Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 15/2004 - 20

-22

Usnesení

Zvláštní senát zřízený dle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, rozhodl ve složení: předseda JUDr. Karel Podolka a soudci JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Roman Fiala, JUDr. Pavel Pavlík, JUDr. Petr Příhoda a JUDr. Marie Žišková, o návrhu Krajského soudu v Ostravě na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi Krajským soudem v Ostravě a Okresním soudem v Přerově, za účasti žalobce Ing. J. S., zastoupeného Mgr. Ing. Josefem Cardou, advokátem v Brně, Jakubské nám. 1, 602 00 Brno, a žalovaného Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Přerov, Wurmova 2, 751 50 Přerov, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy s nedokončeným scelovacím řízením, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. ,

takto:

Příslušný vydat rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Přerov, ze dne 22. 5. 2003, čj. PÚ-202.2.-691/2003-Pa, o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy, je soud ve správním soudnictví.

Odůvodnění:

Návrhem došlým zvláštnímu senátu pro rozhodování některých kompetenčních sporů se obrátil na tento senát Krajský soud v Ostravě a požádal, aby zvláštní senát rozhodl spor o věcnou příslušnost vzniklý ve smyslu , o rozhodování některých kompetenčních sporů (v dalším textu „kompetenční spor“), mezi Okresním soudem v Přerově a Krajským soudem v Ostravě ve věci tohoto soudu zapsané pod sp. zn. .

Z předložených spisů vyplynuly tyto pro rozhodnutí podstatné skutečnosti:

Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Přerov, rozhodnutím ze dne 22. 5. 2003 pod čj. PÚ-202.2.-691/2003-Pa v plném rozsahu schválil návrh komplexní pozemkové úpravy s nedokončeným scelovacím řízením v katastrálním území B. Proti tomuto rozhodnutí žalobce dne 1. 8. 2003 podal u Okresního soudu v Přerově opravný prostředek; navrhoval napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit.

Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 30. 10. 2003, čj. -9, vyslovil svou věcnou nepříslušnost s tím, že věc podle postoupil Krajskému soudu v Ostravě. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že napadené rozhodnutí je rozhodnutím vydaným v oblasti veřejného práva, nikoliv sporem nebo jinou věcí vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů. V daném případě totiž rozhodnutí zasahuje širší okolí než jen soukromoprávní sféru žalobce. Podle ustanovení okresní soud postupoval proto, že žalobce v návrhu tvrdil, že byl dotčen na svých právech nečinností žalovaného.

Krajský soud v Ostravě poté podal zvláštnímu senátu v úvodu označený návrh na rozhodnutí kompetenčního sporu, který tu vznikl i přes nesprávný procesní postup okresního soudu, který dle krajského soudu měl řízení zastavit podle a nikoli věc postupovat podle Krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného považuje za rozhodnutí o věci, která vyplývá z občanskoprávních vztahů. Na řízení, které vydání tohoto rozhodnutí předcházelo, se s ohledem na přechodné ustanovení , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, použije dosavadní , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech; v tohoto zákona jsou pozemkové úpravy charakterizovány. V souladu s touto charakteristikou se rozhodnutí pozemkového fondu dotýká vlastnických práv a ostatních věcných práv k nemovitostem, která jsou právy soukromými vyžadujícími vyšší stupeň právní ochrany, než jaký jim byl poskytován ve správním soudnictví před jeho reformou. V oblasti pozemkových úprav se sice setkávají jak prvky „veřejnoprávní“, tak prvky „soukromoprávní“; prvky „soukromoprávní“ však převažují a určují charakter rozhodnutí správního orgánu.

Nejprve zvláštní senát hodnotil, zda tu je kompetenční spor, který může projednat a rozhodnout. Okresní soud totiž nesprávně dospěl k závěru, že žalobce se domáhal ochrany proti nečinnosti; opravný prostředek (žaloba) jednoznačně směřovala proti rozhodnutí správního orgánu, které žalobce řádně označil a v příloze připojil. Nebylo tedy důvodu postupovat podle ustanovení Okresní soud měl poté, co dospěl k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti soudu ve správním soudnictví, řízení zastavit a poučit žalobce o možnosti podat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve správním soudnictví ( ). I přes tuto procesní nepřesnost však okresní soud zřetelně popřel svoji věcnou příslušnost; totéž učinil i krajský soud, jemuž byla věc postoupena. Mezi těmito dvěma stranami tedy vznikl záporný kompetenční spor, neboť v totožné věci individuálně určených účastníků se obě jeho strany věcí nechtějí zabývat a nechtějí vydat rozhodnutí.

Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou:

Součástí reformy správního soudnictví, účinné od 1. 1. 2003, bylo také obnovení obecného principu, kdy všude tam, kde zákon svěří správnímu orgánu rozhodování ve věcech soukromého práva, může se ten, kdo s takovým rozhodnutím není spokojen, obrátit na soud rozhodující ve věcech občanskoprávních, který bude rozhodovat v kontradiktorním sporu o věci samé ( a násl. o. s. ř). Naopak rozhodoval-li správní orgán věc veřejného práva, náleží přezkoumání zákonnosti takového rozhodnutí soudům činným ve správním soudnictví v řízení podle . Podrobný výklad k otázce rozhraničení působnosti soudů správních a soudů rozhodujících v občanskoprávním řízení a k otázce právního dualismu zvláštní senát zaujal v usnesení ze dne 6. 1. 2004, čj. Konf 93/2003-5 (publikováno pod č. NSS). V těchto obecných otázkách zvláštní senát pro stručnost odkázal na uvedené usnesení a rovnou přikročil ke zkoumání charakteru rozhodnutí o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy.

K posouzení soukromoprávního či veřejnoprávního charakteru dotyčného správního rozhodnutí o přechodu vlastnických práv se nabízejí různé cesty. Především použití teorie zájmové, teorie mocenské, teorie organické či metody právního regulování. Žádná z nich však není natolik spolehlivá, aby dokázala poskytnout odpověď na položenou otázku v každém konkrétním případě a většinou přichází v úvahu použití jen některé z nich, vždy se zřetelem na konkrétní okolnosti dotyčného právního vztahu.

V daném případě se především nabízí použití zájmové teorie. Její podstata spočívá v tom, že veřejné právo chrání zájmy veřejné, zatímco soukromé právo zájmy soukromé, přičemž veřejným zájmům se přikládá vyšší hodnota (větší „právní cennost“) než zájmům soukromým (srov. Hoetzel. J.: Dualismus právní, in: Slovník veřejného práva československého, svazek I., s. 493 a násl.). Účel pozemkových úprav je vymezen přímo v zákoně, konkrétně v , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Podle tohoto ustanovení pozemkovými úpravami se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. Veřejný zájem na provedení pozemkových úprav (v případě potřeby) je tedy jasně vyjádřen již v tomto zákonném ustanovení, zejména pak ve větě druhé. Je třeba dále také připomenout, že ne jinak k této otázce přistupuje právo nové. I , který s účinností od 1. 1. 2003 zrušil , vymezuje v úvodních ustanoveních účel pozemkových úprav, a to velmi podobně: „Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.“

Zároveň je třeba poukázat na to, že správní orgán v tomto případě autoritativně zasahuje do vlastnických práv. Předmětem řízení před soudem však není sama otázka vlastnického práva, není zde sporu o vlastnické právo, nýbrž jeho předmětem je přezkum rozhodnutí o přechodu vlastnických práv, tedy rozhodnutí o založení, byť i zčásti nových, od dosavadního stavu odlišných práv. Právě tento právní titul, nikoliv vlastnické právo samotné a jeho povaha, je určující pro stanovení, zda věc náleží do pravomoci soudů ve věcech občanskoprávních anebo soudů ve věcech správního soudnictví.

Ze všech těchto důvodů zvláštní senát vyslovil podle ustanovení , že rozhodovat o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Přerov, o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy, náleží soudu ve správním soudnictví.

Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány i soudy. Dále tedy bude Krajský soud v Ostravě pokračovat v řízení o podaném opravném prostředku (žalobě), který mu byl postoupen.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. ledna 2005

JUDr. Karel Podolka

předseda zvláštního senátu