Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 89/2005 - 42

č. j. – 42

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: T. B., zastoupené opatrovnicí Z. V., pracovnicí Krajského soudu v Praze, proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, proti rozhodnutí ze dne 9. 1. 2004, č. j. OAM-1437/LE-01-15-2003, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2004, č. j. -21,

t a k t o :

I. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou ze dne 19. 1. 2004, doplněnou podáním ze dne 30. 1. 2004, se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 1. 2004, jímž byla její žádost o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle , o azylu.

Krajský soud v Praze žalobu zamítl rozsudkem ze dne 23. 3. 2004, který byl žalobkyni doručen dne 10. 5. 2004.

Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) dne 24. 5. 2004 blanketní kasační stížnost. Krajský soud v Praze stěžovatelku vyzval přípisem ze dne 10. 6. 2004, doručeným jí 15. 6. 2004 na adresu Zařízení pro zajištění cizinců ve Velkých Přílepech, aby do deseti dnů předložila plnou moc udělenou advokátu pro zastupování v řízení o kasační stížnosti.

Stěžovatelka na přípis nereagovala; krajský soud proto dne 18. 10. 2004 vydal usnesení, jímž ji vyzval jednak k doložení skutečnosti, že je v řízení zastoupena advokátem, jednak k doplnění důvodů kasační stížnosti ve smyslu , (dále jen „ “). Poučil ji též o tom, že pokud výzvě nevyhoví, soud její kasační stížnost odmítne. Toto usnesení zaslal soud stěžovatelce dne 20. 10. 2004 na adresu zařízení pro zajištění cizinců; odtud se však nedoručená zásilka vrátila s poznámkou o tom, že adresátka zde ukončila dne 19. 6. 2004 pobyt.

Soud se obrátil na Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie a poté nahlédl i do evidence Ministerstva vnitra, ovšem aktuální místo stěžovatelčina pobytu nezjistil. Usnesením ze dne 2. 3. 2005 jí proto – jakožto osobě neznámého pobytu – ustanovil jako opatrovníka Zdeňku Vlasákovou, pracovnici soudu, a následně věc předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a řízení zastavil z následujících důvodů:

Podle § 33 zákona o azylu soud zastaví řízení, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (žalobce) a tato skutečnost brání nejméně po dobu 90 dnů rozhodnutí ve věci.

Krajský soud v průběhu řízení o žalobě i o kasační stížnosti doručoval stěžovatelce na adresu, kterou sama uvedla v žalobě a kde se až do 19. 6. 2004 zdržovala; ode dne, kdy opustila Zařízení pro zajištění cizinců Velké Přílepy, však bylo místo jejího pobytu neznámé a veškeré pokusy o jeho zjištění zůstaly marné. Nemožnost zjistit místo stěžovatelčina pobytu bránila již od 21. 10. 2004 rozhodnutí ve věci: jelikož krajský soud nemohl stěžovatelce doručit usnesení vyzývající ji k doložení zastoupení advokátem a k doplnění důvodů kasační stížnosti, nebyla jednak splněna podmínka řízení o kasační stížnosti spočívající v povinném zastoupení advokátem ( ), jednak nebyly odstraněny vady kasační stížnosti představované především absencí kasačních důvodů.

Jak nedostatek podmínky řízení, tak nedostatek jedné ze základních náležitostí kasační stížnosti jsou překážkami, pro něž se Nejvyšší správní soud nemůže kasační stížností věcně zabývat (tj. – v dikci ustanovení zákona o azylu – vydat „rozhodnutí ve věci“). Nejvyšší správní soud proto zastavil řízení o kasační stížnosti podle zákona o azylu a

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. května 2005

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu