Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 374/2004 - 55

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci stěžovatelky: N. T. T., zastoupena Mgr. Jiřím Kabuďou, advokátem, se sídlem ul. 1. máje 741, Frýdek - Místek, a dalšího účastníka: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 5. 2004, č. j. - 23,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Ministerstvu vnitra se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“) ze dne 29. 8. 2003,

č. j. OAM - 3795/VL - 20 - 05 - 2003, byla žádost stěžovatelky o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o azylu“). V odůvodnění svého rozhodnutí správní orgán uvedl, že skutečnosti uváděné stěžovatelkou, a to těžkosti ekonomického charakteru ve vlasti a snaha o legalizaci pobytu na území České republiky, nelze důvodům pro udělení azylu podřadit.

Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podala stěžovatelka v zákonné lhůtě žalobu, kterou napadla rozhodnutí správního orgánu, když namítla, že správní orgán v předchozím řízení o udělení azylu porušil , , , o správním řízení (dále jen „ “), zákona o azylu a zákona o azylu.

O žalobě rozhodl Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 25. 5. 2004, č. j. - 23, tak, že žalobu zamítl. Krajský soud se zcela ztotožnil s posouzením situace a odůvodněním napadeného rozhodnutí správního orgánu a rovněž poukázal na to, že skutečnosti stěžovatelkou uváděné, a to její tíživá ekonomická situace v zemi původu a nemožnost najít si stálé zaměstnání, nelze pod důvody udělení azylu podřadit.

Proti tomuto rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka kasační stížnost, v níž uvádí, že si je vědoma, že svou žádostí nenaplňuje žádné ustanovení azylového zákona o poskytnutí azylu, zejména § 12 zákona o azylu, případně § 13 uvedeného zákona. Zdůraznila však, že v České republice řádně pracuje, ve své vlasti by těžko sháněla práci a dostala by se ve svém životě na hranici chudoby nebo dokonce pod ní. Z toho důvodu žádá, aby v kasačním řízení bylo zváženo udělení azylu podle § 14 azylového zákona, tzv. humanitární azyl. Zároveň požádala o prominutí překážky pro vycestování z České republiky.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná a stěžovatelka je zastoupena advokátem.

Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí přezkoumal v souladu s , 3 , (dále též „ “), vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila v kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Stěžovatelka ani po výzvě krajského soudu k odstranění vad kasační stížnosti výslovně neuvedla, z kterého důvodu uvedeného v kasační stížnost podává. Z obsahu kasační stížnosti lze však dovodit, že kasační stížnost je podávána podle , tj. z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Pokud se stěžovatelka domáhá zvážení udělení azylu podle zákona o azylu, tak tento tzv. humanitární azyl lze udělit pouze v případě hodného zvláštního zřetele, přičemž zákon nestanoví podmínky pro jeho udělení, proto na něj není právní nárok a zůstává tak pouze na režimu správního uvážení posoudit důvody žadatele o azyl. Pokud však je žádost o azyl zamítnuta jako zjevně nedůvodná, nelze současně rozhodovat o splnění podmínek podle zákona o azylu a na místě není ani výrok podle a zákona o azylu, odvozovaný od negativního výroku opírajícího se o ustanovení zákona o azylu. Pokud tedy v případě stěžovatelky výrok podle zákona o azylu nepřicházel v úvahu, nemůže se stěžovatelka na soudu domáhat, aby zvážil důvody pro udělení azylu z humanitárního důvodu.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že krajský soud nepochybil, jestliže považoval rozhodnutí žalovaného za zákonné a neshledal na něm nezákonnost ve smyslu Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl ( ).

Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížností rozhodl, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Stěžovatelka, která neměla v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ). Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto bylo rozhodnuto tak, že Ministerstvu vnitra se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. června 2005

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu