Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Afs 99/2004 - 34

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jiřího Vyvadila a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci stěžovatele Finančního ředitelství v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, Horova 17, za účasti M., a. s., v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2004, č. j. - 17,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2004, č. j. - 17 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 1. 2004, č. j. - 17, bylo zrušeno pro nezákonnost rozhodnutí stěžovatele ze dne 27. 2. 2003, č. j. 1034/150/2003 – ŠM, kterým byla zamítnuta odvolání proti platebním výměrům Finančního úřadu v Dobrušce ze dne 18. 12. 2002, č. j. 33530/02/254970/8571, č. j. 33531/02/254970/8571, č. j. 33532/02/254970/8571, č. j. 33533/02/254970/8571 a č. j. 33534/02/254970/8571 a současně byla vyslovena nicotnost těchto platebních výměrů. Krajský soud vyšel z názoru Ústavního soudu vyjádřeného v nálezu ze dne 3. 11. 2003, sp. zn. , který je třeba podle názoru krajského soudu pro jeho obecnější význam v obdobných případech respektovat. Platební výměry byly sice vydány na penále, ale i u nich je třeba dbát na zákonné náležitosti. Správce daně v platebních výměrech uvedl pouze období, za které je penále vyměřeno, a jeho celkovou výši. Samotný základ pro výpočet, tj. dlužná daň, doba prodlení a sazba penále, jsou uvedeny na druhé straně platebních výměrů, která u žádného z nich není datována, podepsána ani opatřena úředním razítkem. Taková rozhodnutí jsou nicotná. Nicotnost je soud povinen vyslovit i bez návrhu a poté se již nemůže

zabývat žalobními námitkami.

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, a to z důvodu uvedeného v ust. Poukázal na skutečnost, že se nejednalo o případ řešený nálezem Ústavního soudu sp. zn. (platební výměr na daňovou povinnost), ale o platební výměry na daňové penále ve smyslu , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Nelze pominout, že daňový dlužník je povinen platit penále přímo ze zákona, pokud existuje nedoplatek na dani, a to za každý den prodlení, nikoliv z vlastního rozhodnutí správce daně. Tím je až stanovení náhradní lhůty splatnosti penále. Existence daňového nedoplatku ani délka prodlení není předmětem předpisu penále, byť se daňový dlužník proti němu může odvolat. I když je výpočet penále uveden na druhé straně platebního výměru bez data, úředního razítka a podpisu oprávněné osoby, nelze mít za to, že jde o správní akt neurčitý ani nesrozumitelný. Ustanovení zákona o správě daní a poplatků taxativně vymezuje základní náležitosti rozhodnutí. Ústavní soud v nálezu sp. zn. nad rámec zákona rozšířil tyto základní náležitosti o další údaje, které má obsahovat výrok rozhodnutí. Nelze zpětně ukládat správci daně, potažmo nálezem Ústavního soudu novelizovat zákon, kterým je povinen se správce daně řídit, aby do výroku rozhodnutí uváděl to, co mu zákon neukládá. Krajský soud proto pochybil, když požaduje po stěžovateli, aby uvedl do výroku jiné základní náležitosti než které taxativně vymezil zákonodárce v zákona o správě daní a poplatků. Připojil-li správce daně k rozhodnutí, kterým sdělil daňovému subjektu předpis penále, jeho výpočet, jedná se pouze o informaci pro daňový subjekt o tom, jak správce daně stanovil předepsané penále. Jestliže by tutou správce daně k platebnímu výměru nepřipojil, jistě by nebylo možné konstatovat, že celý platební výměr, kterým bylo daňovému subjektu sděleno předepsané penále, je neplatný. Žádné ustanovení zákona o správě daní a poplatků neukládá správci daně povinnost sdělit v platebním výměru na penále jeho výpočet. Proto stěžovatel navrhnul zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ustanovením a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti, a přitom shledal vady uvedené v odst. 3 citovaného ustanovení, k nimž musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Ze správního spisu vyplývá, že všechny zrušené platební výměry Finančního úřadu v Dobrušce ve výroku obsahují předpis penále s uvedením konkrétní částky a odkaz, že výpočet penále je uveden na dalších stránkách výměru. Tento výpočet je na rubu platebního výměru označeném jako strana 2. platebního výměru s uvedením jeho čísla, daně, které se týká, a přehledem penalizace k určitým dnům, sazby, počtu dní prodlení a vypočteného penále a jeho souhrnu.

Podle § 63 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků je penále splatné dnem, kdy byly slněny zákonem stanovené podmínky pro jeho uplatnění. Předpis penále sdělí správce daně daňovému dlužníkovi platebním výměrem. O tomto předpisu se daňový dlužník může vyrozumět kdykoliv, pokud to vyžaduje stav jeho účtu, zejména při daňové exekuci. Platební výměr vydaný podle citovaného ustanovení tak není sdělením rozhodnutí o výši penále, ale sdělením jeho předpisu a náhradní lhůty, které vycházejí ze zákona. Deklaruje

se jím zákonná povinnost, ale současně i splnění podmínek penalizace, od nichž se konkrétní výše penále odvíjí. I platební výměr na penále proto musí obsahovat náležitosti předpokládané ustanovením § 32 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků. Podle písm. b) citovaného ustanovení to je mimo jiné datum podpisu rozhodnutí, které je dnem vydání rozhodnutí, písm. d) výrok s uvedením právních předpisů, podle nichž bylo rozhodnuto, částky peněžitého plnění a čísla účtu, podle písm. g) vlastnoruční podpis pověřeného pracovníka správce daně s uvedením jména a příjmení, funkce a otisk úředního razítka se státním znakem. Výrokem je třeba rozumět nejen pouhý předpis penále, ale i způsob jeho výpočtu, neboť ten je deklarací naplnění zákonných podmínek jeho vzniku i výše. V tom je Nejvyšší správní soud s krajským soudem ve shodě. Krajský soud ovšem tvrdí, že předmětné platební výměry tyto náležitosti nesplňují, neboť nejsou uvedeny přímo ve výroku, ale až na dalších stranách, které samy o sobě nesplňují formální náležitosti rozhodnutí (datum, podpis, razítko). Otázkou tak zůstává, zda za takového stavu lze platební výměry označit za nicotné. Jak již uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 12. 7. 2004, č. j. - 53 (uveřejněn ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 377/2004), pokud obsahuje výrok platebního výměru výslovný odkaz na list č. 2, který je jeho součástí, pak údaje uvedené na listu č. 2 jsou součástí výroku platebního výměru. Platební výměr není v důsledku takové úpravy neplatným rozhodnutím ve smyslu § 32 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků. Stejně tak lze poukázat na další rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2003, č. j. - 216 (uveřejněn ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 212/2004), podle něhož chybějící zákonné náležitosti správního aktu mohou vyvolávat jeho nicotnost pouze tehdy, jestliže je tento nedostatek natolik intenzivní a zřejmý, že po účastnících dotčeného právního vztahu nelze spravedlivě žádat, aby tento správní akt respektovali. V daném případě platební výměry obsahují všechny zákonné náležitosti včetně výpočtu penále na dalších stránkách, na které je ovšem ve výroku vždy výslovný odkaz a které jsou označeny stejným číslem jednacím. Za takové situace není na újmu platebního výměru skutečnost, že výpočet je uveden na další straně ani skutečnost, že na této straně již nejsou opakovány formální náležitosti rozhodnutí. Platební výměry proto nelze označit za nicotné. Pokud tak krajský soud učinil, porušil zákon. Kasační námitka nesprávného právního posouzení ve smyslu proto byla shledána důvodnou.

Dále je třeba poukázat na to, že krajský soud vůbec neuvedl, které ustanovení zákona o správě daní a poplatků mělo být porušeno, pouze odkázal na nález Ústavního soudu posuzovaným případům ne zcela odpovídající. Ve vztahu ke zrušení rozhodnutí stěžovatele pak neuvádí žádnou právní argumentaci. To vše je na újmu přezkoumatelnosti rozhodnutí ve smyslu a Nejvyšší správní soud k této vadě přihlížel podle přesto, že to v kasační stížností nebylo namítáno.

Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud napadený rozsudek podle zrušil a podle odst. 2 citovaného ustanovení vyslovil, že se věc vrací krajskému soudu k dalšímu řízení.

Podle je krajský soud názorem vysloveným v tomto rozsudku vázán.

Podle rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o nákladech řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. května 2005

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu