Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Azs 160/2005 - 46

č. j. - 46

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce: A. S., zast. Mgr. Romanem Seidlerem, advokátem se sídlem v Plzni, Na Jíkalce 13, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Praha 7, Nad Štolou 3, o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce – stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2004, č. j. – 27,

takto:

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 30. 8. 2004, č. j. – 27 Městský soud v Praze zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 1. 2004, č. j. OAM-5005/VL-11-C09-R02-2001, kterým žalobci nebyl udělen azyl podle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů a dále bylo rozhodnuto tak, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu zák. o azylu.

Rozsudek doručil Městský soud v Praze oběma účastníkům, žalovanému dne 6. 10. 2004, žalobci dne 18. 10. 2004 (uložením).

Dne 26. 1. 2005 podal žalobce – stěžovatel proti rozsudku Městského soudu v Praze kasační stížnost na poště v Plzni 6 v níž jednak tvrdil, že rozsudek Městského soudu v Praze mu byl doručen 21. 1. 2005 a jednak navrhoval zrušení tohoto rozsudku a vrácení věci Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí ( ). Rozsudek Městského soudu v Praze obsahoval správné poučení o možnosti podání kasační stížnosti proti němu i lhůtě podání i místu podání. Městský soud v Praze rozsudek doručoval stěžovateli na jím uvedenou adresu v žalobě, t. j. P. 5 – Ř., K T. 867. Tuto adresu uvádí stěžovatel i v kasační stížnosti a z obsahu předloženého spisu Městského soudu v Praze sp. zn. nevyplývá jiná adresa stěžovatele. Svůj rozsudek Městský soud v Praze doručoval stěžovateli doporučeně do vlastních rukou na adresu P. 5 – Ř., K T. 867, přičemž zásilka mu byla vrácena zpět jako nevyzvednuta s tím, že uložena byla dne 6. 10. (2004).

Podle soud doručuje písemnosti soudním doručovatelem, prostřednictvím poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. V daném případě Městský soud v Praze doručoval písemnost stěžovateli prostřednictvím držitele poštovní licence. Protože neobsahuje ustanovení o způsobu doručování, je třeba užít pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení ( ). upravuje doručování fyzickým osobám v . Podle jeho odstavce prvého fyzické osobě lze doručit písemnost v bytě, v místě podnikání, na pracovišti nebo kdekoliv bude zastižena. Podle jeho odstavce čtvrtého nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Podle jeho odstavce pátého není-li zjištěn opak, má se zato, že se adresát v místě doručení zdržoval. Podle ust. doručenka musí obsahovat označení soudu, který písemnost odevzdal k doručení, označení doručujícího orgánu, označení doručované písemnosti, den doručení písemnosti nebo den uložení písemnosti u soudu (pošty) anebo den, v němž bylo doručení písemnosti odepřeno, jméno doručovatele, podpis doručovatele. Tyto náležitosti doručenka založená na č. l. 32 předloženého spisu Městského soudu v Praze obsahuje. Jestliže rozsudek Městského soudu v Praze byl doručován stěžovateli a uložen dne 6. 10. 2004, protože stěžovatel na uvedené adrese nebyl zastižen, pak ve smyslu ust. se považuje poslední den poslední desetidenní lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. K uložení došlo dne 6. 10. 2004, což byla středa a poslední den desetidenní lhůty od uložení připadl na sobotu 16. 10. 2004, takže k doručení uložením došlo 18. 10. 2004, t. j. v pondělí, nejblíže následující pracovní den. Městský soud v Praze také vycházel z této skutečnosti, že k doručení jeho rozsudku stěžovateli došlo 18. 10. 2004 a tímto dnem vyznačil nabytí právní moci svého rozsudku. V pondělí 18. 10. 2004 došlo ke skutečnosti – doručení rozsudku Městského soudu v Praze stěžovateli a tento den je určující pro počátek běhu lhůty k podání kasační stížnosti proti němu ( ). Podle ust. lhůta k podání kasační stížnosti počala běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek, tzn. 19. 10. 2004 a skončila uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil její počátek, tzn. v pondělí 1. 11. 2004 ( ). Protože stěžovatel podal kasační stížnost až dne 26. 1. 2005, učinil tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Nejvyšší správní soud jeho kasační stížnost usnesením podle ust. za použití ust. jako opožděně podanou odmítl.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť kasační stížnost byla odmítnuta ( za použití ).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. května 2005

JUDr. Ludmila Valentová

předsedkyně senátu