Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 475/2004 - 56

č. j. – 56

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: Y. I., zastoupen JUDr. Petrem Topinkou, advokátem, se sídlem Národní 11, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 7. 2004, č. j. – 27,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti rozsudku označeného v záhlaví, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 7. 2003, č. j. OAM - 5716/VL - 19 - ZA04 - 2002, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žádost o udělení azylu. Tato kasační stížnost byla podána dne 1. 10. 2004 k poštovní přepravě, přičemž byla adresována Nejvyššímu správnímu soudu, který ji postoupil Krajskému soudu v Brně.

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda kasační stížnost byla podána včas a zda se jí tak lze věcně zabývat. Podle věty první , (dále jen „ “), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout.

Z obsahu předloženého soudního spisu vyplývá, že stěžovatel, jemuž měl být rozsudek ze dne 30. 7. 2004 doručen do vlastních rukou, nebyl v místě, kde se zdržuje, zastižen. Rozsudek byl proto dne 26. 8. 2004 uložen.

Pro způsob doručování se podle použije úprava ; a to v podobě, jaká byla účinná do 31. 12. 2004.

Podle a nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. V této právní věci byl stěžovateli do vlastních rukou doručován rozsudek ze dne 30. 7. 2004. Byla-li tedy zásilka obsahující kasační stížností napadený rozsudek uložena dne 26. 8. 2004, pak desetidenní lhůta podle počala běžet na základě den následující, tj. dne 27. 8. 2004, a uplynula dne 6. 9. 2004 (5. 9. 2004 byla neděle); tento den nastala zákonem předvídaná fikce doručení rozsudku, bez ohledu na děje následné (v tomto případě bez ohledu na skutečnost, že se stěžovatel dne 16. 9. 2004 osobně dostavil na soud a převzal rozsudek ze dne 30. 7. 2004). Musí-li být kasační stížnost podle podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, pak lhůta pro její podání uplynula dne 20. 9. 2004. Byla-li tedy kasační stížnost podána až dne 1. 10. 2004, stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a byla tak podána opožděně.

Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud postupoval podle ustanovení a kasační stížnost odmítl.

Byl-li návrh na zahájení řízení odmítnut, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ( za použití ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. února 2005

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu