Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 169/2005 - 71

č. j. - 71

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: T. B., zast. JUDr. Alenou Strnadovou, advokátkou, se sídlem v Liberci 1, Tovaryšský Vrch 1358/3, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 11. 2004, č. j. – 45,

t a k t o :

I. Řízení s e z a s t a v u j e .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. 11. 2004, č. j. – 45 zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 5. 2004, č. j. OAM-1804/VL-10-03-2004, jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Označeným rozhodnutím správního orgánu byla zamítnuta její žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o azylu). Žalovaný dospěl k závěru, že žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možno dovodit, že byla ve své vlasti pronásledována za uplatňování politických práv a svobod a neuvedla ani žádnou konkrétní obavu v případě návratu do vlasti, kterou by bylo možno pokládat za odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině, nebo pro zastávání určitých politických názorů. Proto musela být její žádost jako zjevně nedůvodná zamítnuta. Krajský soud v Ostravě se s tímto posouzením věci žalovaným ztotožnil a napadeným rozsudkem proto žalobu jako nedůvodnou podle , (dále jen „“) zamítl, když neshledal rozhodnutí žalovaného nezákonným ve smyslu porušení hmotného práva.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost, v níž se dovolávala důvodu kasační stížnosti uvedeného v , když namítala, že v řízení o žalobě před Krajským soudem v Ostravě byla porušena její zákonná práva, jelikož jí nebyla umožněna účast při jednání; výzva krajského soudu ve smyslu o záměru soudu projednat při souhlasu účastníků věc bez nutnosti nařízení jednání jí totiž byla doručena v českém jazyce, kterému nerozumí a není ani schopna číst text, který není psán v azbuce. Vyslovila přesvědčení, že napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě je ztížen nepřezkoumatelností z důvodu vady řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Žádala, aby napadené usnesení (zřejmě mělo být uvedeno rozsudek) bylo zrušeno a věc vrácena soudu k dalšímu řízení. Současně navrhovala, aby ve smyslu přiznal Nejvyšší správní soud kasační stížnosti odkladný účinek.

Krajský soud v Ostravě předložil dne 28. 4. 2005 kasační stížnost k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu. Dříve než o kasační stížnosti mohlo být naposledy uvedeným soudem rozhodnuto, vzala stěžovatelka svou kasační stížnost podáním ze dne 11. 7. 2005 (doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 19. 7. 2005) výslovně zpět a žádala, aby Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením za použití řízení zastavil a současně rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Podle ustanovení soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět. Podle je možno toto ustanovení vztáhnout i na řízení o kasační stížnosti.

Protože projev vůle stěžovatelky, obsažený v podání ze dne 11. 7. 2005, sepsaný její právní zástupkyní, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatelka zamýšlí ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením řízení zastavil.

Vzhledem k tomu, že řízení bylo zastaveno, rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení věty první za použití téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť toto řízení bylo zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. července 2005

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu