Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 33/2005 - 52

č. j. -54

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Elišky Cihlářové v právní věci žalobkyně: S. T. L., zastoupené Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, 602 00 Brno, proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 7. 11. 2003, č. j. OAM-5622/VL-20-16-2003, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 2004, č. j. -24,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 7. 11. 2003 neudělil žalovaný žalobkyni azyl podle , , 2 a , o azylu; zároveň vyslovil, že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu tohoto zákona.

Žalobkyně napadla toto rozhodnutí včasnou žalobou. Jako žalobní body označila jednotlivá ustanovení ( a 4, , , ), jejichž znění reprodukovala. Kromě porušení uvedených procesních pravidel žalovaný pochybil též při aplikaci zákona o azylu, neboť žalobkyně splňuje zákonné podmínky pro udělení azylu, resp. minimálně pro vztažení překážky vycestování ve smyslu tohoto zákona. Co se skutkových důvodů týče, odkázala žalobkyně na správní spis. Závěrem navrhla, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a její věc opětovně projednána.

Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl rozsudkem ze dne 27. 5. 2004; přisvědčil přitom žalovanému v hodnocení důvodů, pro něž žalobkyni nebyl udělen azyl.

Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) včas kasační stížnost založenou na důvodu uvedeném v , (dále jen „ “), tedy na vadě řízení před správním orgánem. Stěžovatelka zejména žalovanému vytkla porušení četných procesních ustanovení (totožných s těmi, o nichž se zmínila již v žalobě), aniž ovšem tato porušení konkretizovala. Porušena byla i ustanovení a zákona o azylu. Jak plyne z obsahu spisu, je stěžovatelce ve Vietnamu odpíráno její základní lidské právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací, neboť jí tam není umožněno získat trvalé zaměstnání. Pro případ návratu do vlasti se stěžovatelka kromě nouze obává též postihu za to, že v České republice žádala o azyl a že zde dlouhodobě pobývala. Stěžovatelka má též za to, že žalovaný nedostatečně odůvodnil to, proč se jí neuděluje humanitární azyl. Sama stěžovatelka je přesvědčena o tom, že její osobní situace je důvodem pro udělení azylu jak z důvodů podle zákona o azylu, tak z důvodů humanitárních.

Proto stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Požádala též o to, aby její kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek; tato žádost se však – s ohledem na odmítnutí kasační stížnosti - stala bezpředmětnou.

Kasační stížnost je nepřípustná.

Stěžovatelčina obava z postihu za to, že pobývala v cizině a žádala zde o azyl, spadá mezi tzv. nové skutečnosti – tj. takové, které byly uplatněny až po vydání napadeného rozhodnutí. Stěžovatelka se ani v řízení před žalovaným, ani v řízení o žalobě nezmínila o jakýchkoli svých obavách z návratu do vlasti: naopak k výslovnému dotazu sdělila, že by se po návratu do vlasti ničeho neobávala. Tato skutečnost se tedy objevuje poprvé až v kasační stížnosti, a Nejvyšší správní soud k ní proto nepřihlíží ( ).

Co se týče poukazu na ustanovení , která žalovaný údajně porušil, nelze jej považovat za řádně uplatněný důvod kasační stížnosti, jak jej vymezuje ustanovení Jednou ze zvláštních náležitostí kasační stížnosti ( ) je i označení důvodů, pro něž stěžovatel napadá rozhodnutí krajského soudu – tzv. stížních bodů. Stížní bod musí zpravidla zahrnovat jak skutkové, tak právní důvody, pro něž stěžovatel považuje rozhodnutí soudu za nezákonné. Důvody uvedené v jsou však jen obecnými kategoriemi, které musí stěžovatel v kasační stížnosti naplnit konkrétním a jedinečným obsahem, tedy vylíčit, k jakým konkrétním vadám došlo podle jeho názoru v řízení před správním orgánem či před soudem, jakými blíže určenými vadami trpí podle něj rozhodnutí soudu, v čem přesně spatřuje stěžovatel nesprávné posouzení právní otázky soudem apod. Pouhá paragrafová či slovní citace některého zákonného ustanovení - ať už , nebo ustanovení jakýchkoli jiných právních předpisů - tak jako stížní bod neobstojí. Stěžovatelka uvedla, že v jejím případě „byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost“, ovšem kromě holého výčtu několika ustanovení soudu nenabídla žádné konkrétní námitky proti postupu správního orgánu, kterými by se soud mohl zabývat. Takto nekvalifikované tvrzení není stížním bodem, jak jej má na mysli , nýbrž tzv. jiným důvodem podle Opírá-li se kasační stížnost o takový důvod, je v této části nepřípustná ( ).

Další část kasační stížnosti směřuje do právního posouzení důvodů pro udělení azylu. Závěry žalovaného týkající se možnosti udělení azylu z humanitárních důvodů stěžovatelka v žalobě vůbec nezpochybnila; i v rozsahu tohoto důvodu je proto kasační stížnost nepřípustná ( ). Pokud jde o námitky proti výroku o neudělení azylu podle zákona o azylu, stěžovatelka je odůvodňuje tím, že jí je ve vlasti upíráno základní lidské právo vydělávat si na obživu prací, a že se tak ocitá ve stavu hmotné nouze. Takový důvod však stěžovatelka v žalobě rovněž neuplatnila. Již tehdy sice uvedla, že nesouhlasí s výrokem podle zákona o azylu, protože splňuje podmínky dané tímto ustanovením; na tomto tvrzení však přestala a nepodpořila je žádnými skutkovými důvody. Stížní bod, v němž stěžovatelka popisuje své osobní ekonomické obtíže, ve kterých se projevuje odpírání základního lidského práva ze strany státní moci, je tak založen na důvodech nových, které nebyly kvalifikovaně uplatněny v řízení před krajským soudem. I zde je tedy kasační stížnost nepřípustná podle

V kasačním řízení tedy stěžovatelka uplatnila toliko nové důvody neobsažené v žalobě, a kasační stížnost je proto nepřípustná. Nejvyšší správní soud se stížními námitkami z tohoto důvodu věcně nezabýval a kasační stížnost odmítl [ a ].

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. září 2005

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu