Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 103/2005 - 62

č. j. - 63

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Miluše Doškové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: I. K., zastoupeného opatrovnicí L. V, pracovnicí Krajského soudu v Ostravě, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2004, sp. zn. ,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností ze dne 10. 11. 2004 žalobce (dále „stěžovatel“) brojí proti v záhlaví označenému usnesení krajského soudu, kterým soud zastavil řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra ze dne 2. 11. 2003, č. j. OAM-5514/VL-20-08-2003. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení , o azylu.

Podle ustanovení , (dále jen „ “) musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Z předmětného soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 10. 2004 bylo dne 19. 10. 2004 (č. l. 37) doručeno opatrovníku stěžovatele, kterým bylo usnesením krajského soudu ze dne 30. 8. 2004, č. j. - 30, ustanoveno pro stěžovatelův neznámý pobyt SOZE (Sdružení občanů zabývajících se emigranty). Datum doručení řádně ustanovenému opatrovníku stěžovatele je přitom třeba chápat jako datum určující počátek běhu zákonné lhůty pro podání kasační stížnosti a není přitom rozhodné, že přímo stěžovateli bylo toto usnesení doručeno až 29. 10. 2004, kdy si je osobně vyzvedl u krajského soudu (č. l. 39). Tento názor vychází i z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, jenž se k této věci vyslovil např. v usnesení ze dne 31. 5. 2004, sp. zn. (publ. pod číslem NSS): „Ustanovil-li soud žalobci, jehož pobyt nebyl znám, opatrovníka ( ve spojení s ) a jemu doručil rozsudek, počíná lhůta dvou týdnů

k podání kasační stížnosti ( ) běžet ode dne doručení rozsudku opatrovníkovi. Pro běh lhůty k podání kasační stížnosti je právně bezvýznamné, že žalobce si později (po uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti) rozsudek u soudu sám vyzvedl. Kasační stížnost, která byla podána ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy si žalobce rozsudek u soudu sám vyzvedl, je třeba odmítnout jako opožděnou [ ].“

Podle ustanovení lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil její počátek, a podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů bylo tedy v tomto případě úterý 19. 10. 2004 a lhůta dvou týdnů tak skončila v úterý 2. 11. 2004. Kasační stížnost podaná soudu osobně dne 11. 11. 2004 (č. l. 40) tedy byla podána zjevně opožděně. Tuto opožděnost přitom nelze s ohledem na výše uvedené prominout.

Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že výzva krajského soudu k odstranění vad kasační stížnosti a k vyplnění formuláře o osobních, výdělkových a majetkových poměrech stěžovatele a rozhodnutí o neustanovení právního zástupce se za této procesní situace jeví již jako nadbytečné.

Proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost v souladu se svým výše citovaným konstantním názorem odmítl pro opožděnost [ , ].

Podle ustanovení , nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. května 2005

JUDr. Vojtěch Šimíček

předseda senátu