikován správný právní názor, který je však nesprávně vyložen. Stěžovatel je přesvědčen o tom, že splnil podmínku odůvodněného strachu z pronásledování pro zastávání politických názorů ve státě, jehož občanství má. K tomu Nejvyšší správní soud konstatuje, že v tvrzení uvedeném v kasační stížnosti – avšak neuvedeném v řízení o udělení azylu – nelze spatřovat důvod pro udělení azylu na území České republiky podle , neboť stěžovatel v kasační stížnosti netvrdil, že by v zemi původu projevoval svoje politické postoje, nýbrž uváděl, že obavu z pronásledování pociťuje už z pouhé možnosti, že by tak učinil. Nejvyšší správní soud poukazuje na taxativní vymezení důvodů pro udělení azylu na území České republiky podle . Pouhá tvrzená nespokojenost stěžovatele se stavem dodržování lidských práv, navíc v zemi původu nikterak neprojevená, nepředstavuje důvod pro udělení azylu podle citovaného ustanovení; stejně tak ekonomické důvody ani snaha o legalizaci pobytu na území České republiky nejsou zákonnými důvody pro udělení azylu. Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem konstatuje, že žalovaný postupoval správně, když žádost žalobce o udělení azylu zamítl jako zjevně nedůvodnou podle ; důvod kasační stížnosti podle tedy není dán.

Kasační stížnost byla dále podána z důvodu vymezeného v Podle tohoto ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit. Tvrzení stěžovatele v kasační stížnosti týkající důvodů podle , tedy poukaz na to, že skutková podstata, z níž žalovaný ve svém rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech, není v daném případě důvodem kasační stížnosti podle tohoto ustanovení. Podle musela být vada řízení před správním orgánem důvodně vytýkána již v řízení před krajským soudem. Krajský soud žalobu přezkoumává jen v rozsahu žalobních bodů ( ), proto by musel být uvedený důvod formulován ve formě žalobního bodu. Stěžovatel však v žalobě žádný takový konkrétně formulovaný důvod, který by se vztahoval k vadám správního řízení, neuvedl. Proto krajský soud nemohl napadené rozhodnutí z tohoto důvodu zrušit, neboť bez návrhu soud zruší pouze takové rozhodnutí správního orgánu, jež trpí vadami vyvolávajícími jeho nicotnost ( ). Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že nemohl rozhodnutí krajského soudu z důvodu podle přezkoumat, resp. podrobit soudnímu přezkumu řízení před správním orgánem, aniž byla vada uplatněná v kasační stížnosti řádně uplatněna již v řízení před krajským soudem, jak to ukládá zákon (viz výše).

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl ( ). Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle a 7 , neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti s kasační stížností žalobce žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. září 2005

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu