Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 Azs 12/2005 - 54

č. j. - 56

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: A. K., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, pošt. schránka 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2004, č. j. - 44,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, jehož výrokem I. byla zamítnuta žalobcova žádost o ustanovení advokáta zástupcem v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 5. 2004, č. j. - 34. Tímto rozsudkem byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 29. 12. 2003, č. j. OAM-6430/VL-11-05-2003, jímž byla zamítnuta jeho žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky. Krajský soud žádost o ustanovení advokáta zástupcem v řízení o kasační stížnosti zamítl, neboť žalobce neprokázal, že jsou u něho předpoklady pro to, aby byl osvobozen od soudních poplatků; nesplnil tak podmínku stanovenou v , (dále jen „“). Výrokem II. napadeného usnesení byl stěžovatel vyzván, aby si pro řízení o kasační stížnosti zvolil zástupce z řad advokátů a to ve lhůtě 15 dnů.

Proti tomu podal stěžovatel kasační stížnost, ve které namítal, že s usnesením krajského soudu nesouhlasí, protože se v průběhu azylového řízení několikrát změnil azylový zákon a stěžovatel s ohledem na špatnou znalost českého jazyka neměl možnost tyto změny prostudovat. Proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a žádá o ustanovení zástupce.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel podle zastoupen advokátem. V dané věci stěžovatel zastoupen advokátem není a sám rovněž nemá právnické vzdělání. Povaha rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje, však vylučuje, aby v posuzované věci bylo možno nedostatek podmínky povinného zastoupení považovat

za překážku, jež by bránila o kasační stížnosti věcně rozhodnout. Jak již totiž uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 28. 4. 2004, č. j. - 41, „Za situace, kdy předmětem přezkumu je rozhodnutí, jímž nebylo vyhověno žádosti účastníka o ustanovení zástupce z řad advokátů, by trvání na podmínce povinného zastoupení vedlo k vlastnímu popření cíle, jenž účastník podáním žádosti sledoval a k popření vlastního smyslu řízení o kasační stížnosti, v němž má být zkoumán závěr o tom, že účastník právo na ustanovení zástupce nemá.“ Nejvyšší správní soud proto posuzoval kasační stížnost, aniž by stěžovatel byl zastoupen advokátem. O opakované žádosti stěžovatele o ustanovení zástupce krajský soud nerozhodoval, neboť o ní již bylo rozhodnuto, a to právě napadeným usnesením.

Žalovaný se k podané kasační stížnosti nevyjádřil.

Nejvyšší správní soud se musel nejprve zabývat tím, zda je kasační stížnost přípustná. Pouze přípustná kasační stížnost může být soudem projednána věcně. Stěžovatel v kasační stížnosti neuvedl proti kterému z výroků napadeného usnesení kasační stížnost směřuje a proto ji bylo třeba posoudit jako stížnost proti oběma výrokům.

Pokud jde o výrok I., tak kasační stížnost směřující proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o advokáta je obecně přípustná. Podle je však možno kasační stížnost podat pouze z vymezených důvodů, přičemž důvod, o který se kasační stížnost opírá, musí stěžovatel v kasační stížnosti uvést ( ). Důvody kasační stížnosti jsou uvedeny v a směřují vůči postupu soudu: stěžovatel tak může napadat nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem [ ], popřípadě může tvrdit, že správní řízení trpělo takovými vadami, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a proto měl soud takové rozhodnutí zrušit [ ], dále považuje za důvody kasační stížnosti zmatečnost řízení před soudem [písm. c) citovaného ustanovení], vady soudního řízení, pokud mohly mít za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé [písm. d) citovaného ustanovení] a konečně může být důvodem kasační stížnosti též tvrzená nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby nebo o zastavení řízení [písm. e) citovaného ustanovení]. Podle ustanovení kasační stížnost není přípustná, opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v

V posuzované věci stěžovatel v kasační stížnosti namítá, že se nemohl seznámit se změnami azylového zákona a to kvůli špatné znalosti českého jazyka. Takto uvedenou námitku nelze podřadit pod žádný důvod kasační stížnosti obsažený v Navíc, pokud stěžovatel brojí proti rozhodnutí soudu o zamítnutí jeho žádosti o ustanovení advokáta zástupcem, je zákon o azylu v dané věci zcela bezpředmětný. Stěžovatel tak v kasační stížnosti uvádí důvod, který nesměřuje proti pravomocnému soudnímu rozhodnutí, neuvádí, v čem spočívalo pochybení soudu, které by mělo být důvodem, jehož oprávněnost by měl Nejvyšší správní soud posuzovat. Takovým důvodem by v posuzované věci mohly být například tvrzené vady v řízení před soudem, případně nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky krajským soudem, pokud by stěžovatel zpochybnil skutková zjištění soudu nebo jeho právní hodnocení při rozhodování o jeho žádosti o ustanovení advokáta zástupcem v řízení o kasační stížnosti. Jestliže stěžovatel směřuje svoji námitku do změn zákona o azylu a jeho obeznámenosti

s nimi, což vůbec nebylo předmětem soudního rozhodnutí, uvádí jiné důvody, než které připouští a kasační stížnost proti výroku I. napadeného usnesení je podle nepřípustná.

Pokud jde o výrok II. napadeného usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván, aby si pro řízení o kasační stížnosti zvolil zástupce z řad advokátů, a to ve lhůtě 15 dnů, tak je třeba poukázat na , které stanoví, že kasační stížnost je nepřípustná proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení. Rozhodnutí, jimiž se pouze upravuje vedení řízení, jsou v zásadě usnesení vydaná v průběhu řízení, která nemají vliv na rozhodnutí o věci samé. Jedná se tak o rozhodnutí, u kterých odnětí možnosti brojit proti nim kasační stížností stěžovatele v jeho právech účastníka řízení nikterak nezkracuje. Typickými rozhodnutími tohoto typu jsou např. rozhodnutí o spojení věcí ke společnému řízení nebo vyloučení věci k samostatnému projednání ( ), rozhodnutí o prodloužení lhůty ( ), o prominutí pořádkové pokuty ( ), výzva k zaplacení soudního poplatku nebo právě výzva k odstranění vad. V daném případě tak bylo výrokem II. upravováno vedení řízení a kasační stížnost proti tomuto výroku je rovněž nepřípustná [ ].

Nejvyšší správní soud také nezjistil žádné důvody, které by měly vést k užití , jenž upravuje situace, kdy soud není vázán důvody kasační stížnosti (nicotnost rozhodnutí správního orgánu, zmatečnost řízení soudního, nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu) a proto podle , kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou.

Podle , nemá při odmítnutí žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 3. 2. 2005

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu