Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 304/2005 - 86

č. j. - 86

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. V., zast. JUDr. Ladislavem Zvolským, advokátem v Praze, Křeslická 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schr. 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2005, č. j. - 72,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, č. j. – 63, byla zamítnuta kasační stížnost žalobce směřující proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2004, č. j. – 42, jímž byla zamítnuta žaloba žalobce (dále jen „stěžovatele“) podaná proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2003, č. j. OAM-6864/VL-11-BE07-2001. Tímto rozhodnutím správního orgánu nebyl žalobci udělen azyl podle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a současně bylo rozhodnuto tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu .

V přezkumném řízení soudním před Krajským soudem v Praze byla stěžovateli ustanovena tlumočnice jazyka ruského Mgr. M. P., bytem P. 5, R. 3. Napadeným usnesením ze dne 25. 4. 2005, č. j. – 72 soud přiznal ustanovené tlumočnici za provedený tlumočnický úkon při jednání u Krajského soudu v Praze dne 20. 4. 2004 tlumočné, tj. odměnu za dvě hodiny tlumočení po 350 Kč podle , ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 700 Kč. V poučení uvedl, že toto usnesení nabývá právní moci dnem doručení a lze proti němu podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu, přičemž podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné právní zastoupení stěžovatele advokátem ( , , , dále jen „ “).

Proti tomuto usnesení podal stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce včas kasační stížnost, v níž namítal, že již před nařízením jednání u Krajského soudu v Praze uvedl, že neovládá ruský jazyk tak, aby v něm mohl jednat před soudem. Přesto bylo po něm požadováno senátem uvedeného soudu, aby „hovořil rusky“. Vzhledem k nedostatečné znalosti tohoto jazyka však tak učinit nemohl a také neučinil. Ke zvýraznění této skutečnosti během jednání vyzval právní zástupce stěžovatele ustanovenou tlumočnici k tomu, aby překládala, avšak její reakcí byla slova „není co překládat“. Stěžovatel poukázal na to, že nejen Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 4. 2004, č. j. – 42, ale i Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 3. 2005, č. j. – 63, mu upřel právo jednat v jeho mateřském jazyce, jímž je gagauzština. Tento postup označil za rozporný s d a zdůraznil, že bude předmětem jeho dalšího podání, tedy ústavní stížnosti. S ohledem na skutečnost, že tlumočnice v tomto řízení ničeho z jeho ústního projevu nepřeložila, není ani důvod, aby jí byla přiznána odměna v plné výši (v horní hranici 350 Kč za jednu hodinu překladu), když ve skutečnosti šlo o její pouhou přítomnost při jednání. Vytýká Krajskému soudu v Praze, že si nesprávně vyložil ustanovení , položka 1, ve znění pozdějších předpisů a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud vyhověl jeho kasační stížnosti a napadené usnesení Krajského soudu v Praze zrušil.

Kasační stížnost je nepřípustná.

Podle ustanovení je nepřípustná kasační stížnost, která směřuje jen proti výroku o nákladech řízení nebo proti důvodům rozhodnutí soudu. Rozhodnutím o nákladech řízení je přitom nutno rozumět nejen rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (především mezi účastníky řízení), ale i rozhodnutí o placení nákladů řízení. Pod pojem placení nákladů řízení spadá jak placení nákladů účastníky řízení, tak i placení nákladů státem. Náklady řízení je přitom třeba rozumět ve smyslu ustanovení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, soudní poplatky, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady spojené s dokazováním, odměna zástupce, jeho hotové výdaje a tlumočné. Ve výčtu nákladů řízení je uvedena i odměna tlumočníkovi za provedený tlumočnický úkon, tj. tlumočné. Pokud tedy Krajský soud v Praze napadeným usnesením přiznal tlumočnici Mgr. M. P. tlumočné za provedený tlumočnický úkon, jde nepochybně o rozhodnutí o nákladech řízení, proti němuž není kasační stížnost přípustná ve smyslu ustanovení Nutno upozornit, že v tomto směru obsahuje samostatnou právní úpravu, která není shodná s úpravou podle .

Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jakožto návrh, který je podle tohoto zákona nepřípustný [ , použitý pro řízení o kasační stížnosti podle ustanovení ]. Na této skutečnosti nemůže ničeho změnit nesprávné poučení Krajského soudu v Praze, že proti napadenému usnesení je kasační stížnost přípustná.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. září 2005

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu