Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 35/2004 - 72

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Radana Malíka v právní věci stěžovatelů a) G. H., b) nezletilého A. H., oba zastoupeni JUDr. Pavlem Malinou, advokátem se sídlem v Brně, Joštova 4, za účasti Ministerstva vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 9. 2003, č. j. - 44,

t a k t o :

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 9. 2003, č. j. – 44, s e z r u š u j e a věc s e mu v r a c í k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelé podali v zákonné lhůtě kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 9. 2003, č. j. - 44, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) ze dne 27. 6. 2002, č. j. OAM-2235/VL-10-PO8-2002. Krajský soud řízení zastavil podle , protože stěžovatel vzal svůj návrh zpět. V odůvodnění usnesení krajský soud uvedl, že úprava obsažená v , týkající se procesní dispozice se žalobním návrhem, je komplexní a vzhledem k tomu, že žádné ustanovení neupravuje možnost vzít zpět zpětvzetí žalobního návrhu, lze disponovat pouze se žalobním návrhem jako takovým. Krajský soud se zabýval otázkou aplikace (správně ) za použití a dospěl k závěru, že toto ustanovení je svou povahou výjimečné, nelze je použít a priori ve všech případech a samotná ustanovení se použijí pouze přiměřeně.

V kasační stížnosti stěžovatelé uvedli, že napadají shora uvedené usnesení z důvodů uvedených v , (dále jen „ “). Nezákonnost rozhodnutí o zastavení řízení spatřují v nesprávném právním názoru krajského soudu, který vyústil v nezákonné rozhodnutí o zastavení řízení. Stěžovatelé přípisem ze dne 12. 9. 2003 vzali zpět žalobu proti shora uvedenému rozhodnutí ministerstva a přípisem bez data sdělili krajskému soudu, že zpětvzetí žaloby si rozmysleli a chtěli by zpětvzetí žaloby vzít zpět v celém rozsahu. Tento procesní postup odůvodnili psychickými problémy. Stěžovatelé s odkazem na vyjádřili nesouhlas s právními závěry krajského soudu. Právní úprava týkající se řízení před soudem obsažená v části prvé a třetí je z aplikace vyloučena pouze tehdy, stanoví-li něco jiného ustanovení v To však není případ Ohledně tohoto ustanovení nestanoví nic jiného. Stěžovatelé nesouhlasí s tím, že by byl ustanovením výjimečným. Část prvá a třetí upravují celou řadu otázek, na něž dikce nereflektuje. Přiměřené užití bylo do zakotveno proto, že jinak by byl neúměrně zatížen podrobnostmi. Stěžovatelé splnili podmínky a Krajský soud v Brně svým rozhodnutím jednak porušil jejich právo na spravedlivý proces ve smyslu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jednak jejich právo na soudní a jinou ochranu, garantované d. Stěžovatelé se z těchto důvodů domáhali zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení.

Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatelé podali k Vrchnímu soudu v Praze žalobu proti uvedenému rozhodnutí ministerstva. Věc převzal dne 7. 2. 2003 k dalšímu řízení Krajský soud v Brně. Dne 15. 9. 2003 došel tomuto soudu přípis obsahující zpětvzetí žaloby oběma stěžovateli a téhož dne byl doručen tomuto krajskému soudu přípis stěžovatelů, v němž je uvedeno: „Dne 12. 9. 2003 jsme podali zpětvzetí žaloby, po podání jsme si to rozmysleli a chtěli bychom zpětvzetí žaloby vzít zpět v celém rozsahu“.

Nejvyšší správní soud přezkoumal v rozsahu a v mezích kasační stížnosti napadené usnesení a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

V dané věci jde o posouzení právní otázky, zda ve správním soudnictví lze aplikovat a zda tedy lze účinně vzít zpět zpětvzetí žaloby.

Podle nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části .

Podle může být úkon odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.

Podle může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Citované ustanovení upravuje pouze, zda je přípustné zpětvzetí návrhu, kdo jej může vzít zpět a do kdy. Jinou zákonnou úpravu ohledně zpětvzetí návrhu nemá. S účinností je pro občanské soudní řízení stanovena v výslovně možnost odvolání úkonu, jsou-li splněny stanovené podmínky. Touto právní úpravou byly tak odstraněny pochybnosti soudní praxe o tom, zda, popř. za jakých podmínek, je možné vzít zpět zpětvzetí žaloby nebo jiného návrhu. Nejvyšší správní soud neshledává důvody pro závěr, že použití ve správním soudnictví není přípustné. Ustanovení nelze označit jako kompletní a ucelenou úpravu zpětvzetí návrhu ve správním soudnictví, protože právě otázku odvolání úkonu neřeší. Za tohoto právního stavu není důvodu za použití neaplikovat

Nejvyšší správní soud tedy dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, a proto napadené usnesení Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta první ). V dalším řízení je krajský soud vázán právním názorem, který je vysloven v tomto rozsudku ( ).

Nejvyšší správní soud nerozhodoval o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve smyslu , protože věc vyřídil přednostně ( ).

V novém rozhodnutí rozhodne krajský soud i o nákladech řízení včetně nákladů soudem ustanoveného zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. března 2004

JUDr. Eliška Cihlářová

předsedkyně senátu