Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 31/2004 - 87

- 87

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci stěžovatelů a) O. S., b) nezl. M. S., zastoupeni Mgr. Ing. Markem Vrbickým, advokátem se sídlem v Praze 1, V Jámě 1, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2003, č. j. - 27,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2003, č. j. - 27, byla zamítnuta žaloba stěžovatelů proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 7. 3. 2002, č. j. OAM-2770/VL-07-P11-2000, o neudělení azylu stěžovatelům podle , , 2 a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) a současně bylo rozhodnuto, že se na stěžovatele nevztahuje překážka vycestování ve smyslu .

V kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě stěžovatelé uvedli, že ji podávají z důvodů uvedených v a d) Namítali, že ani městský soud nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci a že důkazy, které si opatřil, nebyly úplné. Stěžovatelka a) podrobně popisovala své střety s veřejnoprávními orgány státu a města, šikanu a fyzické vyhrožování, založené zejména na její ruské národnosti. To, že stěžovatelé nepředložili žádný písemný doklad o výše uvedeném, jim nemůže být na újmu, zejména když získání jakýchkoliv dokladů v tomto směru od státních orgánů Ukrajiny je téměř nemožné. Naopak, ministerstvo mělo ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) povinnost zjistit skutečný stav věci. Podle názoru stěžovatelů jsou v jejich případě naplněny podmínky pro udělení azylu podle . Přesto městský soud dospěl k závěru, že nebyly prokázány důvody pro udělení azylu podle tohoto ustanovení, neboť popisované pronásledování z důvodu národnosti nemá za prokázané. Městský soud se odvolával na znění ukrajinské y, která zaručuje svobodný rozvoj, užívání a ochranu ruského jazyka, a to pouze nepřímo z informací zprávy Ministerstva zahraničních věcí USA. Ministerstvo i městský soud se spoléhaly na nepřímé selektivní důkazy v neprospěch stěžovatelů. Z výše uvedeného je zřejmá skutečná neznalost poměrů a vztahů ve vlasti stěžovatelů. Je zcela odlišné to, co obsahuje a to, jakým způsobem se skutečně žije a jak jsou dodržovány všechny zásady rovnosti všech občanů. Všechna zdůvodnění a všechny závěry ministerstva jsou nepřezkoumatelná proto, že vycházejí z podkladů a materiálů, které tento má k dispozici, avšak tyto vývody nemůže opřít o osobní zkušenost faktického stavu a intenzity národnostních rozbrojů v jejich vlasti. Z těchto důvodů se stěžovatelé domáhali zrušení napadeného rozsudku a přiznání kasační stížnosti odkladného účinku.

Nejvyšší správní soud se kasační stížností musel zabývat nejprve z hlediska její přípustnosti, neboť pouze přípustná kasační stížnost může být soudem meritorně projednána.

Podle není kasační stížnost přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody než které jsou uvedeny v nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Podle ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že in fine brání tomu, aby stěžovatelé v kasační stížnosti uplatňovali jiné právní důvody než které uplatnili v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáváno, ač tak učinit mohli, a brání tomu, aby poté, co bylo vydáno přezkoumávané rozhodnutí, uplatňovali skutkové novoty. K takto uplatněným novým skutečnostem Nejvyšší správní soud při svém rozhodování nepřihlíží. Přitom je třeba zdůraznit, že nepřípustnost kasačních důvodů neuplatněných v řízení před soudem a nemožnost uplatňování skutkových novot je třeba vztáhnout k důvodům a skutečnostem uplatněným v žalobě, resp. ve lhůtě uvedené v

Porovnáním obsahu žaloby a kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjistil, že skutečnosti uvedené v kasační stížnosti jsou nové a důvody, v ní obsažené stěžovatelé neuplatnili v řízení před městským soudem. Zatímco v žalobě stěžovatelé uváděli, že opustili vlast, neboť stěžovatelka a) společně s manželem podnikala a mafie od nich vymáhala peníze, manžel měl problémy s milicí, neboť se dříve účastnil stávek, starší syn měl být i přes své závažné zdravotní problémy povolán k výkonu základní vojenské služby a že žili v ekologicky špinavé zóně, v kasační stížnosti uvedli, že byli nuceni opustit zemi původu z důvodu střetů s veřejnoprávními orgány státu, města, šikany a fyzického vyhrožování stěžovatelce a) a jejím dětem pro jejich ruskou národnost (nové skutečnosti), a dále uváděli nové důvody v žalobě neuplatněné, tj. že nebyl přesně a úplně zjištěn skutečný stav věci a že napadená rozhodnutí jsou nepřezkoumatelná, neboť vývody rozhodujících orgánů se nemohou opřít o osobní zkušenost faktického stavu a intenzity národnostních rozbrojů v jejich vlasti.

Proto z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nepřípustnou podle ustanovení ve spojení s odmítl, neboť se opírá jen o důvody, které stěžovatelé neuplatnili v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohli.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. března 2005

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu