Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Afs 153/2005 - 67

- 68

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Jiřího Vyvadila a JUDr. Elišky Cihlářové v právní věci stěžovatele J. T., zastoupeného JUDr. Kateřinou Martínkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě – Moravské Ostravě, Sokolská tř. 22, za účasti Finančního ředitelství v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Na Jízdárně 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 3. 2005, č. j. - 46,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 23. 3. 2005, č. j. - 46, zamítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě (dále jen „správní orgán“) ze dne 20. 3. 2003, č. j. 1108/110/2003, kterým bylo podle ustanovení , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozhodnutí Finančního úřadu Ostrava II ze dne 20. 11. 2002, č. j. 137915/02/389911/2051, jímž mu byla dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2001 ve výši 583 252 Kč.

Stěžovatel podal proti tomuto rozsudku v zákonné lhůtě kasační stížnost, jejíž důvody spatřoval v ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Stěžovatel namítal, že rozhodující orgány na jeho případ nesprávně aplikovaly ustanovení a , o daních z příjmů, ve znění platném v rozhodném období (dále jen „ “), a d. Rozhodnutí, která napadl, jsou vůči němu nepřiměřeně tvrdá a stát reprezentovaný správcem daně na jeho úkor získal nepřiměřenou výhodu, když vybral daň z příjmu z hodnoty postupovaných pohledávek, ačkoliv tohoto příjmu stěžovatel, a dokonce ani žádný jiný subjekt, nedosáhl. Napadené rozhodnutí způsobilo stěžovateli jeho nerovné postavení s ostatními účastníky konkursního řízení. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být meritorně projednána.

Podle kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Citované ustanovení znemožňuje, aby v kasační stížnosti byly uplatněny jiné důvody, než které byly uplatněny v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ačkoliv je stěžovatel mohl uplatnit již v tomto řízení. Přitom je třeba zdůraznit, že nepřípustnost kasačních důvodů neuplatněných v řízení před soudem je třeba vztáhnout k důvodům a skutečnostem uplatněným v žalobě, resp. v jejím doplnění, ve lhůtě uvedené v

Porovnáním obsahu kasační stížnosti s obsahem žaloby Nejvyšší správní soud zjistil, že důvody v ní obsažené stěžovatel neuplatnil v řízení před krajským soudem. V kasační stížnosti stěžovatel namítal, že rozhodující orgány na jeho případ nesprávně aplikovaly ustanovení a zákona o daních z příjmů a d, že rozhodnutí, která napadl, jsou vůči němu nepřiměřeně tvrdá, že stát reprezentovaný správcem daně na jeho úkor získal nepřiměřenou výhodu a že napadené rozhodnutí způsobilo stěžovateli jeho nerovné postavení s ostatními účastníky konkursního řízení. V žalobě, kterou se stěžovatel domáhal u krajského soudu přezkoumání napadeného správního rozhodnutí, však nic takového neuvedl. Pouze v ní namítal, že rozhodnutí správního orgánu se sice opírá o fakta citovaná zákonem, ale naprosto rozporuje požadavek uplatnění zákona v souladu s požadavkem zdravé a moderní demokratické společnosti, v souladu s principem mravnosti, logiky a zdravého rozumu, rozhodnutí je diskriminační a násilné vůči jeho osobě. Dále namítl, že se nedopustil žádného svého zvýhodnění nebo poškození státu na příjmech a že je přesvědčen, že zákon České republiky mu neposkytl jakoukoliv ochranu a možnost jiného přijatelného řešení k ochraně jeho osoby a rodiny. Doplnění žaloby, které stěžovatel podal u soudu dne 1. 3. 2005, bylo podáno po lhůtě k podání žaloby, která uplynula dne 26. 5. 2003, proto se k námitkám v něm uvedeným nepřihlíží. Kasační stížnost se tedy opírá výhradně o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před krajským soudem, ač tak učinit mohl, a neobsahuje jiný stížnostní důvod.

Nejvyšší správní soud vzhledem ke shora uvedenému kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou podle ustanovení ve spojení s

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2005

JUDr. Radan Malík

předseda senátu