Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 53/2003 - 61

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Součkové a soudců JUDr. Antonína Koukala a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně Z. o. Č. S., zastoupené JUDr. Alešem Janů, advokátem, se sídlem Čelkovická 445, Tábor, proti žalovanému Krajskému úřadu Středočeského kraje (odbor životního prostředí a zemědělství), se sídlem Zborovská 11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 10. 2002, č. j. ŽpaZ/29 371/2002, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2003, č. j. - 36,

t a k t o :

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2003, č.j. - 36, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou podanou dne 13. 12. 2002 u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž jako odvolací orgán částečně změnil rozhodnutí Okresního úřadu Kutná Hora ze dne 17. 7. 2002, č. j. ŽP/1921/02/Ko, když vydal souhlasné stanovisko se zásahem do významného krajinného prvku – údolní nivy vodního toku S. stavbou oplocení pozemku dle KN č. 219 v k.ú. R. a se stavbou zpevněné plochy na tomtéž pozemku s podmínkou, že struktura současných břehových porostů bude zachována a případné zásahy budou provedeny po projednání s orgánem ochrany přírody.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 8. 2003, č. j. - 36, žalobu odmítl s tím, že se v dané věci jedná o přezkoumání rozhodnutí, které má charakter rozhodnutí předběžné povahy, které je závazným podkladem konečného rozhodnutí a může být soudem přezkoumáváno až v souvislosti s přezkumem konečného rozhodnutí ( ). Podle názoru soudu prvního stupně bylo proto třeba žalobu odmítnout podle ustanovení , neboť návrh je podle zákona nepřípustný ( a ).

Žalobkyně se včasnou kasační stížností domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Městského soudu v Praze z důvodu podle ustanovení , neboť se podle jejího názoru jedná o rozhodnutí konečné, které podléhá přezkoumání soudem ve správním soudnictví proto, že se jím s konečnou platností řeší přípustnost zásahu do konkrétního významného krajinného prvku. Není pak podle názoru žalované jisté, zda bude vydáno ještě další rozhodnutí, protože např. v případě realizace stavebního záměru se může jednat jen o pouhé ohlášení stavby podle stavebního zákona.

Kasační stížnost žalované je důvodná.

Závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody k zásahu do významného prvku podle ustanovení , o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je správním rozhodnutím ve smyslu , neboť tímto aktem ze strany příslušného správního úřadu se autoritativně stanoví, zda určitou aktivitou lze zasáhnout do konkrétního významného krajinného prvku. Na této skutečnosti nic nemění, je-li k určité činnosti, v níž se má takový zásah realizovat, třeba ještě další rozhodnutí podle zvláštních předpisů. Toto závazné stanovisko je samostatným správním rozhodnutím, vydávaným na žádost adresáta a jemu směřovaným. Ve vztahu k předmětu posuzování zásahu do významného krajinného prvku jde o rozhodnutí konečné, a to i v případě, kdy k zamýšlenému zásahu je třeba dalších (navazujících) rozhodnutí podle zvláštních předpisů (zde vodohospodářského orgánu jako speciálního stavebního úřadu). V takovém případě dochází k typickému řetězení jinak samostatných správních rozhodnutí a zamýšlený zásah lze realizovat výlučně v případě pozitivní podoby všech. Skutečnost, že předložení dříve vydaného rozhodnutí je podmínkou vydání ještě dalších povolení podle jiných zvláštních předpisů, a že toto další povolení musí reflektovat jeho obsah, v tomto případě jde dokonce o absolutní závaznost pro akt navazující, nemůže nikterak omezit či dokonce anulovat jeho vlastní přímé účinky, které má na základě právního předpisu. Nelze z toho dovozovat nesamostatnou, podmíněnou, dočasnou či předběžnou povahu takového stanoviska. V posuzovaném případě nemusí být v době vydání správního rozhodnutí a lhůtě stanovené pro jeho případné napadení správní žalobou zřejmé, zda bude vydáván následný správní akt či nikoliv. Jak správně uvádí žalobkyně, je to způsobeno např. institutem ohlášení stavby podle stavebního zákona, při jehož aplikaci není vydáváno stavební povolení a oprávnění stavbu realizovat vzniká ze zákona.

Protože závěr Městského soudu v Praze, že žalobu žalované je třeba odmítnout, neboť napadá rozhodnutí správního orgánu předběžné povahy není správný (viz shora), je dán žalovanou uplatněný důvod kasační stížnosti podle ustanovení , podle kterého lze kasační stížností napadnout rozhodnutí krajského soudu z důvodu nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí žaloby. Nejvyšší správní soud vzhledem k důvodnosti kasační stížnosti žalované proti usnesení Městského soudu v Praze podle ustanovení věty prvé zrušil a věc vrátil tomuto soudu dalšímu řízení.

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud prvního stupně též o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti ( ).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n ej s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 12. května 2004

JUDr. Marie Součková

předsedkyně senátu