Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 105/2005 - 46

č. j. – 46

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: O. M., zastoupené opatrovnicí R. Z., pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 17. 9. 2003, č. j. OAM-4382/VL-07-08-2003, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2004, č. j. -17,

t a k t o :

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 22. 9. 2003 se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 9. 2003, jímž byla její žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle , o azylu.

Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl rozsudkem ze dne 2. 3. 2004.

Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) dne 24. 5. 2004 kasační stížnost. Krajský soud stěžovatelku vyzval přípisem ze dne 29. 7. 2004, aby do deseti dnů předložila plnou moc udělenou advokátu pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Přípis byl stěžovatelce zaslán na adresu pobytového střediska uvedenou v kasační stížnosti; jako nedoručený se však vrátil zpět (žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 10. 8. 2004 ostatně uvedl, že stěžovatelka z tohoto zařízení odešla dne 24. 3. 2004). Soud stěžovatelku vyzval k témuž usnesením ze dne 3. 1. 2005 zaslaným na stejnou adresu a zároveň ji poučil o tom, že pokud výzvě nevyhoví, bude kasační stížnost odmítnuta; i tato zásilka se však vrátila. Soud pak dotazem u cizinecké policie v Olomouci a v Bruntálu zjistil, že stěžovatelčin pobyt není znám. Usnesením ze dne 14. 3. 2005 jí proto jakožto osobě neznámého pobytu ustanovil opatrovníka a poté předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a řízení zastavil z následujících důvodů:

Podle § 33 zákona o azylu soud zastaví řízení, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci.

Krajský soud v průběhu řízení o žalobě i o kasační stížnosti doručoval stěžovatelce na adresu pobytového střediska, kterou sama uvedla v kasační stížnosti ze dne 4. 4. 2004; přitom však středisko opustila již 24. 3. 2004. Od tohoto dne bylo místo jejího pobytu neznámé a veškeré pokusy o jeho zjištění zůstaly marné. Nemožnost zjistit místo stěžovatelčina pobytu bránila již od 2. 8. 2004 rozhodnutí ve věci: jelikož krajský soud nemohl stěžovatelce doručit přípis a později usnesení vyzývající ji k doložení zastoupení advokátem, nebyla splněna podmínka řízení o kasační stížnosti spočívající v povinném zastoupení advokátem ( ).

Nedostatek takové podmínky řízení je překážkou, pro niž se Nejvyšší správní soud nemůže kasační stížností věcně zabývat (tj. – v dikci ustanovení zákona o azylu – vydat „rozhodnutí ve věci“). Nejvyšší správní soud proto zastavil řízení o kasační stížnosti podle zákona o azylu a

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. června 2005

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu