Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 50/2005 - 66

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce V. S., zastoupeného opatrovníkem panem J. R., vyšším soudním úředníkem Krajského soudu v Praze, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2002, č. j. OAM-1302/VL-07-P06-2001, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2004, č. j. - 25,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2004, č. j. - 25, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného (dále též „stěžovatel“) označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí nebyl žalobci udělen azyl v České republice z důvodů nesplnění podmínek uvedených v ustanoveních , a 2 a , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “); současně bylo žalovaným rozhodnuto podle , že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu . V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že v průběhu řízení o udělení azylu žalobce sdělil, že důvodem jeho žádosti o udělení azylu je obava o život pramenící z vyhrožování ze strany soukromé osoby, u níž má žalobce dluh, který není schopen splácet. Dalším důvodem žádosti o udělení azylu je žalobcovo soužití s občankou České republiky a narození syna. Žalovaný konstatoval, že postup ze strany fyzické osoby vymáhající po žalobci dlužnou částku nebyl motivován uplatňováním politických práv a svobod žalobce, ani jeho rasou, náboženstvím, národností, příslušností k určité sociální skupině nebo zastáváním určitých politických názorů. Cílem postupu soukromé osoby bylo získání dlužné částky od žalobce pod pohrůžkou násilí; takové skutečnosti však nejsou zákonnými důvody pro udělení azylu podle . Žalovaný dále uvedl, že soužití cizinců a občanů České republiky podléhá příslušným institutům , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný se dále vyjádřil k neudělení azylu podle a 2 , podle a k neexistenci překážky vycestování podle . Žalovaný sdělil, že při rozhodování vycházel ze zpráv Ministerstva zahraničí USA o stavu dodržování lidských práv na Ukrajině za roky 1999, 2000, 2001 a z aktuálních verzí informací databáze ČTK; všechny tyto informace jsou podle žalovaného součástí spisového materiálu.

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2004, čj. - 25, bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno pro vady řízení a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že závěry žalovaného neodpovídají obsahu správního spisu, neboť správní spis neobsahuje zprávy o situaci v zemi původu žalobce, z nichž žalovaný ve svém rozhodnutí údajně vycházel. Soud konstatoval, že ve správním spise se nacházejí pouze první strany ze zpráv Ministerstva zahraničí USA o dodržování lidských práv na Ukrajině za roky 1999, 2000 a 2001. Tyto kusé a neúplné listinné podklady nezahrnují pasáže důležité pro posouzení žádosti žalobce z hlediska jim uváděných důvodů pro udělení azylu či pro posouzení existence překážky vycestování. Soud uvedl, že další v protokolu o pohovoru se žalobcem citované zprávy ve spise chybí zcela, a proto není možné přezkoumat správnost závěrů žalovaného opírajících se o zprávy o situaci na Ukrajině, z nichž jsou ve správním spise založeny jen první strany, resp. o zprávy, jež ve spise zcela chybí a které rovněž měly být podkladem pro rozhodnutí, jak bylo žalobci v závěru pohovoru sděleno a s nimiž měl mít možnost se seznámit. Soud nemohl přezkoumat žalobní námitku zpochybňující správnost závěrů žalovaného vzhledem k jednostrannosti informací obsažených ve zprávách o zemi původu žalobce, neboť uvedené podklady jsou neúplné, popřípadě ve správním spise zcela chybí. Proto Krajský soud v Praze napadené rozhodnutí zrušil podle a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž žalovanému uložil doplnění správního spisu o všechny v závěru protokolu o pohovoru citované zprávy a po zhodnocení skutkového stavu podle příslušných ustanovení vydání nového rozhodnutí.

Ve včas podané kasační stížnosti stěžovatel soudu vytýká to, že shledal žalobu důvodnou z jiných důvodů, než které namítal žalobce, a sice z důvodu, že závěry stěžovatele nemají oporu ve správním spise. Žalobce však v žalobě namítl sice neúplně zjištěný skutkový stav ve správním řízení, nikoliv však pro nedostatek spočívající v neúplnosti zpráv o situaci v zemi původu jako listinných důkazů. Uvedené zprávy označil žalobce jako rámcové a nekonkrétní, avšak i tak hovořící o problému institucionální korupce a zneužívání moci ze strany vlád i místních státních orgánů a dosvědčující, že k bezvýchodné situaci v zemi původu mohlo dojít a pravděpodobně i došlo. Žalobce však požadoval, aby se stěžovatel spojil se státními orgány na Ukrajině a ověřil skutková tvrzení žalobce o pronásledování ze strany vyděračů. Stěžovatel namítá nezákonnost a nesrozumitelnost rozsudku, neboť soud shledal důvodnost žaloby v neexistujících žalobních důvodech a zašel tak v rozporu s nad rámec žalobních bodů. Stěžovatel je přesvědčen o tom, že sám rozhodl na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu a rozsah dokazování byl v dané věci dán obsahem žalobcovy žádosti o udělení azylu; stěžovatel poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 1. 2004, sp. zn. . Stěžovatel proto navrhuje zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2004, čj. - 25, a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření žalobce ke kasační stížnosti nebylo podáno.

Kasační stížnost je podle a násl. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody odpovídající ustanovením a d) ; rozsahem a důvody kasační stížnosti je Nejvyšší správní soud podle a 3 vázán.

Kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že krajský soud pochybil, když rozhodnutí žalovaného zrušil podle Nejvyšší správní soud se neztotožnil s názorem Krajského soudu v Praze, že absence zpráv o situaci v zemi původu žalobce ve správním spise znamenala v souzené věci důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného podle , tedy z důvodu, že skutkový stav byl v rozporu se spisy nebo v nich neměl oporu anebo vyžadoval zásadní nebo rozsáhlé doplnění. V souzené věci uvedl žalobce jako důvod pro udělení azylu svou obavu o život z důvodu vyhrožování ze strany soukromé osoby vymáhající po žalobci dlužnou částku. Nejvyšší správní soud konstatuje, že výše zmíněné zprávy o situaci v zemi původu žalobce nebyly s ohledem na žalobcova tvrzení v průběhu řízení o udělení azylu rozhodující pro vydané rozhodnutí, neboť stěžovatel v žádosti o udělení azylu ani netvrdil skutečnosti, které by byly ze zpráv ověřitelné či jimi zpochybnitelné. Jeho tvrzení v průběhu správního řízení se týkalo konkrétních osobních problémů s osobou, která jej vydírala. Žalovaný tak hodnotil tvrzení žalobce ve vztahu k zákonným podmínkám pro udělení azylu a neshledal je naplněnými, přičemž uvedené zprávy o poměrech v zemi na výsledek tohoto hodnocení neměly vliv. Nejvyšší správní soud konstatuje, že výrok rozhodnutí žalovaného má v odůvodnění dostatečnou a jednoznačnou oporu. Proto Nejvyšší správní soud neshledal, že by byl dán důvod pro zrušení rozhodnutí žalovaného, neboť uvedené zprávy neměly vliv na posouzení věrohodnosti stěžovatelova tvrzení a neměly vliv ani na rozhodnutí o existenci či neexistenci překážky vycestování. Z judikatury Nejvyššího správního soudu totiž vyplývá, že pokud žadatel o udělení azylu uvádí pouze problémy se soukromými osobami v zemi původu, je žádost o udělení azylu zjevně bezdůvodná a na žadatele se v takovém případě nevztahuje ani překážka vycestování ve smyslu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2003, čj. - 51 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 8. 2003, čj. - 60). Nejvyšší správní soud tedy shrnuje, že absence zpráv o zemi původu žalobce ve správním spise (či jejich neúplnost) je procesním pochybením stěžovatele, které však vzhledem ke shora uvedenému nemělo vliv na rozhodnutí žalovaného o neudělení azylu podle , a 2 a ani na rozhodnutí žalovaného o neexistenci překážky vycestování podle .

Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná pro nesprávné posouzení právní otázky soudem prvního stupně, a proto kasační stížností napadené rozhodnutí Krajského soudu v Praze podle zrušil; současně věc vrátil Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení, v němž je tento soud podle odst. 3 téhož ustanovení vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle Krajský soud v Praze v novém rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 14. dubna 2005

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu