Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 186/2005 - 33

č. j. - 35

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: L. H. A., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce – stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 11. 2004, č. j. – 16,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 2. 11. 2004 Krajský soud v Ústí nad Labem (dále krajský soud) zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 5. 2004, č. j. OAM-48/CU-06-09-2004, kterým zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného je zákonné.

Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce – nyní stěžovatel kasační stížnost, jíž se domáhal zrušení napadeného rozsudku.

Žalovaný se vyjádřil ke kasační stížnosti tak, že byla podána opožděně, a proto navrhl její odmítnutí.

Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí ( ).

Napadený rozsudek krajského soudu obsahuje správné poučení o možnosti podání kasační stížnosti proti němu i o lhůtě a místu jejího podání. Svůj rozsudek krajský soud doručoval oběma účastníkům do vlastních rukou, žalovanému byl doručen 4. 11. 2004, stěžovateli dne 15. 11. 2004 uložením. Stěžovatel v žalobě uvedl svůj pobyt na adrese P. Č. Ú., p. H. V průběhu řízení bylo zjištěno, že je hlášen na adrese H. 12, V. Na tuto adresu krajský soud stěžovateli doručoval stejnopis vyjádření žalovaného a poučení (viz č. l. 13 předloženého spisu), přičemž stěžovatel zásilku soudu na uvedené adrese dne 13. 9. 2004 převzal. Ve věci rozhodl krajský soud rozsudkem ze dne 2. 11. 2004, který doručoval na adresu stěžovatele: H. 12, V. Na této adrese stěžovatel nebyl zastižen, písemnost byla dne 4. 11. 2004 uložena u pošty. Stěžovatel si ji nevyzvedl a byla vrácena krajskému soudu zpět.

Dne 15. 12. 2004 se dostavil ke krajskému soudu stěžovatel a osobně převzal rozsudek krajského soudu ze dne 2. 11. 2004 a podal proti němu kasační stížnost v níž uvádí, že mu rozsudek byl doručen dne 15. 12. 2004.

Aby Nejvyšší správní soud mohl kasační stížnost projednat věcně, bylo zapotřebí, aby byla podána včas, tzn. do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Bylo tedy nutno zkoumat, kdy rozhodnutí – napadený rozsudek krajského soudu byl stěžovateli skutečně doručen.

Doručování upravuje v , podle jehož odst. 5 nestanoví-li tento zákon jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení. upravuje doručování fyzickým osobám v . Podle odst. 1 tohoto ustanovení fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoliv bude zastižena. Podle odst. 4 tohoto ustanovení nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doruční zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Krajský soud doručoval svůj rozsudek stěžovateli na adresu H. 12, V., okr. Z. Podle obsahu originálu úplného správního spisu zaslaného žalovaným krajskému soudu a tomuto soudu došlém 28. 4. 2005, Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, pracoviště Č. Ú., H., souhlasilo se změnou místa hlášeného pobytu stěžovatele na adrese H. 12, V., okr. Z. dne 18. 5. 2004. Tento souhlas stěžovatel převzal 23. 6. 2004. Z obsahu originálu úplného správního spisu stěžovatele nevyplývá, že by stěžovatel hlásil následně jinou adresu svého pobytu. Jiná adresa pobytu žalobce – stěžovatele krajskému soudu v době doručování rozsudku nebyla známa. V kasační stížnosti stěžovatel sice uvádí jinou adresu svého pobytu: B., Ž. 68, okr. T., ani v kasační stížnosti však netvrdí, že by se v době doručování rozsudku krajského soudu v místě doručování, tj. H. 12, V., nezdržoval.

Podle ust. není-li zjištěn opak, má se zato, že se adresát v místě doručení zdržoval. Doručenka o doručení rozsudku stěžovateli na adresu H. 12, V., obsahuje označení soudu, který písemnost odevzdal k doručení, označení doručujícího orgánu, označení doručované písemnosti, den uložení u pošty, jméno doručovatele i podpis doručovatele. Obsahuje tedy potřebné náležitosti podle ust. a ve smyslu odst. 4 téhož ustanovení je veřejnou u. Protože nebyl prokázán opak, Nejvyšší správní soud vychází z toho, že se stěžovatel na adrese H. 12, V. v době doručování rozsudku krajského soudu zdržoval. Jestliže rozsudek krajského soudu byl uložen u pošty od 4. 11. 2004, pak desátý den připadl na neděli 14. 11. 2004, takže poslední den desetidenní lhůty uplynul až následující pracovní den, tj. v pondělí 15. 11. 2004. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti ve smyslu a , 2 uplynula dnem 29. 11. 2004, což bylo pondělí, den pracovní. Stěžovatel podal kasační stížnost u Krajského soudu v Ústí nad Labem až dne 21. 12. 2004, tj. po uplynutí zákonné lhůty k podání kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud postupoval podle ust. za použití ust. a opožděnou kasační stížnost odmítl.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, protože kasační stížnost byla odmítnuta ( za použití ust. ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. června 2005

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu