Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 74/2005 - 54

č. j. – 54

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: A. P., zastoupeného Mgr. Alexandrem Vaškevičem, advokátem se sídlem Františkánská 7, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2004, č. j. – 37,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 30. 11. 2004 odmítl Krajský soud v Brně žalobu ze dne 7. 2. 2002 proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 10. 1. 2002 č. j. OAM-3849/VL-14-P17-2000. Rozhodnutím správního orgánu žalobci nebyl udělen azyl podle ust. , a 2 a a zároveň bylo vysloveno, že se na něj nevztahuje překážka vycestování podle cit. zákona. Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno na adresu P. S. K., K. 20, K., kde se žalobce podle evidence Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra zdržoval ode dne 4. 10. 2004 a na nějž mu bylo doručováno i předchozí usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 12. 2003. Za den doručení rozhodnutí tak krajský soud podle ust. považoval den 27. 12. 2004.

V podané kasační stížnosti stěžovatel namítal, že mu napadené usnesení bylo doručováno na adresu, kde se prokazatelně nezdržoval. Z tohoto důvodu tedy nemohly nastat účinky náhradního doručení a usnesení nemohlo nabýt právní moci dne 27. 12. 2004, ale až dne 19. 1. 2005, kdy si usnesení fakticky převzal. Na jaké adrese se žalobce zdržoval, případně jakými důkazy podporuje své tvrzení žalobce neuvedl. V dalším pak dovozoval nezákonnost odmítnutí návrhu podle ust. Navrhl proto zrušení napadeného usnesení a vrácení věci Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Zároveň požádal o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

Z připojeného soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že doručenka osvědčující doručení napadeného usnesení Krajského soudu v Brně žalobci obsahuje všechny náležitosti podle ust. a podle odst. 4 je tedy veřejnou u. Údaje v ní uvedené je tak nutno považovat za prokázané do doby, než žalobce prokáže opak. Ten však v kasační stížnosti nesplnil řádně ani předepsanou povinnost tvrzení, neboť jen obecně uvedl, že se na uvedené adrese prokazatelně nezdržoval, aniž by zároveň upřesnil, kde se vlastně zdržoval a dále předložil důkazy, které by údaje uvedené v této veřejné ě vyvracely. Nejvyšší správní soud má proto ve shodě se závěry krajského soudu zato, že dne 27. 12. 2004 nastaly podle ust. účinky doručení a napadené usnesení toho dne nabylo právní moci. Posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti tak byl pro žalobce s ohledem na ust. den 10. 1. 2005. Zákonná lhůta uběhla žalobci marně. Kasační stížnost byla podána až dne 19. 1. 2005 a Nejvyšší správní soud jí proto považuje za opožděnou. Jako takovou jí podle ust. ve spojení s ust. odmítl.

Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ust. ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 21. července 2005

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu