Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 20/2005 - 63

- 63

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jiřího Vyvadila a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatelky Z. Ch., zastoupené Mgr. Radomírem Bašnárem, advokátem se sídlem v Brně, Joštova 4, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2004, č. j. - 44,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2004 č. j. - 44, byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 28. 4. 2003, č. j. OAM-3658/VL-07-ZA08-2002, kterým jí nebyl udělen azyl z důvodu nesplnění podmínek uvedených v , , 2, a , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Současně bylo rozhodnuto, že se na ni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu ustanovení .

V kasační stížnosti stěžovatelka uvedla jako důvod pro udělení azylu, že chce v České republice studovat, protože tuto možnost ve své vlasti neměla. Domnívá se, že správní řízení trpělo vadami, pro které měl krajský soud správní rozhodnutí zrušit či vyslovit nicotnost, když stěžovatelce v rozporu s , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “) nebyla dána možnost, aby se vyjádřila k podkladům na základě kterých správní orgán rozhodoval. Namítala rovněž porušení , když správní rozhodnutí vykazuje závažné nedostatky způsobující nicotnost tohoto rozhodnutí

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda se jedná o kasační stížnost přípustnou, neboť jen taková je způsobilá být základem věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí krajského soudu.

Podle , (dále jen „ “), je kasační stížnost nepřípustná, pokud se opírá pouze o důvod, který stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

Porovnáním obsahu žaloby a kasační stížnosti soud zjistil, že důvody, v ní obsažené stěžovatelka neuplatnila v řízení před soudem. V žalobě stěžovatelka uvedla, že správní orgán porušil , neboť se její žádostí o udělení azylu nezabýval odpovědně a svědomitě, , neboť nevyšel ze spolehlivě zjištěného stavu věci a nevedl azylové řízení tak, aby posílil její důvěru ve správnost jeho rozhodování, a proto stěžovatelka napadené rozhodnutí nepovažuje za přesvědčivé, , kdy správní orgán nezjistil přesně a úplně skutečný stav věci a za tím účelem si neopatřil potřebné podklady pro rozhodnutí, , kdy nedal stěžovatelce možnost před vydáním rozhodnutí vyjádřit se k podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popř. navrhnout jeho doplnění, , kdy napadené rozhodnutí není v souladu se zákony a nevyšlo ze spolehlivě zjištěného stavu věci, , kdy odůvodnění napadeného rozhodnutí ji nepřesvědčilo o jeho správnosti a postupu správního orgánu a správní orgán se nevypořádal se všemi provedenými důkazy a dále , kdy má za to, že zákonné podmínky pro udělení azylu splňuje, resp. minimálně splnila podmínky pro vztažení překážky vycestování ve smyslu . Pokud jde o skutkové důvody, odkázala na svoji žádost o udělení azylu, protokol o pohovoru a ostatní spisový materiál. Zatímco tedy v žalobě stěžovatelka obecně uvedla výčet jednotlivých ustanovení , která byla podle jejího názoru v jejím případě porušena, ale nijak blíže nekonkretizovala, v čem toto porušení spočívá, v kasační stížnosti uvedla, že chce v České republice studovat a dále že jí nebylo umožněno vyjádřit se k podkladům na základě kterých správní orgán rozhodoval. Tyto důvody jsou tedy důvody, které neuplatnila v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohla, a jsou proto důvody nepřípustnými.

Dále stěžovatelka uvedla, že rozhodnutí správního orgánu vykazuje závažné nedostatky způsobující jeho nicotnost a v tomto smyslu odkázala na žalobu. Protože ani v žalobě neuvedla jakýkoliv konkrétní důvod, z něhož by bylo možno nicotnost správního rozhodnutí dovodit, a dokonce ani obecně se v žalobě o nicotnosti správního rozhodnutí nezmínila, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že tato ničím neodůvodněná námitka není podřaditelná pod důvody uvedené v až d) , a proto k ní nebylo možné přihlédnout.

Protože stěžovatelka opírá svou kasační stížnost jednak o nový důvod, který mohla uplatnit už v řízení před soudem a jednak o blíže nekonkretizované tvrzení, které je jiným důvodem než uvedeným v , Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ve spojení s odmítl.

Stěžovatelka podala současně s kasační stížností návrh, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek podle Nejvyšší správní soud o tomto návrhu nerozhodl, neboť o věci rozhodl neprodleně po jejím obdržení.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. února 2005

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu