Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 158/2005 - 48

- 48

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Jiřího Vyvadila a JUDr. Elišky Cihlářové v právní věci stěžovatelky A. K., zastoupené JUDr. Marcelou Novotnou, advokátkou, se sídlem v Praze 4 - Braník, K Dubu 1390/136, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 2. 2005, č. j. - 22,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokátky JUDr. Marcely Novotné s e u r č u j e částkou 2150 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 2. 2005, č. j. - 22, zamítl žalobu stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „správní orgán“) ze dne 30. 7. 2004, č. j. OAM-1055/VL-07-K03-2004, kterým bylo rozhodnuto o neudělení azylu stěžovatelce podle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a současně bylo rozhodnuto, že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu .

Stěžovatelka podala proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž obecně namítala, že došlo k pochybení správního orgánu při projednávání žádosti o azyl, v důsledku něhož je jeho rozhodnutí nezákonné. Namítané vady stěžovatelka žádným způsobem nespecifikovala a nekonkretizovala, pouze citovala zákonný text několika ustanovení , o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), konkrétně , , a . Stěžovatelka svá tvrzení odůvodnila tím, že v zemi původu je ohrožena na životě pro svou politickou činnost ze strany příznivců prezidenta Kokova, bylo jí vyhrožováno a následně byla na krátkou dobu unesena, nemá se kam obrátit o pomoc, protože stát takové poměry trpí a podporuje. Stěžovatelka se domnívá, že v jejím případě jsou dány i důvody humanitární, na základě kterých jí bylo možno udělit azyl dle . Dále se stěžovatelka odvolala

na čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a dovolala se názoru uvedeného v článcích 53 a 43 Příručky k postupům a kriteriím pro určování právního postavení uprchlíků. V doplnění kasační stížnosti stěžovatelka uvedla důvody dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Namítala nedostatečné provedení důkazního řízení ze strany správního orgánu, přestože ona uvedla jména i adresy osob, které mohly být vyslechnuty jako svědci. Stěžovatelka dále namítala svůj špatný zdravotní stav v průběhu pohovorů u správního orgánu, pro nějž nebyla sto sdělit veškeré informace týkající se důvodů žádosti o azyl. Z uvedených důvodů navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení a přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být meritorně projednána.

Podle kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Citované ustanovení znemožňuje, aby v kasační stížnosti byly uplatněny jiné důvody, než které byly uplatněny v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ačkoliv je stěžovatelka mohla uplatnit již v tomto řízení. Přitom je třeba zdůraznit, že nepřípustnost kasačních důvodů neuplatněných v řízení před soudem je třeba vztáhnout k důvodům a skutečnostem uplatněným v žalobě, resp. v jejím doplnění, ve lhůtě uvedené v

Porovnáním obsahu kasační stížnosti s obsahem žaloby Nejvyšší správní soud zjistil, že důvody v ní obsažené stěžovatelka neuplatnila v řízení před krajským soudem. V kasační stížnosti stěžovatelka namítala, že došlo k pochybení správního orgánu při projednávání žádosti o azyl, v důsledku něhož je jeho rozhodnutí nezákonné, aniž namítané vady jakýmkoliv způsobem specifikovala a konkretizovala. Pouhou citaci příslušných ustanovení , která měla být ve správním řízení porušena, přitom nelze považovat za kasační důvod ve smyslu ustanovení Dále stěžovatelka uvedla, že v zemi původu je ohrožena na životě pro svou politickou činnost ze strany příznivců prezidenta K. a nemá se kam obrátit o pomoc, protože stát takové poměry trpí a podporuje. Namítla rovněž, že v jejím případě jsou dány i důvody pro udělení humanitárního azylu dle a odvolala se na článek 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a články 53 a 43 Příručky k postupům a kriteriím pro určování právního postavení uprchlíků. V doplnění kasační stížnosti pak namítala, že správní orgán neprovedl důkazy výslechem svědků, které ona navrhla, a svůj špatný zdravotní stav v průběhu pohovorů u správního orgánu. V žalobě, kterou se stěžovatelka domáhala u krajského soudu přezkoumání napadeného správního rozhodnutí, však nic takového neuvedla. Pouze v ní vytýkala nezákonnost správního rozhodnutí, která podle ní spočívala v porušení , , a a , přičemž se omezila na citaci znění těchto ustanovení. Kasační stížnost se tedy opírá výhradně o důvody, které stěžovatelka neuplatnila v řízení před krajským soudem, ač tak učinit mohla, a neobsahuje jiný stížnostní důvod.

Nejvyšší správní soud ze shora uvedených důvodů kasační stížnost jako nepřípustnou podle ustanovení ve spojení s odmítl.

O stěžovatelkou podaném návrhu, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení , Nejvyšší správní soud nerozhodl, protože věc byla vyřízena přednostně v souladu s ustanovením ve spojení s

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

Zástupkyni stěžovatelky náleží odměna za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání soudu – doplnění kasační stížnosti) podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, v částce 2000 Kč a podle citované vyhlášky náhrada hotových výdajů v částce 150 Kč, celkem tedy 2150 Kč.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2005

JUDr. Radan Malík

předseda senátu