Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 353/2004 - 53

č. j. - 53

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobkyně: N. N. D., zastoupena Mgr. Petrem Volšíkem, advokátem, se sídlem Praha 8, Sokolovská 161, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. - 30 ze dne 1. 4. 2004,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. - 30 ze dne 1. 4. 2004, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 2166/VL - 10 - P16 - 2001 ze dne 30. 10. 2002, jímž bylo zastaveno řízení o udělení azylu.

Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda kasační stížnost byla podána včas a zda se jí tak lze věcně zabývat. Podle věty první , (dále jen „ “), kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout.

Ze soudního spisu vyplývá, že stěžovatelka, jíž měl být rozsudek ze dne 1. 4. 2004 doručen do vlastních rukou, nebyla v místě, kde se zdržuje, zastižena. Zásilka obsahující tento rozsudek byla proto dne 28. 4. 2004 uložena. V úložní době si ji však stěžovatelka nevyzvedla. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku byla podána osobně dne 22. 6. 2004.

Podle ( , ve znění pozdějších předpisů) za použití , nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. V této právní věci byl tedy stěžovatelce do vlastních rukou doručován rozsudek ze dne 1. 4. 2004. Byla-li zásilka obsahující kasační stížností napadený rozsudek uložena dne 28. 4. 2004, pak desetidenní lhůta podle za použití počala běžet na základě den následující, tj. dne 29. 4. 2004, a uplynula dne 10. 5. 2004 (v pondělí), neboť poslední den lhůty připadl na sobotu dne 8. 5. 2004. Dne 10. 5. 2004 tak nastala zákonem předvídaná fikce doručení rozsudku, bez ohledu na děje následné. Musí-li být kasační stížnost podle podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, pak lhůta pro její podání uplynula dne 24. 5. 2004. Byla-li tedy kasační stížnost podána dne 22. 6. 2004, stalo se tak po zákonem stanovené lhůtě, jejíž zmeškání nelze prominout, a byla tak podána opožděně. Stěžovatelčino tvrzení obsažené v kasační stížnosti o tom, že jí byl napadený rozsudek doručen dne 14. 6. 2004, tak oporu v soudním spisu nenalézá, stěžovatelka přitom v kasační stížnosti způsob doručení napadeného rozsudku vyplývající ze soudního spisu nijak nezpochybňuje.

Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší správní soud postupoval podle ustanovení a kasační stížnost jako opožděnou odmítl.

Byl-li návrh na zahájení řízení, jímž je v tomto případě kasační stížnost, odmítnut, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ( za použití ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2005

JUDr. Milada Tomková

předsedkyně senátu