Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 26/2004 - 66

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy ve věci žalobce: O. P., zastoupeného Mgr. Jekatěrinou Sochorovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Dlouhá 16, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2003, č. j. OAM-10091/VL-19-P16-2001, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2003, č. j. -22,

t a k t o :

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2003, č. j. -22, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím ze dne 10. 3. 2003, č. j. OAM-10091/VL-19-P16-2001, žalovaný zastavil řízení o udělení azylu podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

Proti rozhodnutí napadeném žalobou brojil žalobce tvrzením, že k pohovoru se nedostavil proto, že mu nebyla výzva na adresu v soukromí řádně doručena.

O žalobě rozhodl soud rozsudkem ze dne 5. 9. 2003, č. j. -22, tak, že ji zamítl. V odůvodnění uvedl, že žalovaný doručoval žalobci pozvánky k pohovoru na adresu, kterou žalobce sám uvedl, zásilky byly doručovány do vlastních rukou, obě byly uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly žalovanému vráceny zpět. Tímto způsobem došlo k fikci doručení ( ), zásilky byly tak žalobci řádně doručeny do vlastních rukou, je již bez významu, zda se žalobce o uložení zásilek dozvěděl. Žalovaný opakovaně řádně doručil žalobci pozvánku k pohovoru, tento se k oběma pohovorům nedostavil; žalovaný proto postupoval v souladu se zákonem, jestliže řízení zastavil.

Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce (dále i „stěžovatel“) kasační stížnost.

Včas podanou kasační stížností napadá stěžovatel rozsudek soudu v celém rozsahu a uvádí, že jej napadá z důvodu uvedeného v , spočívajícím v tom, že se soud vůbec nezabýval tvrzením žalobce, že mu výzvy nebyly řádně doručeny. Oznámení o uložení mělo být vyvěšeno v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Správní orgán však žádné oznámení nevyvěsil, písemnost byla uložena pouze u držitele poštovní licence. Správní orgány tak nerespektovaly zvláštní právní úpravu, týkající se doručení obsaženou v , který je speciálním zákonem ve vztahu ke .

Další důvod pro podání kasační stížnosti spatřuje žalobce ve vadě řízení před soudem [ ], která měla spočívat v tom, že soud neprovedl dokazování. Pokud žalobce v žalobě tvrdil, že se nedozvěděl o uložení zásilky, měl soud provést dokazování např. výslechem doručovatele, a to za účelem přesného zjištění, zda byl žalobce upozorněn na uložení zásilky.

Žalobce uvedl dále, že v řízení před správním orgánem rovněž došlo k pochybení; tlumočníci, kteří tlumočili v řízení o udělení azylu, nebyli zapsáni v seznamu tlumočníků a v tlumočení dělali zásadní chyby. Je-li kvalita tlumočení pochybná, pak to může mít za následek nesprávné poučení žalobce o jeho právech a povinnostech. Požádal současně o přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti.

Vzhledem k rozhodnutí o kasační stížnosti samé a rovněž s přihlédnutím k , podle něhož se cizinci, který předloží doklad o podání kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu a návrhu na přiznání odkladného účinku, udělí na žádost vízum za účelem strpění pobytu, nerozhodoval Nejvyšší správní soud samostatně o žádosti o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadený rozsudek soudu v souladu s ustanovením , vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti, přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost je důvodná.

Podle ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.

V daném případě stěžovatel namítá, že bylo povinností soudu dokazovat, zda byl žalobce vyrozuměn o uložení zásilky a tak zjistit, zda mu byly výzvy k dostavení se k pohovoru správním orgánem řádně doručeny.

Podle se písemnosti doručují do vlastních rukou žadatele o udělení azylu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se písemnost, kterou se nepodařilo doručit, uloží v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu, nebo v ministerstvem určeném azylovém zařízení, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední desce. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Je-li tedy žadatel hlášen k pobytu mimo azylové zařízení a písemnost se mu nepodařilo doručit, musí být písemnost uložena v ministerstvem určeném azylovém zařízení, oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí v ministerstvem určeném azylovém zařízení na úřední desce. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení.

Přesto, že žalobce namítal již v žalobě nedodržení této procedury, namítal, že výzvy k pohovoru mu nebyly žalovaným doručeny zákonným způsobem a nemohly proto nastat ani účinky doručení výzev a tedy ani důvod pro zastavení řízení o udělení azylu podle , soud se s těmito námitkami nevypořádal.

Úkolem soudu bylo nejprve se zabývat námitkami žalobce, týkajícími se řádného doručení výzev k pohovoru, aby mohl učinit správný závěr vztahující se k zastavení řízení podle . Nepostačuje odkaz soudu na , jsou-li ve speciálním stanoveny další podmínky pro nastoupení účinků doručení písemností pro účely řízení azylového. Soud ponechal takové námitky žalobce bez povšimnutí, nevypořádal se s nimi; takové rozhodnutí soudu je stiženo vadou řízení, jež spočívá v nedostatku důvodů pro závěr, který soud ve svém rozsudku učinil.

Pokud předvolání k pohovoru nebylo žadateli o azyl v souladu se zákonem doručeno, nelze řízení zastavit podle . Z uvedeného důvodu Nejvyšší správní soud napadený rozsudek ruší a věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení, neboť napadený rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů (

K dalším kasačním bodům, týkajícím se vad řízení před správním orgánem, spočívajících v námitkách o pochybení správního orgánu, jestliže tlumočníci, kteří tlumočili v řízení o udělení azylu nebyli zapsáni v seznamu tlumočníků, nemohl Nejvyšší správní soud přihlížet. V tomto bodě totiž není kasační stížnost přípustná, neboť se opírá o důvody, které žalobce neuplatnil v řízení před městským soudem, ač tak mohl učinit ( ).

V novém rozhodnutí rozhodne Městský soud v Praze i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 5. 1. 2005

JUDr. Marie Žišková

předsedkyně senátu