Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 335/2004 - 55

č. j. - 55

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce: M. S., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, č. j. - 37 ze dne 14. 7. 2004,

takto:

I. Kasační stížnost se o d m í t á.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, č. j. - 37 ze dne 14. 7. 2004, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 1709/AŘ - 2002 ze dne 3. 9. 2003, kterým bylo potvrzeno předchozí rozhodnutí vydané v I. stupni správního řízení o neudělení azylu a kterým byl zamítnut stěžovatelův rozklad proti tomuto rozhodnutí.

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda kasační stížnost je podána osobou oprávněnou a zda je podána včas. Stěžovatel byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel ( , , dále jen „ “), a kasační stížnost je tak podána osobou oprávněnou. Pokud jde o otázku, zda byla kasační stížnost podána včas, pak podle odstavce 2 věty první musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout.

Z obsahu soudního spisu vyplývá, že stěžovatel se v průběhu soudního řízení před krajským soudem zdržoval na adrese Pobytového střediska S. p. R., kam mu bylo v jeho průběhu řádně doručováno. Tam byl také dne 19. 7. 2004 uskutečněn pokus o doručení napadeného rozsudku. Při doručování nebyl stěžovatel zastižen a zásilka, která tento rozsudek obsahovala, byla proto téhož dne uložena. V úložní době si ji stěžovatel

nevyzvedl. Dne 11. 8. 2004 se stěžovatel následně dostavil na Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, a tam si rozsudek převzal.

Byla-li tedy zásilka obsahující kasační stížností napadený rozsudek doručována stěžovateli do vlastních rukou, přitom dne 19. 7. 2004 nebyl stěžovatel zastižen, ačkoli z doručenky vyplývá, že se v místě doručování zdržoval, pak podle , , za použití platí, že nevyzvedl-li si adresát zásilku do deseti dnů od jejího uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Ze stěžovatelova tvrzení podávaného v kasační stížnosti nevyplývá, že by se v době doručování zásilky obsahující napadený rozsudek nezdržoval na adrese, na kterou mu bylo doručováno, a skutečnosti vyplývající z doručenky ohledně pokusu o doručení tohoto rozsudku, jež má v daném případě podle povahu veřejné y, tak nejsou zpochybněny. Tyto skutečnosti ostatně stěžovatel nezpochybnil ani při převzetí rozsudku na krajském soudu; toliko uvedl, že v době jeho faktického převzetí (dne 11. 8. 2004) se zdržoval v jiném pobytovém středisku. Zásilku je tedy třeba podle , , za použití považovat za doručenou dne 29. 7. 2004, bez ohledu na faktické převzetí napadeného rozsudku, k němuž došlo dne 11. 8. 2004.

Kasační stížnost byla podána dne 24. 8. 2004. Musí-li být kasační stížnost podle podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, pak lhůta pro její podání uplynula dne 12. 8. 2004. Byla-li tedy kasační stížnost podána až dne 24. 8. 2004, stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a byla tak podána opožděně.

Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud postupoval podle ustanovení za použití a kasační stížnost odmítl, aniž by se mohl zabývat návrhem na přiznání jejího odkladného účinku a aniž bylo zapotřebí rozhodovat o návrhu na ustanovení právního zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

Výrok o nákladech řízení se opírá o za použití Byl-li návrh na zahájení řízení, jímž je v tomto případě kasační stížnost, odmítnut, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. února 2005

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu