Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 454/2004 - 45

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně N. M., zastoupené JUDr. Zdeňkem Svobodou, advokátem se sídlem Žižkova 4, Cheb, proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 4. 2004, č. j. OAM-1215/VL-22-03-2004, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 9. 2004, č. j. - 25,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí byla zamítnuta žádost žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). V odůvodnění žalovaný uvedl, že důvody žalobkyně pro udělení azylu byly pouze rodinné problémy s manželem a snaha o legalizaci pobytu na území České republiky. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla žádnou skutečnost svědčící o tom, že by mohla být v zemi původu pronásledována z důvodů uvedených v , rozhodl žalovaný o zamítnutí žádosti o udělení azylu jako zjevně nedůvodné podle .

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 9. 2004, č. j. - 25, byla zamítnuta žaloba proti tomuto rozhodnutí žalovaného. V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že žalobkyně v řízení o udělení azylu uvedla, že důvodem pro udělení azylu je skutečnost, že opustila svého manžela, který ji stále pronásleduje, pomlouvá ji a vyhrožuje jí zabitím. Kromě toho žalobkyně přijela do České republiky proto, že zde chce žít a naučit se český jazyk, neboť se jí nelíbí život na vesnici v zemi původu, kde není práce. Soud ve shodě s názorem žalovaného konstatoval, že tyto skutečnosti nejsou důvody pro udělení azylu vymezené v , pro něž by měl žalobkyni být udělen azyl a proto žalovaný postupoval správně, když žádost o udělení azylu žalobkyni zamítl jako zjevně nedůvodnou podle . Podle názoru soudu si žalovaný opatřil dostatek podkladů, s nimiž měla žalobkyně možnost se seznámit a navrhnout jejich doplnění, spolehlivě zjistil skutkový stav, žádostí se zabýval svědomitě a spolehlivě a jeho rozhodnutí odpovídá požadavkům podle spr. ř. Z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

Ve včas podané kasační stížnosti stěžovatelka uvádí, že soud prvního stupně podcenil otázku nebezpečí jejího pronásledování v případě návratu do vlasti, byť se nejedná o pronásledování z důvodů politických. V případě návratu do vlasti má být žalobkyni vyhrožováno smrtí, přičemž státní orgány v zemi původu tuto situaci v minulosti tolerovaly, neboť žalobkyně a její matka byla v zemi původu vystaveny nebezpečí hrubého násilí a výhrůžkám smrti ze strany manžela za tichého souhlasu, resp. nečinnosti státních orgánů. Stěžovatelka je přesvědčená o splnění podmínek podle . Uvedené okolnosti vznesla stěžovatelka již ve správním řízení, nebyly však žalovaným zohledněny. Proto stěžovatelka navrhla, aby rozsudek Krajského soudu v Ostravě byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení; současně stěžovatelka požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti popřel oprávněnost podané kasační stížnosti, neboť se domnívá, že jeho rozhodnutí i rozhodnutí soudu prvního stupně byla vydána v souladu s právními předpisy. I pro řízení o kasační stížnosti pak žalovaný odkázal na správní spis, zejména na vlastní podání a výpovědi, které stěžovatelka učinila v průběhu řízení o udělení azylu, a na vydané rozhodnutí. Žalovaný neakceptoval přesvědčení stěžovatelky o splnění podmínek pro udělení azylu podle , neboť důvody uváděné stěžovatelkou nelze podřadit pod důvody pro udělení azylu podle . Žalovaný proto navrhl zamítnutí kasační stížnosti a nepřiznání odkladného účinku.

Kasační stížnost je podle a násl. přípustná a stěžovatelka v ní namítá důvod odpovídající ustanovení a jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní soud podle a 3 vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Důvodem podané kasační stížnosti je důvod uvedený v ustanovení Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav aplikován nesprávný právní závěr, popřípadě je aplikován správný právní názor, který je však nesprávně vyložen. Nejvyšší správní soud taková pochybení v napadeném rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě neshledal. Stěžovatelka je přesvědčena o tom, že splnila podmínky pro udělení azylu podle ustanovení . K této námitce Nejvyšší správní soud konstatuje, že ji neshledal důvodnou, neboť žalobkyně v průběhu správního řízení uvedla jako důvod pro udělení azylu rodinné problémy s manželem a snahu o legalizaci pobytu na území České republiky. Nejvyšší správní soud dospěl ve shodě se žalovaným a soudem prvního stupně k závěru, že v případě žalobkyně nebyly naplněny důvody pro udělení azylu podle . Soud konstatoval, že žalobkyně nebyla v zemi původu pronásledována ve smyslu . Na základě v řízení o udělení azylu žalobkyní uváděných skutečností nebylo možné dospět k závěru, že by jí státní orgány na Ukrajině svévolně odmítly pomoci při řešení problémů s manželem, neboť stěžovatelka do protokolu o pohovoru k žádosti o udělení azylu uvedla, že se kvůli problémům s manželem v zemi původu na žádné státní orgány neobrátila. Samotné vyhrožování a útoky ze strany manžela, na něž je kladen takový důraz v kasační stížnosti, nejsou důvodem pro udělení azylu. Za této situace tedy nebylo možné dospět k závěru o pronásledování žalobkyně ve smyslu . Tvrzení žalobkyně v kasační stížnosti, že násilí ze strany manžela bylo pácháno za tichého souhlasu, resp. nečinnosti státních orgánů, je podle názoru soudu účelové a navíc se jedná o nové skutkové tvrzení uplatněné po vydání kasační stížností napadeného rozhodnutí a proto k němu Nejvyšší správní soud s odkazem na nepřihlédl. Nejvyšší správní soud proto konstatoval, že důvod kasační stížnosti podle není dán.

Nejvyšší správní soud dospěl z uvedených důvodů k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl ( ). Jelikož Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu, nezabýval se z důvodu nadbytečnosti již samostatně návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení a 7 , neboť neúspěšné žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti s kasační stížností žalobkyně žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2005

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu