Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 485/2004 - 50

č. j. - 50

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: I. S., zast. JUDr. Ivou Čvandovou, advokátkou, se sídlem Bubenská 25, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, pošt. schránka 21/OAM, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 1. 2004, č. j. – 30,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Zástupkyni stěžovatelky, JUDr. Ivě Čvandové, advokátce, se sídlem Praha 7, Bubenská 25, s e p ř i z n á v á odměna za zastupování ve výši 1075 Kč a bude jí vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30ti dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem č. j. – 30 ze dne 26. 1. 2004 zamítl žalobu žalobkyně podanou proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2002, č. j. OAM-3512/VL-11-C10-2002, a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Přezkoumávaným rozhodnutím správního orgánu nebyl žalobkyni udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v , , 2 a , o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a současně bylo rozhodnuto o tom, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu . V odůvodnění rozsudku dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle zamítl.

Proti tomuto rozsudku podala včas kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“). Navrhovala, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. – 37 ze dne 2. 9. 2004 ustanovil stěžovatelce pro řízení o kasační stížnosti advokátku, a to JUDr. Ivu Čvandovou, se sídlem Bubenská 25, Praha 7.

Poté byla věc předložena Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti. Věc napadla u Nejvyššího správního soudu dne 18. 11. 2004.

Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 6. 12. 2004 vrátil věc krajskému soudu bez rozhodnutí o kasační stížnosti. Vyslovil názor, že kasační stížnost tak, jak byla podána, neobsahuje náležitosti uvedené v ustanovení Zavázal proto krajský soud k tomu, aby vyzval zástupkyni stěžovatelky k doplnění kasační stížnosti podle tak, aby z ní bylo patrno, z jakých důvodů (které musí být popsány ve vztahu k napadenému rozhodnutí) je rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 1. 2004, č. j. – 30, napadán. Dále konstatoval, že bude třeba, aby výzva k odstranění nedostatku kasační stížnosti obsahovala poučení o tom, že nebude-li kasační stížnost ve lhůtě soudem stanovené doplněna, Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne ( ).

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. – 41 ze dne 4. 3. 2005 vyzval zástupkyni žalobkyně k doplnění kasační stížnosti ve smyslu přípisu Nejvyššího správního soudu.

Podáním ze dne 15. 6. 2005, které bylo podáno osobně u Krajského soudu v Ústí nad Labem dne 16. 6. 2005, a které bylo označeno jako zpětvzetí kasační stížnosti, návrh na zastavení řízení, sdělila stěžovatelka, že prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem podala k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu č. j. ve věci žaloby proti správnímu rozhodnutí o neudělení azylu. Uvedla dále, že tímto podáním bere kasační stížnost v celém rozsahu zpět a navrhuje soudu, aby řízení ve věci zastavil. Spis byl poté předložen Nejvyššímu správnímu soudu v Brně s odkazem na zpětvzetí kasační stížnosti.

Podle soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

Podle byla-li kasační stížnost před předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu vzata zpět, krajský soud usnesením řízení o kasační stížnosti zastaví.

Protože projev vůle stěžovatelky, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlela ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením ), ve znění pozdějších předpisů, za použití téhož zákona, řízení zastavil. Nejvyšší správní soud poukazuje na to, že zpětvzetí kasační stížnosti bylo učiněno podáním stěžovatelky ze dne 15. 6. 2005, avšak již v době, kdy věc byla poprvé předložena Nejvyššímu správnímu soudu (18. 11. 2004). Za této situace proto o zpětvzetí návrhu rozhodoval Nejvyšší správní soud.

Za této procesní situace, kdy stěžovatelka vzala svou kasační stížnost zpět v celém rozsahu, se Nejvyšší správní soud již nemohl zabývat návrhem na přiznání odkladného účinku a nedostatkem náležitostí kasační stížnosti.

Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení věty prvé za použití téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odměna zástupkyni stěžovatelky, advokátce JUDr. Ivě Čvandové, se sídlem Praha 7, Bubenská 25, která byla stěžovatelce k její žádosti ustanovena usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 9. 2004, č. j. – 37, byla stanovena za jeden úkon po 1000 Kč (příprava a převzetí zastoupení - ve spojení s ustanovením ) a náhrada hotových výdajů 75 Kč ( téže vyhlášky), celkem tedy 1075 Kč. Uvedená částka bude zástupkyni stěžovatelky vyplacena do 30ti dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. září 2005

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu