Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 64/2004 - 81

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera v právní věci žalobců A) E. G., B) nezl. V. G., zastoupené matkou, žalobkyní A), C) nezl. E. G., zastoupeného matkou, žalobkyní A), právně zastoupeni JUDr. Ing. Jiřím Klavíkem, advokátem v Chrudimi, Havlíčkova 99, 537 01 Chrudim, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2003, čj. OAM-5701/VL-10-04-2002, o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice ze dne 28. 11. 2003, čj. -27

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

IV. Odměna advokáta žalobců JUDr. Ing. Jiřího Klavíka se určuje částkou 4950 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Rozhodnutím žalovaného ze dne 1. 2. 2003, čj. OAM-5701/VL-10-04-2002, nebyl žalobcům udělen azyl podle , a 2 a , o azylu, ve znění Žalovaný současně rozhodl, že se na žalobce nevztahuje překážka vycestování ve smyslu citovaného zákona.

Toto rozhodnutí žalobci napadli žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice; namítali, že správní orgán v řízení o jejich věci porušil ustanovení , neboť se žádostí nezabýval odpovědně a svědomitě, ustanovení , neboť nevyšel ze spolehlivě zjištěného stavu věci a nevedl správní řízení tak, aby posílil důvěru žalobců ve správnost jeho rozhodování, ustanovení , neboť nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si neopatřil potřebné podklady pro rozhodnutí, , neboť žalobcům nedal možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladu a ke způsobu jeho zjištění, ustanovení , neboť napadené rozhodnutí nevyšlo ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu, a ustanovení , neboť odůvodnění rozhodnutí není přesvědčivé a žalovaný se nevypořádal se všemi provedenými důkazy. Žalobci rovněž namítli porušení a zákona o azylu: domnívají se totiž, že v jejich případě byly naplněny zákonné podmínky pro udělení azylu podle zákona o azylu nebo alespoň pro vztažení překážky vycestování ve smyslu téhož zákona. Žalobci v žalobě ohledně skutkových důvodů odkázali na obsah správního spisu.

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka Pardubice rozsudkem ze dne ze dne 28. 11. 2003, čj. -27, žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Ani jednu z procesních námitek krajský soud neuznal za důvodnou, stejně tak hodnotil i námitky věcné.

Proti tomuto rozsudku žalobci (dále též „stěžovatelé“) brojili včas podanou kasační stížností, v níž požádali o ustanovení právního zástupce. Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích této žádosti vyhověl a usnesením ze dne 5. 3. 2004, čj. -42, jim zástupcem ustanovil advokáta JUDr Ing. Jiřího Klavíka. Jelikož kasační stížnost měla vady (neobsahovala žádný kasační důvod) soud stěžovatele vyzval k doplnění této chybějící náležitosti kasační stížnosti ve lhůtě jednoho měsíce. Stěžovatelé této výzvě soudu vyhověli a kasační stížnost doplnili. Namítali, že krajský soud v předcházejícím řízení nesprávně posoudil právní otázku, tj. existenci odůvodněného strachu z pronásledování z důvodů arménské národnosti a příslušnosti k určité sociální skupině. Jejich práva coby osob arménské národnosti totiž v Gruzii nejsou chráněna. Vedle toho jim bylo vyhrožováno pro dluh manžela. Stěžovatelé rovněž požádali o přiznání odkladného účinku, neboť svá práva před soudem mohou uplatňovat jen tehdy, budou-li přítomni v České republice.

Nejvyšší správní soud nejprve vážil nezbytnost rozhodnutí o žádosti o odkladný účinek kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že o ní není třeba rozhodovat tam, kde je o kasační stížnosti rozhodováno přednostně a kde je žadatelé chráněni před důsledky rozsudku krajského soudu režimem pobytu za účelem strpění podle § 78b odst. 1, 2 zákona o azylu (cizinec má nárok na udělení víza za účelem strpění pobytu mj., pokud žádost doloží dokladem o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu a návrhu na přiznání odkladného účinku; takové vízum opravňuje cizince k pobytu na území po dobu platnosti víza, která je 365 dnů; na žádost cizince odbor cizinecké a pohraniční policie platnost víza prodlouží, a to i opakovaně). Ze zákona platnost uvedeného víza zaniká právní mocí rozhodnutí o kasační stížnosti. Pozitivní rozhodnutí o žádosti o odkladný účinek by tedy nemělo z hlediska ochrany stěžovatelů žádný význam, negativní by před rozhodnutím o kasační stížnosti bránilo řádnému soudnímu řízení. Současně s rozhodnutím o kasační stížnosti pak je rozhodování o odkladném účinku nadbytečné, neboť obecně může přiznání odkladného účinku kasační stížnosti přinést ochranu jen do doby rozhodnutí ve věci.

Nejvyšší správní soud pak přezkoumal napadené rozhodnutí krajského soudu v mezích důvodů vymezených stížnostními body ( ) a dospěl k závěru, že kasační stížnost není nedůvodná.

Stěžovatelé namítli nezákonnost rozsudku krajského soudu pro nesprávné posouzení právní otázky, tj. existence důvodu ve smyslu zákona o azylu, a existence překážky vycestování podle zákona o azylu [ ]. Tomuto tvrzení přisvědčit nelze.

Podle dovolaného ustanovení § 12 zákona o azylu bude azyl udělen, zjistí-li se, že cizinec má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má.

Především tu nejde o „pronásledování“ ve smyslu zákona o azylu, tedy neoprávněný postih ze strany státní autority nebo těch osob, které takovou autoritu zosobňují. Tvrzené obavy z pomsty ze strany soukromých osob, třebas i odůvodněné, by se mohly stát důvodem pro udělení azylu pouze tehdy, pokud by státní orgány země původu takové ohrožení podporovaly, organizovaly, záměrně trpěly apod. Avšak stěžovatelka i jménem svých dětí ve správním řízení uvedla, že se ani ona ani její manžel před pronásledováním (v podobě výhrůžek) ze strany věřitelů svého manžela vůbec nedovolávali ochrany u státní moci. Prý by to nemělo smysl, neboť jsou arménské národnosti a v Gruzii nejsou jejich práva chráněna. Jestliže ale stěžovatelka gruzínské orgány veřejné moci o pomoc nežádala, nelze usuzovat na to, že by jí, či jejímu muži, nebyly schopny účinnou pomoc poskytnout.

Není vyloučeno, že věřitel stěžovatelčina manžela působil v rámci organizovaného zločinu a při vymáhání zaplacení dluhu užíval nelegální metody. Jeho jednání by však v takovém případě bylo trestné podle práva země původu. Případná nižší efektivita takové ochrany (v konkrétních podmínkách jednotlivých zemí) nečiní z takového ohrožení „pronásledování“ a tedy ani azylový důvod.

Stěžovatelé tedy ve správním řízení neuvedli žádnou skutečnost svědčící o tom, že byli nebo mohli být vystaveni pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu. Krajský soud proto nepochybil, jestliže přisvědčil žalovanému, který jim azyl neudělil.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením Stěžovatelé nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměli úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníku řízení právo na náhradu nákladu řízení příslušelo, náklady řízení nevznikly. Při rozhodování o odměně zástupce stěžovatelů se Nejvyšší správní soud řídil ustanoveními , , d), a , advokátního tarifu, a přiznal zástupci stěžovatelů 4800 Kč odměny za dva úkony právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, písemné podání k soudu týkající se věci samé)a 150 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 10. března 2005

JUDr. Michal Mazanec

předseda senátu