Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Afs 31/2003 - 50

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka

a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatele Ing. I. D., zastoupeného JUDr. Jaromírem Hanušem, advokátem se sídlem v Ostravě, Kosmova 20, za účasti Finančního ředitelství v Ostravě, se sídlem v Ostravě, Na Jízdárně 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2003, č. j. - 25,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 8. 2003, č. j. - 25, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou kasační stížností napadl stěžovatel výše specifikovaný rozsudek krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě (dále jen „správní orgán“) ze dne 5. 6. 2002, č. j. 1608/110/2002, jímž byl změněn dodatečný platební výměr Finančního úřadu v Olomouci ze dne 23. 1. 2001, č. j. 9059/01/379912/1176, kterým byl stěžovateli dodatečně doměřen daňový základ a nově stanovena daňová povinnost na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1998.

V kasační stížnosti namítá stěžovatel stížní důvody uvedené v ust. a d) , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Domnívá se, že se krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí nevypořádal se všemi žalobními námitkami, a to konkrétně s jeho námitkou spočívající v argumentu, že v důsledku podání dodatečného přiznání za rok 1999 neuplatnil za rok 1999 výdaje procentem, ale uplatnil výdaje skutečné. Dále se soud nevypořádal s faktem, že stěžovatel byl povinen podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období roku 1999. Stěžovatel v žalobě též napadl porušení ust. zákona o daních z příjmů správním orgánem, neboť toto ustanovení nezakazuje daňovým subjektům uplatnit skutečné výdaje. V neposlední řadě krajský soud uvedl, že stěžovatel hrou na kontrabas prováděl činnost podle ust. zákona o daních z příjmů, když tuto skutečnost neuvedl odvolací orgán ve svém stanovisku a stěžovatel ji ani v odvolání a ani v žalobě netvrdil. Stěžovatel navrhl zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci zpět k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek krajského soudu a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Podle ust. soud přezkoumá v mezích žalobních bodů napadené výroky rozhodnutí. Byl-li závazným podkladem přezkoumávaného rozhodnutí jiný úkon správního orgánu, přezkoumá soud k žalobní námitce také jeho zákonnost, není-li jím sám vázán a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví.

Z výše uvedeného ustanovení je patrné, že správní soudnictví je ovládáno dispoziční zásadou, tedy jinak řečeno, že je plně v dispozici žalobce, aby stanovil žalobní body a tímto způsobem i vymezil rozsah soudního přezkumu. Povinností soudu je pak se se všemi těmito žalobními body v odůvodnění rozhodnutí náležitě vypořádat. V souzené věci je však nutno přisvědčit námitce stěžovatele, že se tak nestalo. Stěžovatel ve své žalobě mimo jiného také namítal, že mu zákon o daních z příjmů ani předpis nezakazuje změnit způsob uplatnění výdajů, pokud se tak děje předepsaným způsobem, tedy pomocí dodatečného daňového přiznání, které byl žalobce s ohledem na fakt, že zjistil, že jeho daňová povinnost je vyšší než uvedená v řádném daňovém přiznání, povinen podat. Krajský soud v Ostravě se však s touto žalobní námitkou nikterak nevypořádal. V odůvodnění svého rozhodnutí se zabýval pouze tím, zda stěžovatel prokázal pokračování svého podnikání ve smyslu ust. zákona o daních z příjmů a zda přestal či nepřestal být účetní jednotkou. V této části je tedy rozhodnutí krajského soudu nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů rozhodnutí.

S ohledem na shora uvedené považoval Nejvyšší správní soud za nadbytečné zabývat se dalšími stížními námitkami stěžovatele, neboť tyto bude moci znovu uplatnit v řízení před krajským soudem.

Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí soudu přezkoumal v souladu s ustanovením a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel ve své kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že kasační stížnost je důvodná. Proto dle ust. napadený rozsudek krajského soudu pro jeho nepřezkoumatelnost zrušil a věc mu současně vrátil k dalšímu řízení, v němž je krajský soud podle odst. 3 téhož ustanovení vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu. O věci přitom rozhodl bez jednání postupem dle , dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne podle ust. , věty první, krajský soud v novém rozhodnutí.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. března 2005

JUDr. Radan Malík

předseda senátu