Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 52/2005 - 59

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Václava Novotného v právní věci žalobkyně: P. M., zast. advokátkou JUDr. Jitkou Šmídovou, se sídlem AK Koněvova 2442/150, Praha 3, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6. 2004, č. j. – 34,

takto:

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Soudem ustanovené advokátce JUDr. Jitce Šmídové s e p ř i z n á v á odměna a náhrada nákladů hotových výdajů ve výši 2150 Kč, která bude uhrazena do 30 dnů od právní moci rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 1. 2002, č. j. OAM- 4628/VL-14-P16-2001, bylo podle ust. , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů zastaveno řízení o udělení azylu. O podaném opravném prostředku ze dne 15. 3. 2002 Vrchní soud v Praze do 31. 12. 2002 nerozhodl, proto o něm rozhodoval na základě a čl. II bod I zákona o azylu Městský soud v Praze. V podané žalobě stěžovatelka požádala o ustanovení právního zástupce. Městský soud v Praze vyzval stěžovatelku k doložení osobních a majetkových poměrů. Usnesením ze dne 29. 6. 2004, č. j. – 34, návrh stěžovatelky zamítl.

Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka kasační stížnost, ve které především namítá, že špatně ovládá český jazyk. Podle ust. , účastníci řízení mají rovné postavení. Soud je povinen poskytnout jim stejné možnosti k uplatnění jejich práv a poskytnout jim poučení o jejich právech a povinnostech v rozsahu nezbytném pro to, aby v řízení neutrpěli újmu. K zajištění rovného postavení účastníků řízení a stejných možností uplatnění práv směřuje zákonem připuštěná možnost na návrh ustanovit navrhovateli zástupce, jde-li o účastníka nemajetného u něhož jsou dány předpoklady osvobození od soudních poplatků. Z potvrzení o majetkových poměrech ze dne 5. 5. 2003 soud zjistil, že stěžovatelka nemá žádné příjmy ani majetek. Stěžovatelka je cizinkou a nemá dobrou znalost českého jazyka. Při sepisování vlastní žaloby proti rozhodnutí správního orgánu vycházela z toho co jí bylo známo o dané věci a také z toho co jí poradili známí. To, že podaná žaloba je schopná věcného projednání v soudním řízení ještě nezaručuje řádnou ochranu práv stěžovatelky v zahájeném řízení. Ustanovení o povinném zastoupení má zajistit rovnost účastníků řízení tak, aby nebyla stěžovatelka proti správnímu orgánu znevýhodněna v důsledku neznalosti, zejména procesních předpisů. Městský soud tak nesprávně posoudil právní otázku o návrhu žádosti na ustanovení právního zástupce, porušil ust. s. ř. s, jakož i ust. a y. Stěžovatelka požaduje, aby napadené usnesení Městského soudu v Praze bylo zrušeno.

Nejvyšší správní soud považuje za vhodné předeslat, že není jeho úkolem posuzovat otázku, zda mělo či nemělo být žalovaným řízení o udělení azylu zastaveno nebo měl být azyl stěžovatelce přiznán, nýbrž má posoudit, zda řízení před soudem ve věci ustanovení zástupce trpělo vadami spadajícími pod vymezení v tvrzenými v kasační stížnosti.

Není sporu o tom, že řízení ve správním soudnictví je plně ovládáno zásadou dispoziční a je na žalobci, zda proti rozhodnutí správního orgánu jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, podá žalobu u soudu či nikoliv. Je pouze na žalobci, aby v případě, kdy se bude domáhat ochrany svých práv žalobou u soudu, v této žalobě jasně vymezil, které výroky správního rozhodnutí napadá a v žalobních bodech pak specifikoval, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (§ 71 s. ř. s). V důsledku přísně dispoziční zásady v řízení o žalobách proti rozhodnutím správního orgánu musí žaloba obsahovat žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce či žalobkyně napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné [ ]. V souzené věci ze spisového materiálu vyplynulo, že žaloba náležitosti, které jsou vymezeny v ustanovení a v , obsahovala, nebyl dán důvod k jejímu dalšímu doplnění nebo odstranění vad. Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že opravný prostředek, tak jak jej stěžovatelka podala byl a je projednatelný a soud může napadené rozhodnutí žalovaného přezkoumat.

Nejvyšší správní soud se neztotožňuje s výtkou stěžovatelky stran povinnosti soudu ustanovit jí zástupce. Takovou povinnost soud má v případě, vyjde-li v řízení najevo potřeba ustanovit zástupce, a to zejména tehdy, nemůže–li účastník účinně hájit svá práva v řízení, ať již proto, že neovládá jazyk v němž je jednáno, anebo z důvodů sociálních. Za situace, kdy stěžovatelka podala žalobu sepsanou v českém jazyce, přičemž žaloba obsahovala veškeré náležitosti a nebylo ji nutno doplňovat, nevyšla najevo potřeba ustanovení zástupce v této fázi řízení, tedy z důvodu, že by žaloba mohla být odmítnuta a stěžovatelce by tak byl odepřen přístup k soudu.

Skutečnost, že účastníkem řízení je cizí státní příslušník, sama bez dalšího nemůže být důvodem pro to, aby soud byl povinen přistoupit k ustanovení zástupce. Nebyl-li stěžovatelce ustanoven zástupce ve fázi řízení, kdy soud pouze posuzoval náležitosti žaloby a její způsobilost k dalšímu projednání, nebyla znemožněna její faktická účast v tomto řízení. Tato skutečnost však nevylučuje, aby mohl být stěžovatelce ustanoven zástupce případně v dalším řízení, bude-li požadovat ústní jednání a poskytne soudu dostačující indicie proto, aby tento postupoval způsobem, který by jí umožnil účinnou ochranu svých práv při respektování ust. a y.

Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou námitku stěžovatelky spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem, a proto kasační stížnost jako nedůvodnou postupem podle zamítl.

Stěžovatelka, která neměla v tomto soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( za použití ) a žalovanému, který byl v řízení úspěšný, náklady řízení nevznikly, resp. je neúčtoval. Proto soud rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává.

Soudem ustanovené advokátce pro řízení o kasační stížnosti byla přiznána odměna včetně paušální náhrady dle ust. , vyhl. č. ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), a to za dva úkony právní pomoci – převzetí věci a doplnění kasační stížnosti po 1000 Kč a paušální náhrady po 75 Kč. Částka bude uhrazena z účtu NSS do rukou advokátky ve stanovené lhůtě.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné (, ).

V Brně dne 24. června 2005

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu