Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Azs 526/2004 - 33

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: V. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, pošt. schr. 21/OAM, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 11. 2004, č. j. – 20,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 7. 2004, č. j. OAM-102/CU-06-09-2004, nebyl žalobci udělen azyl podle , 13 odst. 1, 2 a , o azylu a o změně , o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu). Současně bylo rozhodnuto o tom, že se na cizince nevztahuje překážka vycestování ve smyslu zákona o azylu v platném znění.

Ve včas podané žalobě vytýkal žalobce správnímu orgánu nezákonnost rozhodnutí, které napadl v celém rozsahu. Namítal, že došlo k porušení ust. , a , o správním řízení, kde je stanovena povinnost správního orgánu přesně a úplně zjistit skutečný stav věci. Při posuzování návrhu nebyl zjištěn přesně a úplně skutečný stav věci a zjištění zde učiněná nepostačovala ke správnému posouzení věci. Dále poukazoval na to, že důkazy, které si správní orgán opatřil pro rozhodnutí, nebyly úplné a došlo tak k porušení ust. a zákona o správním řízení. Podle názoru žalobce tedy správní orgán nemohl usuzovat na skutkové a právní otázky, které pro své rozhodnutí potřeboval zodpovědět. Stejně tak zhodnotil provedené důkazy nesprávně a bez jejich vzájemné souvislosti, čímž porušil ust. Žalobce dále uvedl, že další důvody budou jím uvedeny, poté co se seznámí s obsahem spisového materiálu. Vzhledem k tomu, že rozhodnutí žalovaného považoval za nezákonné a neopodstatněné, žádal soud, aby vydal rozsudek, jímž by rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. OAM-102/CU-06-09-2004 ze dne 14. 7. 2004 zrušil a věc vrátil k dalšímu projednání. Současně požádal o ustanovení zástupce – obhájce.

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 11. 11. 2004, č. j. – 20 rozhodl tak, že návrhu žalobce na ustanovení zástupce se nevyhovuje. V odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žaloba podaná žalobcem obsahovala náležitosti ust. , (dále jen ) a Poukázal na to, že žalobce v žalobě citoval některá ustanovení , která měl žalovaný porušit tím, že další důvody uvede, když se seznámí s celým obsahem spisového materiálu. Soud dále poukázal na ust. (správně 35 odst. 7 ), podle něhož žalobci, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Soud dále konstatoval, že řízení, které bylo u soudu zahájeno podáním žaloby, je řízením, v jehož průběhu je přezkoumáváno rozhodnutí správního orgánu. Uvedl, že žalobce podal řádnou žalobu, žaloba má základní náležitosti požadované zákonem a soud proto dospěl k závěru, že žalobce využil kvalifikovaným způsobem svých práv k ochraně svých zájmů, prokázal dobrou orientaci v právním řádu České republiky a jeho procesní situace není taková, že by soud shledal důvody pro to, aby mu ustanovil zástupce, když v tomto řízení není právní zastoupení povinné. Konstatoval dále, že při jednání soudu pak bude přítomen tlumočník. Poté dodal, že pokud v dalším průběhu řízení vyvstane potřeba zastoupení z důvodu ochrany práv žalobce, nic nebrání, aby znovu požádal soud o ustanovení zástupce a soud posoudí, zda nastaly skutečnosti, které potřebu zastoupení žalobce vyžadují. Dále uvedl, že žalobce má možnost nahlédnout do spisu u Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost, v níž s rozhodnutím nesouhlasil a poukazoval na to, že v průběhu azylového řízení se několikrát změnil azylový zákon a žalobce kvůli špatné znalosti českého jazyka nemá možnost prostudovat tyto změny. Navrhoval, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem a ustanovil mu pro řízení o žalobě právního zástupce.

Krajský soud v Ústí nad Labem poté předložil spis k rozhodnutí o kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem v rozsahu kasační stížnosti a v rámci zde uplatněného důvodu (, 3 ), přičemž neshledal pochybení ze strany uvedeného soudu, které by odůvodňovalo se od zásady vázanosti rozsahem kasační stížnosti odchýlit. Dospěl pak k závěru, že kasační stížnost není důvodná.

