Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Afs 19/2005 - 45

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce Ing. J. K., zastoupeného JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem Kolín IV., Politických vězňů 27, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Praze, se sídlem Praha 2, Žitná 12, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2004, č. j. - 29,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, jímž byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2002, č. j. 9641/02 - 130. Městský soud v Praze vycházel z potvrzení osobních a majetkových poměrů, zejména ze skutečnosti, že žalobce žije ve společné domácnosti s manželkou, která má čistý příjem 19 000 Kč, z výše soudního poplatku 2000 Kč, a dále ze skutečnosti, že svá tvrzení o dluzích nijak nedoložil. Z nedostatku doložení podmínek pro osvobození od soudních poplatků pak soud dovodil nemožnost ustanovení zástupce.

Stěžovatel v kasační stížnosti namítá nezákonnost usnesení. Uvádí, že městský soud v podstatě správně zjistil jeho majetkové, výdělkové, osobní a rodinné poměry, ale vyvodil z nich nesprávné závěry. Stěžovatel dosahuje poměrně vysokého obratu, za rok 2000

však jeho podnikání bylo ztrátové, nemá jiné příjmy a jeho majetek je obstaven. Pro vysoké předlužení nelze očekávat jakýkoliv zůstatek po skončení exekuce. Soudu bylo doloženo usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 12. 2002, č. j. NcE 830/2002 - 6 i směnečný platební rozkaz Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2000, č. j. Sm 1056/2000 - 8. Soudní poplatek za situace výkonu rozhodnutí převyšujícího veškerá aktiva vylučuje objektivní možnost úhrady soudního poplatku, zejména když souběžně s touto věci probíhají další řízení a souhrn soudních poplatků by přesahoval částku 20 000 Kč. Stěžovatel se domnívá, že splňuje podmínky pro osvobození od soudního poplatku, a proto žádá, aby Nejvyšší správní soud rozhodnutí soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů ( , 3 )

Podle účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.

V dané věci stěžovatel dne 10. 4. 2003 požádal o osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2002, č. j. 9641/02 - 130. Žádost odůvodnil ztrátou v podnikání a neexistencí jiného příjmu a současně požádal o ustanovení zástupce. Ten sice za něho podal žalobu, ale podle sdělení ze dne 22. 6. 2004 stěžovatel plnou moc z finančních důvodů odvolal a znovu požádal o ustanovení zástupce. K výzvě městského soudu předložil potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, k němuž připojil fotokopii daňového přiznání za rok 2002, ze kterého plyne, že má dlouhodobý hmotný majetek ve výši 5 149 694 Kč, peněžní prostředky na hotovosti ve výši 45 565 Kč, peněžní prostředky na bankovních účtech ve výši 125 931 Kč, příjem z podnikání ve výši 598 796 Kč, výdaje ve výši 657 896 (a tedy ztrátu 59 100 Kč). V „Potvrzení“ jako dluhy uvedl úvěr u Č. f. s. r. o. ve výši 16 mil. Kč. Kasační stížností tvrzené doklady (usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 18. 12. 2002, č. j. NcE 830/2002 - 6 a směnečný platební rozkaz Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 12. 4. 2000, č. j. Sm 1056/2000 - 8) ve spise založeny nejsou a ani nejsou uvedeny v seznamu předkládaných příloh (tam je jen daňové přiznání).

Městský soud při rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků vycházel z uvedených dokladů a zejména z potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, z něhož vyplývá, že žadatel je „OSVČ“ s příjmy uvedenými v daňovém přiznání a nemá žádné další příjmy ani majetek vyšší ceny. Manželka žijící ve společné domácnosti má čistý měsíční příjem 19 000 Kč a mají jednoho syna, který studuje.

Soud při rozhodování o přiznání osvobození od soudních poplatků je oprávněn a povinen zkoumat majetkové poměry žalobce a tyto hodnotit z hlediska zákonných

podmínek - tedy z hlediska, zda žadatel o osvobození má nebo nemá dostatečné prostředky k úhradě soudního poplatku. Přitom vychází z tvrzení žadatele a z doložení tvrzených skutečností. Jak již Nejvyšší správní soud judikoval ve věci sp. zn. (usnesení ze dne 25. 1. 2005 - dosud nepublikováno): „Povinnost doložit nedostatek prostředků je jednoznačně na účastníkovi řízení, který se domáhá osvobození od soudních poplatků; soud sám z úřední povinnosti výdělkové a majetkové poměry nezjišťuje.“ Stěžovatel ovšem v žádosti o osvobození uvedl pouze, že ji podává z důvodů finančních. V kasační stížnosti pak tvrdí, že ani z hlediska příjmu manželky není výše soudního poplatku, zejména s přihlédnutím k jejich úhrnu, zanedbatelná. Ani toto tvrzení nevylučuje schopnost úhrady poplatku. Při posouzení výše příjmu, z něhož rodina uhrazuje své potřeby ve vztahu k ust. , 3 o životním minimu (ve znění v době rozhodování soudu) u společně posuzovaných osob činilo životní minimum v případě rodiny stěžovatele částku 9 970 Kč. Tato hranice jistě sama o sobě není rozhodující, ovšem v daném případě je třeba vážit, že stěžovatel neuvedl žádná tvrzení k jinému závěru o vyloučení možnosti úhrady soudního poplatku ve vztahu k danému příjmu. Možnost a schopnost úhrady soudního poplatku je třeba vždy vážit na základě konkrétních okolností vyšlých v daném případě najevo - v tomto případě závěr soudu zjištěným skutečnostem odpovídal. Pokud stěžovatel v průběhu řízení o kasační stížnosti tvrdí další skutečnosti, jedná se o skutečnosti nové, k nimž Nejvyšší správní soud podle nemůže přihlížet a stejně tak nelze vytýkat městskému soudu, že nebral v úvahu skutečnosti, které mu známy nebyly, a které mohl seznat jen na základě doloženého tvrzení stěžovatele. Tyto nové skutečnosti lze uplatnit jen v nové žádosti.

Pokud jde o neustanovení zástupce, neobsahuje kasační stížnost žádné konkrétní námitky, nezákonnost tohoto výroku usnesení městského soudu odvozuje stěžovatel jen od nepřiznání osvobození od soudních poplatků.

Podle může být předsedou senátu ustanoven zástupce navrhovateli, u něhož jsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a u něhož je to třeba k ochraně jeho práv. Pokud první podmínka naplněna nebyla, nebylo možno žádosti o ustanovení advokáta vyhovět a nebylo třeba ani vážit naplnění podmínky druhé, k níž ostatně stěžovatel v podané žádosti neuvedl žádný důvod.

Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji podle , poslední věty, zamítl.

O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle , 2 ( ) , když stěžovatel ve věci úspěšný nebyl a žalovanému náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. dubna 2005

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu