Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 7/2005 - 46

- 47

Usnesení

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobce M. V., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, detašované pracoviště Hradec Králové, Šimkova 1224, 500 02 Hradec Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2004, čj. DP ČSSZ/383/04/Kh, o návrhu na vyloučení soudce Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Karla Kavalíra z projednávání a rozhodnutí této věci,

takto:

Soudce Krajského soudu v Hradci Králové JUDr. Karel Kavalír není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. .

Odůvodnění:

Podáním ze dne 9. 6. 2004, s doplněními ze dnů 30. 6. 2004 a 21. 7. 2004 a dalšími podáními ze dnů 24. 8. 2004 a 15. 11. 2004 žalobce napadl rozhodnutí žalované ze dne 3. 5. 2004, čj. DP ČSSZ/383/04/Kh.

Krajský soud v Hradci Králové usneseními ze dnů 12. 8. 2004 (č.j. - 12) a 22. 10. 2004 (čj. – 17) vyzval podle žalobce k odstranění vad žaloby.

Přípisem ze dne 9. 3. 2005 (čj. – 29) byl žalobce dotázán, zda vznáší námitku podjatosti soudce JUDr. Karla Kavalíra. Přípis byl žalobci zaslán proto, že posledně jmenovaný vznesl námitku podjatosti uvedeného soudce v jiné věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové (pod sp. zn. ).

Podáním ze dne 18. 3. 2005 vznesl žalobce námitku podjatosti, jak v podání uvedl „proti tomuto čj. - 29“, a uvedl, že využívá svého práva podle (z kontextu podání však bez dalších pochybností vyplývá namítaná podjatost soudce JUDr. Karla Kavalíra). Žalobce výslovně odkázal k důvodům namítaným v již zmiňované věci , kterými bylo zejména tvrzené rozhodnutí ve věci žalobce v rozporu se zákonem, liknavý a zdlouhavý postoj soudce, stresování žalobce postupem soudce a použitím principu litispendence. V podání ze dne 18. 3. 2005 v projednávané věci pak žalobce především doplnil, že soudce úmyslně protahoval a tím znevažoval celou žalobu a ve všech usneseních evidentně spolupracoval se žalovanou a s OSSZ v Ústí nad Orlicí. Dále se již žalobce vyjadřuje pouze k věci samotné a vztahu mezi jím a žalovanou, aniž by uváděl další skutečnosti týkající se tvrzené podjatosti soudce JUDr. Karla Kavalíra.

Ke vznesené námitce se soudce JUDr. Karel Kavalír vyjádřil tak, že se vyloučeným z projednávání a rozhodování věci necítí. K žalobci nemá žádný osobní vztah, nezná jej, v osobním kontaktu s ním nikdy nebyl, k jeho věci má pouze profesní vztah. Tvrzení o spolčení se žalovanou je nepodložené. Námitka podjatosti vyplývá zřejmě z neschopnosti žalobce objektivně hodnotit procesní postup soudu. Ten byl vyvolán úrovní žalobcových podání, která si vyžádala vydání řady zcela standardních usnesení.

Podle soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

V projednávané věci žádný z důvodů, pro které by soudce JUDr. Karel Kavalír mohl být vyloučen z projednávání a rozhodování v této věci, zjištěn nebyl. Důvodem návrhu na vyloučení soudce, jak vyplývá z podání ze dne 18. 3. 2005, je především procesní postup soudu, ze kterého žalobce dovozuje úmyslné protahování řízení a spolupráci se žalovanou. Tyto skutečnosti však z obsahu spisu nijak nevyplývají. Krajský soud při vydání obou shora zmíněných usnesení postupoval podle , a vyzval žalobce k doplnění jeho původního podání tak, aby splňovalo náležitosti Postup soudu, předpokládaný procesním předpisem, pak nelze považovat za důvod, který by mohl znamenat vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci. Žalobce mimo námitek k procesnímu postupu soudu neuvedl další skutečnosti, svědčící o tvrzené liknavosti soudu. Rovněž námitka tvrzené spolupráce s žalovanou není nijak blíže odůvodněna, přičemž ze samotných usnesení podobná skutečnost nevyplývá, a není nijak zřejmé, jak žalobce ke svému závěru došel. Nejvyšší správní soud podotýká, že poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen např. příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, (ať již zjevně přátelským či nepřátelským), může jít i o vztah ekonomické závislosti. V daném případě však žádná z těchto skutečností nebyla zjištěna a ostatně žalobcem ani tvrzena.

K posuzované věci je třeba dále uvést, že rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Žalobcem tvrzené důvody, jak bylo výše uvedeno, nejsou tohoto charakteru a důvod pochybovat o nepodjatosti soudce JUDr. Karla Kavalíra, který má rozhodovat v dané věci, nelze dovodit ani z vyjádření tohoto soudce. Ten naopak potvrzuje, že k věci ani k účastníkům nemá žádný osobní vztah. O případné podjatosti uvedeného soudce pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. Pro úsudek o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávislé není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o námitce podjatosti tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 11. května 2005

JUDr. Petr Příhoda

předseda senátu