Ačkoliv v kasační stížnosti stěžovatel výslovně nečiní odkaz na příslušné ustanovení , jehož se dovolává, lze z obsahu kasační stížnosti dovodit, že z důvodu uvedeného v , když má zato, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku týkající se jeho žádosti o ustanovení advokáta.

Nejvyšší správní soud především podotýká, že v řízení u Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu na ustanovení zástupce žalobce není důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti nedostatek právního zastoupení ( ).

Podle ust. může předseda senátu navrhovateli (žalobci), u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z citace uvedeného zákonného ustanovení vyplývá, jak ostatně uvedl v odůvodnění svého usnesení již krajský soud, že účastníku lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou splněny dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a 2) jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. V projednávané věci se krajský soud před vydáním napadeného usnesení zabýval splnění první zákonné podmínky, neboť vyžadoval od stěžovatele doklady potvrzující jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry, avšak v odůvodnění napadeného usnesení dospěl k závěru, že v projednávané věci není splněna podmínka druhá, tj. potřeba ochrany práv žadatele o ustanovení zástupce.

Nejvyšší správní soud se s tímto posouzením věci krajským osudem ztotožňuje. V řízení, kde není zastoupení advokátem povinné (kam patří i řízení před Krajským soudem v ústí nad Labem ve věci azylové), bude advokát ustanoven soudem účastníku k ochraně jeho zájmů tehdy, jde-li o věc po stránce skutkové nebo právní složitou a jestliže potřeba ochrany práv a zájmů účastníka v soudním řízení vyjde najevo, například z jeho nekvalifikovaných podání, jímž se obrací na soud apod. Vzhledem k tomu, že nejvyšší nároky po stránce odborné klade na účastníka řízení formulování samotného návrhu (žaloby), kterou je navíc nutno podat v poměrně krátkém časovém úseku, je právě obsahová a formální úroveň sepsané žaloby, jedním z kritérií pro závěr soudu o potřebě ochrany zájmů účastníka. Nutno však konstatovat, že dalším takovým kritériem je především konkrétní procesní situace účastníka řízení. V projednávané věci lze souhlasit s krajským soudem, že stěžovatelem podaná žaloba proti rozhodnutí odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra veškeré náležitosti podle obsahovala, neboť kromě náležitostí obecných, tj. především označení účastníků řízení (včetně všech potřebných údajů o osobě stěžovatele), obsahovala též označení napadeného rozhodnutí, označení výroku rozhodnutí, které svou žalobou napadá, včetně žalobních bodů, z nichž je patrno, z jakých důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné. Žaloba obsahovala též perfektní návrh rozsudečného výroku. Za takové situace neměl krajský soud důvod k pochybnostem o způsobilosti stěžovatele hájit si před soudem své zájmy sám. Lze souhlasit s uvedeným soudem, že žalobce (stěžovatel) využil kvalifikovaným způsobem svých práv k ochraně svých zájmů, prokázal dobrou orientaci v právním řádu a jeho procesní situace není taková, aby soud shledal důvody pro to, aby mu ustanovil zástupce, když v tomto řízení není právní zastoupení povinné.

Kasační stížnost stěžovatele podanou z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení neshledal tudíž Nejvyšší správní soud za této situace důvodnou, a proto podle kasační stížnost zamítl.

Nutno pro úplnost dodat, že krajský soud poskytl stěžovateli informaci, že mu nebrání nic v tom, aby v případě, že v dalším průběhu řízení potřeba zastoupení advokátem vystane, podal novou žádost s uvedením důvodu, které ho k takovému návrhu vedou. Pro vysvětlení nutno připomenout, že v řízení o kasační stížnosti s ohledem na povinné zastoupení advokátem ve smyslu odpadne úvaha soudu, zda je zastoupení advokátem potřebné k ochraně zájmů účastníka.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ust. za použití Protože úspěšnému žalovanému v tomto stádiu řízení žádné náklady nevznikly, a stěžovatel v řízení nebyl úspěšný, bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. 2. 2005

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu