Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
4 Azs 31/2005 - 37.pdf
PDF · 0 B
No categories available
4 Azs 31/2005 - 37
č. j. 4 Azs 31/2005 - 37
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobkyně: A. Z., zast. JUDr. Věrou Magulovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Vachova 5, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, pošt. schr. 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně podané proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2004, č. j. 55 Az 763/2003 – 22,
t a k t o :
I. Kasační stížnost s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou podanou dne 28. 7. 2003 u Krajského soudu v Brně se žalobkyně zastoupena svou matkou jako zákonnou zástupkyní, domáhala přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2003, č. j. OAM-7489/VL-01-P08-2001, jeho zrušení a vrácení věci žalovanému k dalšímu řízení. Uvedeným rozhodnutím žalovaného jí nebyl udělen azyl podle § 12 , § 13 odst. 1 , 2 a § 14 zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb. , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Současně bylo rozhodnuto, že se na cizinku nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 téhož zákona.
Rozsudkem ze dne 31. 8. 2004, č. j. 55 Az 763/2003 – 22 Krajský soud v Brně žalobu zamítl a současně vyslovil, že účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Kasační stížností podanou u Krajského soudu v Brně osobně dne 8. 12. 2004 se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozsudku a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností žalobkyně (dále jen stěžovatelky) nemohl zabývat věcně, neboť byla podána opožděně.
Ze spisu vyplývá, že napadený rozsudek Krajského soudu v Brně, ve kterém byla stěžovatelka řádně poučena o možnosti podat do dvou týdnů od jeho doručení kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím soudu podepsaného, byl z důvodu, že zákonná zástupkyně stěžovatelky Z. Z., nebyla v době doručování písemnosti na jí uvedené adrese zastižena, uložena dne 15. 10. 2004 u držitele poštovní licence s výzvou, že si má písemnost v úložní lhůtě vyzvednout nejpozději do 1. 11. 2004. Druhá výzva pošty byla v místě bydliště zástupkyně stěžovatelky učiněna dne 26. 10. 2004. Zástupkyně stěžovatelky si však rozsudek nevyzvedla a písemnost byla vrácena Krajskému soudu v Brně dne 3. 11. 2004.
Při doručování písemností, v souladu s § 42 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “) v návaznosti na ustanovení § 46 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), platí, že si má adresát písemnost určenou do vlastních rukou (jíž je nepochybně rozsudek soudu) do deseti dnů od uložení vyzvednout a nevyzvedne-li si zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. V souladu s § 106 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Ustanovení § 40 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků, končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty, podle ustanovení § 40 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. , nejblíže následující pracovní den.
Protože napadený rozsudek byl na poště uložen dne 15. 10. 2004, byl posledním dnem úložní lhůty v souladu s ustanovením § 46 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. desátý den od uložení, tj. pondělí dne 25. 10. 2004. Tímto dnem počala stěžovatelce běžet dvoutýdenní lhůta k podání kasační stížnosti. Ta skončila v souladu s ustanovením § 40 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. v pondělí dne 8. 11. 2004. Tento den se svým označením – pondělí – shoduje se dnem, který určil počátek lhůty, tj. pondělí 25. 10. 2004. Nejpozději dne 8. 11. 2004 mohla tedy stěžovatelka podat kasační stížnost s účinky zachování lhůty.
Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout (§ 106 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ). Vzhledem k tomu, že kasační stížnost byla u Krajského soudu v Brně podána osobně až dne 8. 12. 2004, nezbývá než konstatovat, že lhůta pro podání předmětné kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud ji jako takovou musel podle § 46 odst. 1 písm. b) a § 120 s. ř. s. s. ř. s. odmítnout. Na této situaci nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že zákonná zástupkyně stěžovatelky se dne 1. 12. 2004 dostavila do kanceláře Krajského soudu v Brně, kde jí byl vydán z nedoručené obálky na č. l. 25 napadený rozsudek. Platí totiž i v takovém případě výše již popsaná fikce doručení, z níž je třeba při posuzování otázky včasnosti kasační stížnosti vycházet.
Stěžovatelka rovněž požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Za situace, kdy byla kasační stížnost odmítnuta pro opožděnost, se Nejvyšší správní soud tímto návrhem již zabývat nemohl a také se jím nezabýval.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. 2. 2005
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu