Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 Azs 120/2004 - 63

– 63

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: V. B., zastoupený Mgr. Miroslavem Kalousem, se sídlem Praha 3, Chrudimská 6/1575, proti žalovanému Ministerstvu vnitra se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2002, č. j. OAM-3376/VL-10-P08-2000, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2004, č. j. –43,

t a k t o :

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze napadeným rozsudkem zamítl dle žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2002, č. j. OAM 3376/VL-10-P08-2000. Současně krajský soud žalobce poučil o možnosti podat proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze, a to ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozsudku.

Žalobce podal osobně u Městského soudu v Praze dne 15. 4. 2004 kasační stížnost. Uvedl, že krajský soud i správní orgán posoudili uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem. Navrhl zrušení napadeného rozsudku a dále požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, o osvobození od soudních poplatků, o ustanovení tlumočníka a advokáta.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl pro opožděnost dle

Podle věta první musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí.

Žalobce převzal písemnost (rozsudek Městského soudu v Praze) dne 7. 4. 2004, jak vyplývá z úředního záznamu na č. l. 50 spisu.

Nestanoví-li jinak, užijí se pro způsob doručování obdobně předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení ( ).

Nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, písemnost se podle , ve znění účinném do 31. 12. 2004, uloží a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

V daném případě nebyl adresát (žalobce) při doručování dne 12. 3. 2004 zastižen, i když se v místě doručování zdržoval. Téhož dne byla písemnost uložena u pošty. Dnem doručení je tedy dle , ve znění účinném do 31. 12. 2004, a den 22. 3. 2004 (pondělí), a to bez ohledu na skutečnost, že fakticky, dle úředního záznamu, žalobce písemnost převzal až dne 7. 4. 2004. Lhůta pro podání kasační stížnosti žalobci tedy v souladu s uplynula dnem 5. 4. 2004 (pondělí). Protože kasační stížnost žalobce podal osobně u soudu až dne 15. 4. 2004, je zjevné, že lhůta nebyla dle zachována a tedy kasační stížnost byla podána opožděně, s čímž spojuje důsledek odmítnutí návrhu.

Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost byla podána opožděně a proto ji odmítl dle

Za této procesní situace se Nejvyšší správní soud z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, ani dalšími návrhy žalobce.

Žalobce podáním ze dne 6. 1. 2005 vzal kasační stížnost zpět. K tomuto zpětvzetí nemohl Nejvyšší správní soud přihlédnout, protože, jak vyplývá z povahy věci, vzít zpět lze pouze kasační stížnost podanou včas.

O nákladech řízení rozhodl soud podle za použití , neboť v případě odmítnutí návrhu – kasační stížnosti, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. ledna 2005

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu