Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 200/2004 - 64

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Věry Šimůnkové v právní věci stěžovatele Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, za účasti X. C., v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2003, č. j. - 19,

t a k t o :

Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2003, č. j. - 19, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í krajskému soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2003, č. j. – 19, bylo pro vady řízení zrušeno rozhodnutí stěžovatele ze dne 18. 9. 2003, č. j. OAM-1067/LE-B01-B02-2003, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení azylu jako zjevně nedůvodná podle , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Krajský soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že napadené rozhodnutí není podepsáno oprávněnou osobou ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), tedy ředitelem odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra PhDr. T. H., ale v zastoupení blíže neidentifikovanou osobou, přičemž tento podpis neodpovídá podpisu Ing. L., jejíž pověření pro rok 2003 k podepisování správních rozhodnutí ve věci řízení o azylu má soud k dispozici. Podpis oprávněné osoby je důležitou součástí rozhodnutí a je projevem vůle správního orgánu. Absence podpisu nezpůsobuje sice nicotnost rozhodnutí, avšak je vadou řízení před správním orgánem ve smyslu , (dále jen „ “), která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. To platí pouze tehdy, jestliže ani rozhodnutí ve správním spise není opatřeno podpisem oprávněné osoby. A právě o takový případ se zde jedná. Tím, že oprávněná osoba nepodepsala ani jedno vyhotovení správního rozhodnutí, může vzniknout pochybnost o tom, jaký je obsah projevu vůle správního orgánu.

Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost, v níž uvedl, že rozsudek je ve smyslu ustanovení nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů rozhodnutí. Stěžovatel namítal, že v daném případě se jedná pouze o vadu správního rozhodnutí spočívající ve vynechání jména a funkce oprávněné osoby, přičemž tato vada nemůže způsobit jeho neúčinnost, resp. nemohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, protože správní rozhodnutí podepsal k tomu oprávněný zástupce ředitele odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Mgr. P. N., který byl do této funkce jmenován ministrem vnitra dne 28. 6. 2000 a jeho jmenování dosud trvá. Jako důkaz přiložil stěžovatel kopii jmenovací y evidenční číslo 601102/1005 a kopii příslušných ustanovení organizačního řádu odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra vydaného pokynem ředitele č. 16 ze dne 19. 10. 2001, č. j. OAM-436-25/2001. Proto stěžovatel navrhl, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek v souladu s ustanovením a 3 , vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané kasační stížnosti a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Podle , věta druhá musí být rozhodnutí opatřeno úředním razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby.

Ve správním spise, který měl krajský soud k dispozici a který byl spolu s kasační stížností předložen Nejvyššímu správnímu soudu, jsou založena dvě vyhotovení rozhodnutí stěžovatele ze dne 18. 9. 2003, č. j. OAM-1067/LE-B01-B02-2003. Jedno z nich je opatřeno kulatým úředním razítkem, je na něm uvedeno jméno PhDr. T. H. a funkce ředitel odboru azylové a migrační politiky, ale podepsáno je pouze v rubrice za správnost blíže neidentifikovanou osobou s doložkou „v.z.“. Druhé vyhotovení tohoto rozhodnutí je rovněž opatřeno kulatým úředním razítkem, je na něm uvedeno jméno PhDr. T. H. a funkce ředitel odboru azylové a migrační politiky a u tohoto jména je podpis „vz. N..“ Krajský soud však nezkoumal, o jakou osobu, která v zastoupení ředitele odboru jedno vyhotovení rozhodnutí podepsala, se jedná a zda byla oprávněna rozhodnutí podepsat a vycházel z toho, že má k dispozici pouze pověření udělené Ing. L. S. Proto je stěžovatelem důvodně namítána nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. V dalším řízení proto bude třeba, aby krajský soud vyhodnotil stěžovatelem předložené listinné důkazy, aby mohl učinit závěr o důvodnosti žalobního bodu, v němž je namítáno, že napadené správní rozhodnutí nesplňuje formální náležitosti.

Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud podle věta prvá napadený rozsudek krajského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Krajský soud je vysloveným právním názorem podle odst. 3 citovaného ustanovení vázán.

Podle rozhodne krajský soud se v novém rozhodnutí i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 27. října 2004

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu