Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 319/2004 - 54

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci stěžovatelky: V. Z., zastoupena JUDr. Vlastimilem Motlíkem, advokátem, se sídlem Příčná 350, 468 22 Železný Brod, a dalšího účastníka: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o kasační stížnosti stěžovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 2. 2004, č. j. - 19,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Ministerstvu vnitra se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Ustanovenému zástupci stěžovatelky, advokátu JUDr. Vlastimilu Motlíkovi, se přiznává odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti v částce 2150 Kč, která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 60 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Rozhodnutím Ministerstva vnitra (dále též „žalovaný“) ze dne 3. 11. 2003,

č. j. OAM - 5631/VL - 07 - 19 - 2003, byla zamítnuta žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle ustanovení , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Správní orgán uvedl, že v průběhu správního řízení bylo prokázáno, že důvodem žádosti o udělení azylu jsou obavy z pronásledování neznámými osobami,

které na ní vymáhají dluh, jež není schopna věřiteli uhradit, a snaha legalizovat pobyt na území České republiky.

Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra podala žalobkyně v zákonné lhůtě žalobu, kterou napadla rozhodnutí v celém rozsahu výroku. Žalobkyně namítla, že žalovaný nezjistil přesně a úplně skutkový stav věci a důkazy, které si správní orgán opatřil, byly neúplné, čímž podle jejího názoru došlo k porušení ust. a 4, , a , o správním řízení, a dále ust. zákona o azylu. Uvedla, že se domnívá, že splňuje zákonné podmínky pro udělení azylu podle zákona o azylu, resp. podmínky pro vztažení překážky vycestování podle citovaného zákona. Pokud jde o skutkové důvody, odkázala na obsah spisu žalovaného, zejména na žádost o udělení azylu a protokol o pohovoru.

O žalobě rozhodl Krajský soud v Ostravě rozsudkem č. j. - 19 ze dne 25. 2. 2004 tak, že žalobu jako nedůvodnou zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobkyní uplatněné důvody nelze podřadit pod žádný zákonný důvod, pro který lze azyl udělit a její žádost o udělení azylu je zjevně nedůvodná podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu.

Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Ostravě podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) dne 15. 4. 2004 kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti kasační stížnosti

a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas. Rozsudek byl stěžovatelce doručen dne 8. 4. 2004, kasační stížnost byla podána osobně u Krajského soudu v Ostravě dne 15. 4. 2004. Jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná. Stěžovatelka je zastoupena advokátem.

Z obsahu podání vyplývá, že jako důvody kasační stížnosti stěžovatelka uplatňuje důvody uvedené v ustanovení , (dále jen „“). Stěžovatelka v kasační stížnosti z 15. 4. 2004, stejně jako v žalobě, poukazuje na porušení jednotlivých citovaných ustanovení , o správním řízení, a to bez příslušné konkretizace. Dále stěžovatelka poukazuje na článek 3 a 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve věci C. V. a ve věci V., a na článek 53 Příručky k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků, aniž by specifikovala, jak se citované články vztahují na její případ, pouze uvádí, že v zemi původu je ohrožena na životě. V doplnění kasační stížnosti k výzvě Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 5. 2004, č. j. - 35, pak ustanovený zástupce k žádosti stěžovatelky pro řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem namítá vady řízení, které však v podání ze dne 11. 6. 2004 nekonkretizuje.

Ze shora uvedených důvodů stěžovatelka navrhuje napadené rozhodnutí zrušit a zároveň požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný se ve svém vyjádření ztotožňuje se závěry Krajského soudu v Ostravě, kasační stížnost považuje za nedůvodnou, stejně tak i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud napadené soudní rozhodnutí přezkoumal v souladu s a 3 , vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila ve své kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatelka uplatnila stížnostní důvody podle ustanovení Podle tohoto ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost. Skutková podstata je se spisy v rozporu, pokud skutkový materiál, jinak dostačující k učinění správného skutkového závěru, ve spise obsažený, vede k jiným skutkovým závěrům, než jaký učinil rozhodující orgán. Skutková podstata nemá oporu ve spisech, chybí-li ve spisech skutkový materiál pro skutkový závěr učiněný rozhodujícím orgánem, přičemž tento materiál je nedostačující k učinění správného skutkového závěru.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že žalovaný správní orgán i Krajský soud v Ostravě postupovaly správně, když důvody uplatňované stěžovatelem neshledaly jako důvody k udělení azylu a podle toho rozhodly.

Ostatně stěžovatelkou uváděné obavy z neznámých osob vymáhajících na ní dluh, jež není schopna uhradit věřiteli, a jež ji v zemi původu pronásledují, a z toho pramenící strach o vlastní život, není důvodem, který je podřaditelný pod ustanovení zákona o azylu, neboť uváděné problémy nebyly zapříčiněny důvody pro azylové řízení významnými, tedy její rasou, národností, náboženstvím, příslušností k určité sociální skupině, či zastávanými politickými názory, a tedy nejsou důvodem pro udělení azylu.

Podle ust. § 16 odst. 1 písm. g) zákona o azylu se žádost o udělení azylu zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12.

Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že Krajský soud nepochybil, jestliže považoval rozhodnutí žalovaného za zákonné a neshledal na něm vady řízení ve smyslu

Ze shora uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou podle zamítl. Za této procesní situace se již samostatně nezabýval návrhem stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Stěžovatelka, která neměla v tomto řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení ( ). Žalovaný žádné náklady neuplatňoval a Nejvyšší správní soud ani žádné mu vzniklé náklady ze spisu nezjistil, a proto bylo rozhodnuto tak, že Ministerstvu vnitra se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Stěžovatelce byl usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. - 35 ze dne 6. 5. 2004 pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát; v takovém případě platí hotové výdaje za zastupování a odměnu za zastupování stát ( ). Podle Nejvyšší správní soud přiznal advokátu JUDr. Vlastimilu Motlíkovi odměnu ve výši 2150 Kč (dva úkony právní služby po 1000 Kč podle a d/ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů, a dva režijní paušály po 75 Kč podle téže vyhlášky).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. května 2005

JUDr. Bohuslav Hnízdil

předseda senátu