Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 57/2003 - 55

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatele J. Š., zastoupeného JUDr. Helenou Teissingovou, advokátkou se sídlem v Praze 8, Křižíkova 1/332, za účasti Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánská 2, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2003, č. j. – 8,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokátky JUDr. Heleny Teissingové, se sídlem v Praze 8, Křižíkova 1/332, s e u r č u j e částkou 1075 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 3. 2003, č. j. – 8, nebyl stěžovatel osvobozen od soudních poplatků. V odůvodnění usnesení městský soud uvedl, že poplatková povinnost vznikla stěžovateli podáním žaloby u Obvodního soudu pro Prahu 1, kterou se domáhal zrušení rozhodnutí Magistrátu hl. města Prahy č. RO 159/2002 MHMP 108563/2002 ze dne 14. 10. 2002, jímž byl shledán vinným z přestupku proti majetku podle zák. ČNR č. , o přestupcích. Protože svou poplatkovou povinnost nesplnil, byl usnesením tohoto soudu ze dne 9. 12. 2002 vyzván k jeho zaplacení. Přípisem ze dne 16. 12. 2002 požádal stěžovatel o osvobození od placení soudních poplatků. Proto mu byl zaslán formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ s výzvou, aby toto potvrzení vyplnil a zaslal obratem obvodnímu soudu. V uvedené lhůtě stěžovatel zaslal přípis ze dne 11. 2. 2003, v němž požádal o osvobození od placení soudních poplatků podle zákona ČNR č. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších přepisů, tj. z důvodu nesprávného úředního postupu. Městský soud poukaz na citované ustanovení neshledal případným, neboť citovaného zákona upravuje osvobození od soudního poplatku ze zákona a nikoliv na základě rozhodnutí soudu a v projednávané věci nejde o řízení o náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem, ale jde o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle , (dále jen „“), na které zmíněné ustanovení nedopadá. Jelikož stěžovatel nedoložil, že nemá dostatečných prostředků pro zaplacení soudního poplatku přesto, že byl soudem k doložení skutečností vyzván, městský soud stěžovatele od placení soudních poplatků neosvobodil.

Stěžovatel se podanou kasační stížností podanou v zákonné lhůtě domáhal přezkoumání napadeného usnesení a namítal, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany Obvodního úřadu Praha 7 a potažmo i Magistrátu hl. města Prahy, a proto by měl být od poplatku osvobozen. Pokud není od poplatku osvobozen, podmiňuje jeho zaplacení provedením exekuce na povinného S., č. j. . Dále namítal, že nemá prostředky na hrazení soudních poplatků, když stát nekoná a nevěnuje se jeho podáním a nevymáhá jeho pohledávky a není mu rovněž tak zřejmé, proč o neosvobození od poplatku rozhodl městský soud.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené usnesení v souladu s ust. a 3 v rozsahu a z důvodů, které uplatnil stěžovatel v kasační stížnosti a přitom sám neshledal vady uvedené v odst. 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Podle účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků.

Podle § 4 odst. 1 písm. a) zák. č. 549/1999 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů stěžovateli vznikla poplatková povinnost podáním žaloby proti rozhodnutí správního orgánu a osvobozen od soudních poplatků mohl být, pokud by doložil, že nemá dostatečné prostředky. Proto mu byl zaslán formulář „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech“ s výzvou k jeho vyplnění. Stěžovatel však této výzvě nevyhověl. Proto jeho námitky, které nesměřují proti těmto závěrům jsou nedůvodné, neboť míří jinam než jsou důvody městského soudu, o která opřel své rozhodnutí. Námitky stěžovatele, jimiž podmiňoval zaplacení soudního poplatku, tj. provedení exekuce na povinného S. ve věci sp. zn. či tvrzení, že nemá prostředky, když se stát nevěnuje jeho pohledávkám a dlužník upadl do konkurzu, nepochybně obsahují majetkový aspekt, ale samy o sobě neprokazují, že stěžovatel nemá dostatečné prostředky.

Pokud se stěžovatel v kasační stížnosti dovolával nesprávného úředního postupu ze strany správních orgánů a ačkoliv to výslovně neuvádí, jde mu patrně o osvobození podle § 11 odst.1 písm. g) zákona ČNR č. 549/ 1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je osvobozeno řízení ve věcech náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem. Protože podanou žalobou se domáhal přezkoumání zákonnosti rozhodnutí

správního orgánu, jímž byl uznán vinným přestupkem, nejde o řízení ve věcech náhrady škody způsobené výše uvedenými způsoby. Proto ani tuto námitku neshledal Nejvyšší správní soud důvodnou.

Pokud stěžovatel poukazoval na to, že nerozumí postupu, kdy byl vyzván Obvodním soudem pro Prahu 1 a napadené usnesení vydal městský soud, byl tento procesní postup v souladu se zákonem, o čemž měl však být stěžovatel vyrozuměn, neboť dnem 1. 1. 2003 nabyl účinnosti a podle jeho věci správního soudnictví, v nichž nebylo rozhodnuto do dne účinnosti tohoto zákona a v nichž byla dána věcná příslušnost k řízení okresním soudům, převezme a dokončí krajský soud věcně příslušný podle tohoto zákona. V souladu s citovaným ustanovením byla věc dne 21. 2. 2003 postoupena Městskému soudu v Praze, který v rámci své pravomoci o žádosti o osvobození od soudních poplatků rozhodl.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení věta první ve spojení s , podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, protože stěžovatel v řízení úspěch neměl, a správnímu orgánu žádné náklady s tímto řízením nevznikly.

Odměnu zástupce žalobce určil soud ve výši 1075 Kč, tj. za jeden úkon právní služby 1000 Kč podle ust. , ve znění pozdějších předpisů, a náhradu hotových výdajů v částce 75 Kč podle citované vyhlášky.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. března 2005

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu