Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 279/2004 - 35

- 35

U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci stěžovatelky A. S., zastoupené Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 31, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2004, č. j. - 17,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e o d m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2004, č. j. - 17, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 30. 7. 2003, č. j. OAM-3290/VL-07-04-2003, jímž byla zamítnuta její žádost o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Protože kasační stížnost měla vady spočívající v tom, že stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem, a neměla zákonem předepsané náležitosti, byla stěžovatelka usnesením krajského soudu ze dne 28. 5. 2004, č. j. – 24, vyzvána, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení předložila plnou moc udělenou advokátovi, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, a aby označila výroky rozhodnutí, které napadá, a uvedla skutečnosti, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů rozhodnutí krajského soudu napadá. Krajský soud stěžovatelku rovněž poučil, že nebudou-li tyto nedostatky v uvedené lhůtě odstraněny, bude kasační stížnost odmítnuta. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 3. 6. 2004. Ve stanovené lhůtě stěžovatelka předložila plnou moc udělenou advokátovi, který ji bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti, a jeho prostřednictvím doplnila svoji kasační stížnost tak, že označila výrok rozhodnutí, který napadá, a uvedla, že kasační stížnost podává z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky splnění podmínek pro přiznání azylu v předcházejícím řízení, když stěžovatelka má za to, že podmínky azylu splňuje, a dále z důvodu nedostatku odůvodnění rozhodnutí krajského soudu, zejména z nedostatku odůvodnění právního názoru soudu, že nárok na přiznání azylu ze všech důvodů, které zákon o azylu umožňuje, není u ní dán.

Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) musí kasační stížnost obsahovat údaj o tom, v jakém rozsahu a z jakých důvodů stěžovatel rozhodnutí napadá. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

Stěžovatelka v doplnění kasační stížnosti pouze obecně uvedla, že ji podává z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky splnění podmínek pro přiznání azylu v předcházejícím řízení a z důvodu nedostatku odůvodnění rozhodnutí krajského soudu, ale nijak nekonkretizovala, v čem nezákonnost napadeného rozsudku spatřuje. Protože stěžovatelka pouze neurčitě namítala nezákonnost napadeného rozhodnutí krajského soudu bez jakékoliv konkretizace, nelze jej přezkoumat, protože Nejvyšší správní soud je podle § 109 odst. 3 vázán důvody kasační stížnosti a nemůže, v případě jejich neurčité formulace, sám vyhledávat případnou nezákonnost s výjimkou vad uvedených v citovaném ustanovení za středníkem, ale takové v řízení před krajským soudem neshledal.

Skutečnost, že podání neobsahuje zákonem požadované náležitosti, brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. S ohledem na to, že stěžovatelka nedoplnila důvody kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud její kasační stížnost podle ve spojení s odmítl, protože nejsou splněny podmínky řízení a tento nedostatek nebyl přes výzvu soudu odstraněn.

O stěžovatelkou podaném návrhu aby kasační stížnosti byl přiznán odkladný účinek podle ust. Nejvyšší správní soud nerozhodl, neboť se jedná o věc, která byla vyřízena v souladu s ust. ve spojení s přednostně.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení ve spojení s , podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2005

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu