Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 151/2005 - 37

č. j. - 37

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyň: a) N. P., a b) nezl. I. P., zastoupené JUDr. Davidem Černým, advokátem se sídlem Praha 2, Vinohradská 343/6, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3,

v řízení o kasační stížnosti žalobkyň proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2004, č. j. - 23,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 10. 2003, č. j. OAM-6993/VL-04-P22-2001 nebyl žalobkyním z důvodu nesplnění podmínek dle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) udělen azyl v České republice a bylo rozhodnuto, že se na ně nevztahuje překážka vycestování ve smyslu .

Proti rozhodnutí žalovaného podaly žalobkyně dne 9. 12. 2003 žalobu ke Krajskému soudu v Praze, která byla rozsudkem ze dne 29. 11. 2004, č. j. - 23 zamítnuta.

Proti rozsudku krajského soudu podaly žalobkyně - nyní stěžovatelky v zákonné lhůtě dle , kasační stížnost, jejíž součástí byla i žádost o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ( ).

Protože kasační stížnost neměla náležitosti požadované a nebylo zjevné, z jakého důvodu dle je podávána, byly stěžovatelky usnesením krajského soudu ze dne 29. 3. 2005, č. j. - 31, vyzvány, aby ve lhůtě

stanovené soudem kasační stížnost doplnily o uvedení konkrétních ustanovení – písm. e) , pod které podřazují důvody kasační stížnosti, a dále ji doplnily o konkrétní důvody, v nichž spatřují naplnění citovaného ustanovení

Usnesením soudu, jež bylo zástupci stěžovatelek JUDr. Davidovi Černému doručeno dne 31. 3. 2005, byly stěžovatelky poučeny o tom, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna o předepsané náležitosti, bude odmítnuta.

Ve lhůtě stanovené krajským soudem k doplnění náležitostí kasační stížnosti stěžovatelky vady kasační stížnosti neodstranily.

Nejvyšší správní soud posoudil v prvé řadě nezbytnost vydání rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle a dospěl k závěru, že o něm není třeba rozhodovat, neboť se jedná o věc, která byla vyřízena v souladu s ustanovením ve spojení s přednostně.

Podle musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení platí obdobně.

Podle nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

V daném případě podání stěžovatelek zákonné náležitosti neobsahovalo, soud je usnesením k jejich doplnění vyzval a stanovil k tomu lhůtu 20 dnů od doručení usnesení. V této stanovené lhůtě nebyly nedostatky podání odstraněny. I když krajský soud stanovil lhůtu k doplnění kasační stížnosti kratší, než jak je upravena v ustanovení , za rozhodující pro posouzení věci vzal Nejvyšší správní soud skutečnost, že stěžovatelky kasační stížnost nedoplnily ani ve lhůtě jednoho měsíce po doručení usnesení soudu ( ) a neučinily tak ani v objektivní lhůtě dvou měsíců, tj. v maximální lhůtě, v níž lze podání doplnit ( ).

Nejvyšší správní soud je rozsahem kasační stížnosti a uplatněnými důvody vázán, absence tvrzení důvodů kasační stížnosti je vadou podání, která brání pokračování v řízení.

Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle ve spojení s odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 26. července 2005

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu