Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 85/2004 - 49

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce J. L., zastoupeného JUDr. Alenou Lasotovou, advokátkou se sídlem Přívozská 10, Ostrava – Moravská Ostrava proti žalovanému Ministerstvu vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 7. 2003 čj. OAM-3078/VL-11-17-BZ-2003, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2003 čj. – 28,

t a k t o :

I. Kasační stížnost s e z a m í t á .

II. Žalovanému se n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

O d ů v o d n ě n í :

Rozhodnutím žalovaného označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí byla zamítnuta žádost žalobce (dále též „stěžovatel“) o udělení azylu na území České republiky jako zjevně nedůvodná podle ustanovení , o azylu a o změně , o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) s odůvodněním, že důvodem žádosti žalobce o udělení azylu byly toliko potíže s věřiteli a nezaměstnanost v zemi původu a žalovaný na základě informací o politické situaci a stavu dodržování lidských práv ve Slovenské republice dospěl k závěru, že v případě žalobce lze Slovenskou republiku považovat za bezpečnou zemi původu podle ustanovení .

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2003 čj. - 28 byla zamítnuta žaloba proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně konstatoval, že v průběhu řízení o udělení azylu žalobce uvedl jako jediné důvody pro udělení azylu potíže s věřiteli a nezaměstnanost v zemi původu; navíc se soud prvního stupně ztotožnil se závěrem žalovaného, že země původu žalobce, Slovenská republika, splňuje kritéria bezpečné země podle ustanovení ; proto žalovaný podle názoru soudu prvního stupně nepochybil, když žádost o udělení azylu zamítl jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení . Soud prvního stupně dále uvedl, že neshledal, že by se žalovaný v průběhu řízení o udělení azylu dopustil žalobcem blíže nespecifikovaných porušení ustanovení . Z uvedených důvodů soud prvního stupně žalobu jako nedůvodnou zamítl a poučil žalobce o možnosti podání kasační stížnosti.

Ve včas podané kasační stížnosti stěžovatel uvádí, že rozsudku soudu prvního stupně vytýká nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky, když je přesvědčen o splnění důvodů pro udělení azylu podle ustanovení , případně podle . Stěžovatel upozornil na to, že po návratu do země původu bude vystaven těžkostem z důvodu své rasy a národnosti; navíc jeho manželka porodila koncem roku 2003 syna a po návratu do Slovenské republiky bude jeho rodina vystavena hrozbám ze strany lichvářů. S ohledem na výše uvedené stěžovatel navrhuje, aby rozsudek soudu prvního stupně byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení; současně stěžovatel požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

Žalovaný v písemném vyjádření ke kasační stížnosti žalobce poukázal na to, že kasační stížnost trpí vadou spočívající v absenci povinného údaje o dni doručení napadeného rozsudku stěžovateli podle ustanovení Žalovaný dále popírá oprávněnost podání kasační stížnosti, neboť se domnívá, že rozhodnutí žalovaného i soudu prvního stupně byla vydána v souladu s právními předpisy a poukázal na to, že nelze zaměňovat poskytnutí azylu na území České republiky s jinými legálními formami pobytu cizinců na území České republiky, jež jsou upraveny Sb, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhuje odmítnutí kasační stížnosti pro neodstranění vad podání, popřípadě její zamítnutí pro nedůvodnost a nepřiznání odkladného účinku.

Kasační stížnost je podle a násl. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody odpovídající ustanovení a jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní soud podle a 3 vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadené rozhodnutí soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že kasační stížnost žalobce není důvodná.

Žalobcem uváděným důvodem podané kasační stížnosti je důvod spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v přecházejícím řízení, tedy žalobcem tvrzená nezákonnost plynoucí z ustanovení , když stěžovatel je přesvědčen o tom, že splnil podmínky alespoň pro udělení azylu podle ustanovení , popřípadě pro udělení humanitárního azylu podle ustanovení . Nejvyšší správní soud však konstatuje, že soud prvního stupně nepochybil, když shledal zákonným postup žalovaného, který zamítl žádost žalobce o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle ustanovení s konstatováním, že v případě žalobce lze Slovenskou republiku považovat za bezpečnou zemi původu podle ustanovení . Žalobce navíc v průběhu řízení o udělení azylu neuvedl žádnou skutečnost, jež by zakládala některý z důvodů pro udělení azylu podle ustanovení , neboť problémy s věřiteli ani nezaměstnanost nepatří mezi ustanovením taxativně vymezené důvody pro udělení azylu. Azyl z humanitárních důvodů podle ustanovení lze udělit pouze v případě hodném zvláštního zřetele. Není na něj právní nárok, a posouzení důvodů žadatele o azyl tak zůstává v režimu správního uvážení. Žalovaný se v daném případě pečlivě zabýval situací ve Slovenské republice z hlediska informací o politické situaci a stavu dodržování lidských práv na Slovensku, a to na základě podrobných analýz, které citoval v napadeném rozhodnutí. Jestliže pak rozhodl na základě takto obsáhle a podrobně provedeného dokazování, nebylo možno mu ze strany krajského soudu nic vytknout, rozhodl-li se nevyužít dobrodiní ustanovení . Důvod, který žalobce namítá, nelze tedy považovat za oprávněný ani ve vztahu k rozsudku krajského soudu, jímž byla žaloba zamítnuta. Krajský soud vyšel při rozhodování ze skutkového stavu, který byl žalovaným zodpovědně a řádně zjištěn i ve vztahu k možné aplikaci . Ani Nejvyšší správní soud neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné, o které by mohl použití citovaného ustanovení zákona opřít. V daném případě k žalobcem uváděným obtížím s věřiteli a nezaměstnaností nepřistoupila žádná další okolnost, jež by jejich povahu kvalitativně měnila a jež by je povýšila na důvody vedoucí k udělení humanitárního azylu. V námitce stěžovatele, že mu v případě návratu do země původu hrozí střet s lichváři (tedy věřiteli – pozn. soudu) Nejvyšší správní soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí žalovaného i soudu prvního stupně, s nimiž se ztotožňuje. K námitce stěžovatele, že bude po návratu do země původu vystaven těžkostem z důvodu své rasy a národnosti, nemohl Nejvyšší správní soud s ohledem na ustanovení přihlédnout, neboť ke skutečnostem, které stěžovatel uplatnil poté, kdy bylo vydáno napadené rozhodnutí, Nejvyšší správní soud nepřihlíží.

Nejvyšší správní soud dospěl ze shora uvedených důvodů k závěru, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl ( ). K námitce žalovaného týkající se neodstraněné vady podání spočívající v absenci povinného údaje o dni doručení napadeného rozsudku stěžovateli podle ustanovení , Nejvyšší správní soud sděluje, že datum doručení rozhodnutí soudu prvního stupně žalobci bylo krajskému soudu, jenž prováděl úkony podle ustanovení před předložením kasační stížnosti Nejvyššímu správnímu soudu, známo z jeho úřední činnosti. Vzhledem k tomu, že se v daném případě nejednalo o vadu neodstranitelnou, a nenastala ani situace, kdy by byl stěžovatel k odstranění této vady krajským soudem vyzván a poučen o možnosti odmítnutí kasační stížnosti v případě neodstranění vady, nebyla tato námitka žalovaného shledána důvodnou.

Za této procesní situace, kdy Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti rozhodl neprodleně po jejím obdržení a po nezbytném poučení účastníků řízení o složení senátu, se z důvodu nadbytečnosti již samostatně nezabýval návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.

O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl soud podle ustanovení a 7 , neboť neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší a žalovanému v souvislosti s řízením o kasační stížností žalobce žádné náklady nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly. Krajský soud v Ostravě usnesením rozhodne o výši odměny ustanovené advokátky a z účtu Krajského soudu v Ostravě jí bude odměna vyplacena.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 11. května 2004

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu