Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 213/2004 - 41

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: V. K., zastoupeného JUDr. Zdeňkou Mužíkovou, advokátkou se sídlem v Berouně, Husovo nám. 44, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. - 20 ze dne 23. 2. 2004,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě č. j. - 20 ze dne 23. 2. 2004 s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) nadepsaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-2022/VL-20-19-2003 ze dne 20. 5. 2003. Rozhodnutím správního orgánu byla žádost stěžovatele o udělení azylu podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (azylový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Zároveň žalovaný rozhodl, že se stěžovateli neuděluje azyl podle , 2 a a že se na něj nevztahuje překážka vycestování ve smyslu . Krajský soud se ve svém rozhodnutí ztotožnil se závěrem správního orgánu, že stěžovatel v průběhu správního řízení neuvedl žádné skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování podle ; rozhodnutí o zamítnutí žádosti stěžovatele tedy bylo v souladu s . Výrok o neudělení azylu podle shledal soud v takové situaci nadbytečným. Shodně se žalovaným soud nezjistil ani existenci překážek vycestování ve smyslu . Soud neshledal důvodnými ani obecně uplatněné námitky stěžovatele ohledně údajných procesních pochybeních žalovaného, a proto žalobu stěžovatele v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jako nedůvodnou zamítl.

V kasační stížnosti stěžovatel napadá rozsudek krajského soudu v celém rozsahu z důvodů uvedených v , b) a d) Naplnění důvodu podle prvně jmenovaného ustanovení spatřuje v tom, že se soud „nesprávně vypořádal s nezákonnostmi, které měly následek nesprávné posouzení právní otázky celého případu správním orgánem“. Podle názoru stěžovatele neměl soud vycházet pouze z jeho tvrzení, když si měl jeho tvrzení ověřit a vypořádat se s otázkou, zda jeho žádost o azyl souvisí s jeho odůvodněnými ekonomickým potřebami. Podle druhého důvodu, o nějž stěžovatel svou kasační stížnost opírá, mělo při zjišťování skutkové podstaty, z níž správní orgán vycházel, dojít k porušení zákona v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, měl napadené rozhodnutí zrušit. V této souvislosti stěžovatel odkázal na ustanovení , o správním řízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), která ukládají správnímu orgánu povinnost zajistit si důkazy situace, kdy všechny důkazy nejsou předloženy účastníkem řízení, zejm. na . Uvedl, že žalovanému bylo známo, že není znalý českých právních předpisů, měl jej tedy poučit, jaké důkazy má navrhovat, popř. tyto důkazy zajistit sám. Správní orgán dle jeho názoru neměl rozhodovat pouze na základě jeho tvrzení. Důvod podle spatřuje stěžovatel v tom, že v situaci, kdy správní orgán nesprávně zjistil skutkovou podstatu, nemohl na podkladě takto zjištěného skutkového stavu rozhodovat ani soud. Jestliže toto krajský soud opomněl, je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl Nejvyššímu správnímu soudu, aby rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Dále navrhl, aby byl jeho kasační stížnosti přiznán odkladný účinek ve smyslu , neboť má důvodnou obavu z návratu na Ukrajinu, resp. že by se v zemi původu neuživil.

Nejvyšší správní soud zrušil napadený rozsudek z důvodu uvedeného v , konkrétně pro jinou vadu řízení před soudem, která mohla mít následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé, i když tuto vadu stěžovatel ve své kasační stížnosti nenamítal. Vzhledem k charakteru zjištěné vady k ní však Nejvyšší správní soud musel přihlédnout z úřední povinnosti ( ).

Ve správním spise je totiž podle zjištění Nejvyššího správního soudu založen originál napadeného rozhodnutí správního orgánu s razítkem a uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby, avšak bez jejího podpisu. Rozhodnutí je podepsáno nečitelně pouze v rubrice správnost. Která osoba připojila svůj podpis v rubrice správnost a zda je tato osoba oprávněna ředitele OAMP MV ČR PhDr. T. H. podepisovat správní rozhodnutí, nelze z originálu rozhodnutí ani ze správního spisu zjistit. Stejnou vadou pak trpí i písemné vyhotovení rozhodnutí doručené stěžovateli, jehož kopie je přiložena k žalobě. Krajský soud k této otázce žádná zjištění nečinil, resp. taková skutečnost ze soudního spisu nevyplývá.

Krajský soud v Ostravě podle Nejvyššího správního soudu pochybil, jestliže přes zjištění, že správní rozhodnutí neobsahuje podpis oprávněné osoby, nýbrž obsahuje pouze nečitelný podpis blíže nespecifikované osoby v rubrice správnost, neověřil, zda žalobou napadené správní rozhodnutí je skutečně projevem vůle správního orgánu, a neposoudil, zda ve svém důsledku nejde o rozhodnutí nicotné. V daném případě totiž v napadeném rozhodnutí správního orgánu chybí jedna z náležitostí uvedených v , které požaduje, aby byl v písemném vyhotovení rozhodnutí uveden také orgán, jenž rozhodnutí vydal, přičemž toto rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. Na žalobou napadeném správním rozhodnutí podpis označené oprávněné osoby chybí a uveden je pouze podpis „za správnost“. Jak již dříve Nejvyšší správní soud judikoval (viz např. jeho rozsudek č. j. – 48 ze dne 21. 4. 2004), tuto vadu samu o sobě nelze považovat natolik intenzivní, aby založila přímo nicotnost správního rozhodnutí. nicotné může být správní rozhodnutí považováno tehdy, jestliže se posléze ukáže, že absence podpisu oprávněné osoby odráží fakt, že rozhodnutí bylo vydáno zcela bez vědomí této oprávněné osoby.

Dříve, než bude možno učinit si úsudek o případné nicotnosti napadeného správního rozhodnutí, je třeba uvedenou otázku došetřit. Krajský soud v Ostravě se jí však nezabýval, ač tak učinit měl, neboť k případné nicotnosti správního rozhodnutí musí soud přihlížet z úřední povinnosti. V daném případě existuje objektivní pochybnost, zda napadené správní rozhodnutí je podepsáno oprávněnou osobou a zda tento akt je ve svém důsledku projevem vůle správního orgánu směřujícím k úpravě právního postavení stěžovatele. V takovém případě byl krajský soud povinen učinit v tomto směru příslušná skutková zjištění. Vadný postup krajského soudu v této otázce je naplněním důvodu kasační stížnosti dle , neboť jde o vadu řízení před soudem, která mohla mít následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. K této skutečnosti přitom Nejvyšší správní soud přihlíží z úřední povinnosti, a to i tehdy, jestliže stěžovatel takto specifikovaný důvod v kasační stížnosti výslovně neuvedl. Z výše uvedeného důvodu se Nejvyšší správní soud nemohl zabývat konkrétně uplatněnými stižními body jeho kasační stížnosti, neboť zkoumání jejich důvodnosti je právně relevantní pouze tehdy, je-li napevno postaveno, zda se v daném případě jedná skutečně o rozhodnutí žalovaného, či zda jde o nicotný akt.

S ohledem na to, že Nejvyšší správní soud zjistil naplnění důvodu uvedeného v , spočívajícího v absenci podpisu oprávněné osoby na rozhodnutí žalovaného, zrušil dle kasační stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V něm krajský soud nejprve došetří, které osobě patří nečitelný podpis uvedený na originálu správního rozhodnutí založeném ve spise a zda je tato osoba pracovníkem žalovaného, který je podle organizačního řádu či jiné vnitřní normy oprávněn podepisovat správní rozhodnutí ředitele odboru azylové a migrační politiky PhDr. T. H.. V případě, že tomu tak není, doloží vyjádření jmenovaného, zda rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-2022/VL-20-19-2003 ze dne 20. 5. 2003 bylo vydáno s jeho vědomím a je projevem vůle tohoto správního orgánu. Podle výsledku doplněného dokazování poté o věci znovu rozhodne. V novém rozhodnutí rozhodne i o nákladech řízení o kasační stížnosti ( ).

S přihlédnutím k , podle něhož se cizinci, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu a návrhu na přiznání odkladného účinku, udělí na žádost vízum účelem strpění pobytu, nerozhodoval Nejvyšší správní soud samostatně o žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 13. dubna 2005

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu