Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 333/2004 - 51

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Jiřího Vyvadila a JUDr. Elišky Cihlářové v právní věci stěžovatele Ch. V., zastoupeného JUDr. Tomášem Matouškem, Ph. D., advokátem se sídlem v Praze 9, Sokolovská 232/1253, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 8. 2004, č. j. - 29,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Odměna advokáta JUDr. Tomáše Matouška, Ph. D., s e u r č u j e částkou 1075 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se domáhá přezkoumání v záhlaví uvedeného rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „správní orgán“) ze dne 17. 6. 2003, č. j. OAM-1798/VL-15-K04-2003, kterým bylo zastaveno řízení o udělení azylu podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

Krajský soud v odůvodnění napadeného rozsudku vzal za prokázané, že se stěžovatel bez vážného důvodu opakovaně ve dnech 2. 6. 2003 a 16. 6. 2003 nedostavil k pohovoru, když v prvém případě stěžovatel předvolání osobně převzal, ale k pohovoru se nedostavil, a ve druhém případě se rovněž k pohovoru nedostavil, když z osobní karty soud zjistil, že stěžovatel den poté, co se měl konat prvý pohovor, svévolně opustil pobytové středisko. Stěžovatelova následná tvrzení o zdravotních důvodech neúčasti na pohovorech shledal krajský soud účelovými. Na základě uvedeného soud uzavřel, že správní orgán důvodně řízení o azylu podle zastavil.

Stěžovatel v kasační stížnosti jednak parafrázoval znění zákona, když bez další konkretizace namítl existenci zákonných důvodů uvedených v až d) , , v platném znění (dále jen „ “), a dále uvedl, že krajský soud posoudil uvedenou kauzu v rozporu s platným právním řádem, a proto shledává vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu, aniž by tyto výtky blíže konkretizoval.

Správní orgán ve svém přípisu ze dne 16. 11. 2004 prohlásil, že se ke kasační stížnosti vzhledem k jejímu obsahu nebude vyjadřovat.

Ze správního spisu vyplývá, že stěžovatel byl předvolán k pohovoru na den 2. 6. 2003, když předvolání osobně převzal. Ve spisu je dále založen úřední záznam, z něhož je patrno, že se stěžovatel uvedeného dne bez sdělení důvodu k pohovoru nedostavil. Poté byl předvolán k pohovoru podle § 24 zákona vyvěšením na úřední desce pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí na den 16. 6. 2003. Ani na toto předvolání nereagoval. Z opisu osobní karty vyplývá, že stěžovatel dne 3. 6. 2003 svévolně odešel z pobytového střediska a znovu se vrátil dne 20. 6. 2003. Poté je ještě několikrát opustil a znovu se vrátil.

Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí přezkoumal v souladu s ustanovením a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatňuje stěžovatel ve své kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Kasační stížnost není důvodná.

Podle se řízení zastaví, jestliže se žadatel o udělení azylu bez vážného důvodu opakovaně nedostavil k pohovoru ( ) nebo neposkytuje informace nezbytné pro spolehlivé zjištění skutečného stavu věci a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout.

Podle při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Mezi účastníky je nesporné, že se stěžovatel nedostavil ve dnech 2. 6. 2003 a 16. 6. 2003, tj. opakovaně k pohovoru k důvodům azylu. Ze správního spisu dále nevyplývá, že by stěžovatel svou neúčast omluvil, natož že by doložil „vážný důvod“ své neúčasti, jak požaduje citované ustanovení . Důvody neúčasti pro zdravotní potíže uplatnil až v žalobě, kdy předložil lékařskou zprávu o návštěvě lékaře dne 3. 6. 2003 (tedy dne následujícího po dni, kdy se měl konat prvý pohovor, a zároveň dne, kdy podle opisu osobní karty svévolně opustil pobytové středisko).

Otázkou významu skutečností uplatněných až v řízení před soudem se zabýval Nejvyšší správní soud již několikrát. Právní věta k této otázce byly uveřejněna ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 298/2004 Sb. NSS a zní: „Správní orgán neporušuje , nepřihlédne-li ke skutečnostem jemu neznámým, které s ohledem na jejich povahu může uvést jen účastník řízení. Takovou skutečností

je i sdělení důvodu neúčasti na pohovoru. Ke skutečnosti, že žadatel o azyl přiloží doklad lékaře o pracovní neschopnosti poprvé až v žalobě, nelze vzhledem k přihlédnout.“

Nejvyšší správní soud nevidí důvod odchýlit se od uvedeného názoru, zejména když řeší skutkově totožnou situaci. Správní orgán v projednávané věci vycházel ze skutkového stavu, který tu byl v době jeho rozhodování, a nelze mu vytýkat, že neměl povědomost o důvodech omluvy, které stěžovatel uplatnil až v řízení před soudem. Proto správně uzavřel, že jsou dány důvody pro zastavení řízení podle . Proto i krajský soud nijak nepochybil, když žalobu stěžovatele jako nedůvodnou zamítl, i když se nadbytečně dodatečně uplatněnou omluvou stěžovatele meritorně zabýval.

Ze všech shora uvedených důvodů shledal Nejvyšší správní soud kasační stížnost nedůvodnou, a proto ji podle ustanovení zamítl bez jednání postupem dle citovaného zákona, dle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.

Stěžovatel podal současně s kasační stížností návrh, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek dle ustanovení Nejvyšší správní soud o návrhu nerozhodl, neboť se jedná o věc, která byla vyřízena v souladu s ustanovením ve spojení s přednostně.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení , větu první, , dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v soudním řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Další účastník nárok na náhradu nákladů řízení nevznesl, a proto mu ji soud nepřiznal.

Odměnu zástupci stěžovatele určil soud ve výši 1075 Kč za jeden úkon právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení) dle ustanovení a jeden režijní paušál podle téže vyhlášky.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. 1. 2005

JUDr. Radan Malík

předseda senátu