Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 8/2005 - 38

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatelky O. S., zastoupené JUDr. Alenou Strnadovou, advokátkou se sídlem v Liberci, Tovaryšský vrch 1353/l, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, č. j. – 21,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka napadá včas podanou kasační stížností rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2004, č. j. – 21, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „správní orgán“) ze dne 17. 5. 2004, č. j. OAM-1800/VL-20-03-2003, jímž byla zamítnuta její žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). V odůvodnění napadeného rozsudku dospěl krajský soud k závěru, že stěžovatelka požádala o udělení azylu s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, což zakládá podle citovaného ust. důvod pro zamítnutí žádosti o azyl jako zjevně nedůvodné, a proto správní orgán nepochybil, pokud tuto žádost zamítl.

Stěžovatelka odůvodnila kasační stížnost tím, že jí nebyla doručena výzva podle , , v platném znění (dále jen ), a proto jí bylo odepřeno zákonné právo účasti na řízení před soudem a pro tuto vadu je napadený rozsudek nepřezkoumatelný.

Správní orgán ve svém vyjádření prohlásil, že se k důvodnosti námitky nemůže vyjádřit, neboť se týká činnosti soudu.

Ze soudního spisu Nejvyšší správní soud (dále též i jen „soud“) zjistil tyto rozhodující skutečnosti :

Přípisem krajského soudu ze dne 3. 8. 2004 byla stěžovatelka vyzvána, aby sdělila, zda souhlasí s tím, aby ve smyslu bylo o věci rozhodnuto bez jednání; současně byla poučena, že souhlas bude udělen také tehdy, pokud do dvou týdnů od doručení této výzvy nevyjádří svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. Z dodejky založené ve spise vyplývá, že uvedený přípis stěžovatelka převzala osobně dne 27. 8. 2004. Podáním předaným osobně v podatelně krajského soudu dne 13. 9. 2004 stěžovatelka prohlásila v ruském jazyce, že souhlasí, aby soudní jednání o udělení azylu proběhlo v její nepřítomnosti.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ust. a 3 v rozsahu a z důvodů, které uplatnila stěžovatelka v kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odst. 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Stěžovatelka se dovolává důvodu uvedeného v , tj. nepřezkoumatelnosti z důvodu vady řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé.

Stěžovatelka tuto vadu spatřuje v tvrzeném nedoručení výzvy podle

Podle soud může rozhodnout o věci samé bez jednání, jestliže to účastníci shodně navrhli nebo s tím souhlasí. Má se za to, že souhlas je udělen také tehdy, nevyjádří-li účastník do dvou týdnů od doručení výzvy předsedy senátu svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být ve výzvě poučen.

Nejvyšší správní soud tuto námitku neshledal důvodnou. Ze soudního spisu totiž jasně vyplývá, že stěžovatelka nejenom že osobně převzala výzvu podle , ale dokonce výslovně souhlasila s tím, aby soudní jednání o udělení azylu proběhlo v její nepřítomnosti.

Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle zamítl bez jednání postupem dle cit. zákona, dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

Stěžovatelka podala současně s kasační stížností návrh, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ust. Nejvyšší správní soud o tomto návrhu z důvodu nadbytečnosti nerozhodl, neboť o věci rozhodl neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , větu první, , ve spojení s , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl

ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal, protože stěžovatelka v řízení úspěch neměla a správnímu orgánu mimo obvyklou činnost žádné náklady řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. února 2005

JUDr. Radan Malík

předseda senátu