Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 10/2005 - 36

– 36

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobkyně: B. T. P., zastoupené Mgr. Alešem Hájovským, advokátem se sídlem nám. Republiky 57, 347 01 Tachov, proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2004, č. j. OAM-892/VL-10-05-2004, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2004, č. j. -22,

t a k t o :

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 17. 3. 2004 žalovaný zamítl žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu).

V žalobě proti tomuto rozhodnutí, podané ke Krajskému soudu v Ostravě, žalobkyně popsala svou životní situaci, vyjádřila obavy z návratu domů a požádala o přezkoumání napadeného rozhodnutí.

Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl rozsudkem ze dne 29. 9. 2004; ztotožnil se přitom se žalovaným v hodnocení důvodů, pro něž byla žádost žalobkyně o udělení azylu zamítnuta jako zjevně nedůvodná. Ze správního spisu vyplynulo, že žalobkyně odcestovala z Vietnamu do České republiky společně se svou sestrou kvůli neshodám s rodiči; žádost o udělení azylu pak podala proto, aby legalizovala svůj zdejší pobyt. Krajský soud přisvědčil žalovanému v tom, že rodinné problémy ani snaha o legalizaci pobytu nejsou důvodem pro udělení azylu.

Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) včas kasační stížnost. V ní namítla, že správní orgán velmi povrchně posoudil podmínky udělení, azylu podle § 14 zákona o azylu a krajský soud jeho pochybení nenapravil; stěžovatelka je přitom přesvědčena, že splnila podmínky zákona o azylu, neboť žije řádným životem, řádně pracuje a není trestně stíhaná. Uvedla dále, že v soudním řízení nebyly řádně zhodnoceny důkazy provedené před správním orgánem: stěžovatelka poukazovala na to, že ve Vietnamu panuje byrokratický a nedemokratický systém, s nímž stěžovatelka nesouhlasí, a jsou zde potlačovány svobody, včetně svobody náboženské. Informace poskytované diplomatickými sbory a mezivládními organizacemi jsou neúplné a zkreslené, což by mohli

při osobním výslechu potvrdit mnozí žadatelé vietnamské národnosti pobývající v azylových táborech.

Stěžovatelka proto navrhla, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení. Současně požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti; touto žádostí se soud samostatně nezabýval, neboť o kasační stížnosti rozhodl bezprostředně poté, co mu ji krajský soud předložil.

Kasační stížnost je nepřípustná z těchto důvodů:

Stěžovatelka vyjádřila v kasační stížnosti svůj nesouhlas s politickým režimem ve Vietnamu, který potlačuje svobodu. To však v řízení před krajským soudem nesdělila: uváděla pouze, že se obává návratu do Vietnamu, neboť její rodiče přišli o dům a ona sama musí splácet dluh. Stejně je tomu i s poukazem na neobjektivitu informací, které o Vietnamu poskytují zastupitelské úřady a mezivládní organizace. Tyto skutečnosti obsažené v kasační stížnosti byly uplatněny až poté, co krajský soud vydal napadené rozhodnutí, a Nejvyšší správní soud k nim proto nepřihlíží ( ).

Azyl by stěžovatelce měl být podle jejího přesvědčení udělen proto, že splňuje důvody podle § 14 zákona o azylu, což je blíže rozvedeno; toto tvrzení se však poprvé objevuje až v kasační stížnosti a nebylo uplatněno v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač uplatněno být mohlo. Totéž platí i o namítané vadě správního řízení spočívající v nesprávném zhodnocení důkazů. Nově tvrzené důvody jsou přitom v kasačním řízení nepřípustné ( ).

Nejvyšší správní soud proto nemůže přihlížet ke stěžovatelčině politickému postoji ani k jejímu názoru na informace o Vietnamu poskytované některými institucemi. Nemůže se rovněž zabývat stížnostními námitkami napadajícími nedostatečné posouzení podmínek humanitárního azylu a nesprávné hodnocení důkazů ve správním řízení. Jelikož kasační stížnost neobsahuje žádný jiný stížnostní důvod, je nepřípustná jako celek, a Nejvyšší správní soud ji tak odmítl podle

O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s, podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 9. února 2005

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu