Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 72/2005 - 49

č. j. – 49

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: V. B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce podané proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 7. 2004, č. j. - 27,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Praze osobně dne 21. 9. 2004, se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-873/VL-10–C10-2003 ze dne 10. 11. 2003, kterým bylo rozhodnuto, že se stěžovateli azyl neuděluje proto, že nesplňuje podmínky uvedené v , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a jímž bylo současně vysloveno, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu .

Stěžovatel současně požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, a dále o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Ze spisu vyplývá, že výše uvedený rozsudek, ve kterém byl stěžovatel řádně poučen o možnosti podat do dvou týdnů od doručení rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Praze, byl z důvodu, že stěžovatel nebyl na jím uvedené adrese P. 7, V. 24, u p. ing. H. K. (kde se podle databáze MV zdržoval do 1. 10. 2004) zastižen, uložen dne 10. 8. 2004 u držitele poštovní licence (na poště).

Při doručování, v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), v návaznosti na , , ve znění pozdějších předpisů, platí, že nebyl-li adresát

zastižen, má adresát uloženou písemnost do 10ti dnů vyzvednout a nevyzvedne-li si zásilku do 10ti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. V souladu s musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Ustanovení pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.

Protože dnem, který určil počátek běhu předmětné lhůty (poslední den úložní lhůty 10ti dnů), byl v dané věci pátek 20. 8. 2004, a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem pro podání kasační stížnosti byl pátek 3. 9. 2004.

Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout ( in fine ).

Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla Krajskému soudu v Praze podána osobně až dne 21. 9. 2004, nezbývá než konstatovat, že lhůta pro podání předmětné kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud ji jako takovou musel podle a odmítnout.

Stěžovatel současně požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. V situaci, kdy byla kasační stížnost opožděná, se Krajský soud v Praze v rámci úkonů po podání kasační stížnosti ( ) tímto návrhem zabývat již nemusel, resp. neměl, přesto tak učinil, přičemž žádost o ustanovení zástupce usnesením ze dne 4. 1. 2005, č. j. - 41, zamítl. Skutečnost, že se Krajský soud v Praze zabýval žádostí stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, nemá žádný vliv na rozhodnutí o odmítnutí kasační stížnosti pro opožděnost.

Stěžovatel rovněž požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V situaci, kdy byla kasační stížnost odmítnuta pro opožděnost, se Nejvyšší správní soud tímto návrhem již zabývat nemohl, a také se jím nezabýval.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o , ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. května 2005

JUDr. Dagmar Nygrínová

předsedkyně senátu